Mírové náměstí (Dobříš)
Mírové náměstí | |
---|---|
Radnice na Mírovém náměstí | |
Umístění | |
Stát | Česko |
Město | Dobříš |
Poloha | 49°46′52,57″ s. š., 14°10′13,6″ v. d. |
Historie | |
Pojmenováno po | mír |
Starší názvy | Riegrovo Stalinovo |
Další údaje | |
Typ | náměstí |
PSČ | 263 01 |
Kód ulice | 526088 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mírové náměstí je hlavní náměstí v Dobříši ve Středočeském kraji. Tvar náměstí je již po staletí téměř stejný. Náměstím procházel potok z rybníka Bzdinka a také zlatá stezka. Potok byl koncem 19. století zatrubněn a tehdy dostalo náměstí svou dnešní podobu s alejí uprostřed.
Historie
V 17. století se městečko, původně umístěné okolo hradu Vargač, začalo rozrůstat a přesouvat na západ. V roce 1661 byla postavena radnice a v jejím okolí vznikl rynek obklopený domky. Roku 1661 byla postavena dřevěná radnice, na jejímž místě stojí i současná „stará radnice“ z roku 1821. V blízkosti radnice se nacházel rybníček, na jehož místě bylo uvažováno v roce 1795 se stavbou kostela. Ze záměru sešlo, protože by se, jak praví tradice, neměly husy a kachny kde koupat. Ve skutečnosti byl rybníček zachován nejspíše z důvodu funkce požární nádrže.
V roce 1936 byla vydlážděna vozovka náměstí.
První název dostalo náměstí v roce 1903 - Riegrovo, podle čestného občana, politika Františka Riegera. V letech 1955-65 bylo nazváno Stalinovo náměstí a od roku 1965 má své současné jméno.
Pamětihodnosti
Na západní straně k náměstí přiléhá parčík se sochou Jana Husa. V tomto místě původně stála i socha sv. Šebestiána, která dnes stojí uprostřed aleje v centru náměstí. Na východní straně náměstí je budova radnice.
Literatura
- Dobří(š) v poznání. Dobříš: město Dobříš, 2013. 120 s. Dostupné online. Kapitola Malý městský okruh 1, s. 12–13.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mírové náměstí na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“