Mírové náměstí (Litoměřice)
| Mírové náměstí | |
|---|---|
 Mírové náměstí v r. 2008, pohled z Kalichu k severovýchodu, v vpravo Stará radnice | |
| Umístění | |
| Stát |  Česko |
| Město | Litoměřice |
| Část obce | Litoměřice-Město |
| Poloha | 50°32′2,04″ s. š., 14°7′53,04″ v. d. |
| Historie | |
| Pojmenováno po | mír |
| Další údaje | |
| Typ | náměstí |
| PSČ | 412 01 |
| Kód ulice | 264326 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mírové náměstí v Litoměřicích je velké veřejné prostranství, které tvoří již od středověku jádro města. Má přibližně lichoběžníkový tvar o rozměrech 75 až 90 metrů na šířku (severojižní směr) a 180 až 195 metrů na délku (východozápadní směr). Odedávna sloužilo jako tržiště (rynek) i shromaždiště (fórum). Od roku 1859 je celé vydlážděno černou dlažbou z místního čediče.
Popis
Náměstí je v okolí kašen a morového sloupu osázeno deseti lípami malolistými. Zdobí je dvě kašny. Ta horní (západní) pochází z roku 1715, původní dřevěná kašna byla nahrazena kašnou kamennou, zdobí ji sochy čtyř delfínů, jež fungují jako chrliče vody. Dolní (východní) kašna je její kopií, neboť původní kašna byla zničena během třicetileté války. Obě kašny byly rekonstruovány v roce 1994. Středu náměstí dominuje morový sloup z roku 1685, který byl postaven podle návrhu Giulia Broggia.
Převážná většina zdejších domů (až na výjimky – např. novostavba budovy Komerční banky v severovýchodním rohu) pochází ze středověku a má gotické jádro, nachází se zde nejstarší doposud stále obývané domy v celé České republice.
Jižní strana náměstí je ozdobena podloubím, které má i dům Kalich, současné sídlo zdejšího městského úřadu. Jižní stranu náměstí zdobí i renesanční dům U Černého orla zdobený sgrafity. Nachází se zde i vchod do litoměřického podzemí resp. do zdejších středověkých sklepů a katakomb, které v minulosti sloužily především jakožto skladiště potravin a útočiště, například při požáru a v době války.
V jihovýchodním rohu náměstí se nachází bílý děkanský Kostel Všech svatých s velkou věží. Oproti kostelu přes Dlouhou ulici se nachází gotická Stará radnice, ve které sídlí Oblastní muzeum. Na severní straně náměstí také sídlí Knihovna Karla Hynka Máchy.
V severozápadní části náměstí se nachází dům rodiny komika Felixe Holzmanna, kde prožil své dětství. Dnes je na tomto domě umístěna jeho busta s malou pamětní deskou.
Okolní objekty
Nedaleko od náměstí se na jeho jižní straně nalézá i Městské divadlo Karla Hynka Máchy a litoměřické parkány, v Michalské ulici pak sídlí Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mírové náměstí na Wikimedia Commons - Oficiální stránky Archivováno 22. 10. 2014 na Wayback Machine.
- Virtuální prohlídka
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Mírové náměstí (Litoměřice)
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Mírové náměstí (Litoměřice)
Pohled na hlavní litoměřické náměstí z Domu Kalich severovýchodním směrem. Východní část Mírového náměstí, s budovou bývalé radnice (dnes muzea) na nároží vpravo, vlevo mezi domy vyniká kostel sv. Jakuba v Dominikánské ulici. Za posledními domy při levém okraji východní svah Mostné hory (273 m). Na obzoru vrchy Českého středohoří: vlevo Křížová hora (590 m), uprostřed Liščín (437 m), vpravo Sedlo (726 m), vzdálené 11,5 km. Na svazích mezi Křížovou horou a Liščínem obec Žitenice (blíže vlevo) a její místní část Pohořany (dále vpravo).
(c) Bundesarchiv, Bild 146-2006-0017 / CC-BY-SA 3.0
Einmarsch in das Sudetenland.
Paradeaufstellung auf dem Marktplatz.
German troops in parade formation on the market place of Leitmeritz.