Mörschwil
| Mörschwil | |
|---|---|
 (c) Rene Nueesch, CC BY 3.0 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°28′0″ s. š., 9°25′ v. d. |
| Nadmořská výška | 550 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | St. Gallen |
| Volební obvod | Rorschach |
  Mörschwil Mörschwil, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 9,84 km² |
| Počet obyvatel | 3 585 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 364,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 9402 |
| Označení vozidel | SG |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mörschwil je obec na východě Švýcarska v kantonu St. Gallen. Žije zde přibližně 3 600[1] obyvatel.
Geografie
Obec se vyznačuje velkým počtem volně propojených vesnic s malým centrem. Území obce bezprostředně sousedí s východním koncem města St. Gallen a zasahuje směrem k Bodamskému jezeru. Oblast je z obou stran ohraničena řekami Goldach a Steinach. Sousedními obcemi jsou Berg, Steinach, Tübach, Goldach, Untereggen, St. Gallen a Wittenbach.
Historie
Vesnice, poprvé zmiňovaná v roce 811 jako Maurini vilare, se nachází severovýchodně od města St. Gallen a je jedním z jeho předměstí. Většina pozemků pozdější obce byla v 9. století darována klášteru v St. Gallenu, který také v roce 1468 získal svobodný dvůr Mörschwil a učinil celý Mörschwil dvorem v panství Rorschach. Goldach se od Mörschwilu oddělil v roce 1826.[2]
Po stránce církevní příslušnosti byl Mörschwil závislý na Arbonu, od něhož se v letech 1633/49 (přes jeho odpor) odtrhl a církevní samostatnost potvrdil stavbou dnešního barokního farního kostela v letech 1699–1704. Statky Horchental a Hub patřily do roku 1678 pod farnost Steinach, statky Stag, Engwil a Lehn patřily do roku 1822 pod farnost St. Fiden.[2] V polovině 19. století se v obci na základě zákona o boji proti bezdomovectví naturalizovaly jenišské rodiny.
Obyvatelstvo
| Vývoj počtu obyvatel[2] | ||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1809 | 1850 | 1900 | 1950 | 2000 | 2005 | 2010 | 2015 | 2019 | |
| Počet obyvatel | 1324 | 1249 | 1584 | 1649 | 3116 | 3400 | 3508 | 3561 | 3658 | |
Hospodářství
Obyvatelé Mörschwilu se živili zemědělstvím (včetně ovocnářství), řemesly a povoznictvím. V 19. a 20. století se sporadicky těžilo břidlicové uhlí (poprvé doloženo 1827, naposledy 1940–1946) a až do poloviny 20. století se provozovalo ruční vyšívání. Roku 1903 založena spořitelna Raiffeisenkasse. Od roku 1854 až do první světové války byly v Untere Waid lázně s mezinárodní klientelou a od roku 1924 gymnázium. Díky pozemkové politice obce byl od roku 1945 růst kontinuální a struktura hospodářství zůstala zachována.[2]
Doprava
V obci Mörschwil se nachází dálniční křižovatka Meggenhus (na dálnici A1 / A1.1) a Cholegrueben, kde se dříve těžilo uhlí. V roce 1992 byla obec napojena na autobusovou síť města St. Gallen a stala se dobře dostupnou obcí. Centrum obce a některé čtvrti byly do prosince 2018 obsluhovány autobusovou linkou 11 městské hromadné dopravy v St. Gallenu.
V roce 1856 dostala obec železniční stanici, nacházející se na hlavní trati Rorschach–St. Gallen. Každou půlhodinu sem jezdí vlak směrem na St. Gallen a Rorschach.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mörschwil na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c d MÜLLER, Peter. Mörschwil [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2009-08-27 [cit. 2025-02-20]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mörschwil na Wikimedia Commons - (německy) Oficiální stránky
Média použitá na této stránce
.svg)
