Mötz
Mötz | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 47°16′50″ s. š., 10°57′20″ v. d. |
Nadmořská výška | 654 m n. m. |
Časové pásmo | SEČ/SELČ |
Stát | Rakousko |
Spolková země | Tyrolsko |
Okres | Imst |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 5,9 km² |
Počet obyvatel | 1 308 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 223,2 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
gemeinde | |
Telefonní předvolba | 0 52 63 |
PSČ | 6423 |
Označení vozidel | IM |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mötz je obec v Rakousku ve spolkové zemi Tyrolsko v okrese Imst.
Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel.
Poloha
Mötz leží v údolí řeky Inn (Oberinntal) mezi městy Imst a Telfs. Je položeno na sever od řeky Inn podél řeky Klammbach pod východním úbočím hory Grünbrerg (1497 m n. m.). Z Mötz vede silnice na náhorní plošinu Mieming. V posledních desetiletích se zvýšil počet obyvatel vlivem imigrace.
Obec má rozlohu 5,9 km², z toho 13 % je zemědělská půda, 4,7 % jsou zahrady a 72 % připadá na lesy. Z celé plochy území je 32 % osídleno.[2]
Sousední obce
Obsteig | Mieming | |
Silz | Stams |
Historie
Údajná první písemná zmínka v listině Jindřicha Lva z roku 1166, kde je obec uváděna jako Mezzis, je však považována za vědecký podvrh z 19. století.[3] V roce 1283 je lokalita uvedena v latinsky psané darovací listině jako villa quae dicit Mets (osada zvaná Mets). V inntálské daňové knize z roku 1312 je Metsch uváděn jako poddanské městečko petersberského dvora.[4] Název se zapisuje s o nebo ö až v 16. století.
Název pravděpodobně pochází ze starověkého pomístního jména *makia (mokřad).[5]
Mötz byl původně součástí obce Mieming, samostatnou obcí se stal až v roce 1959.[6]
V Mötz byl v roce 1290 most přes řeku Inn, Mötz byl významnou křižovatkou cest a říční dopravy.
Populace
Historie populace | ||
---|---|---|
rok | počet obyvatel | ±% |
1869 | 466 | – |
1880 | 470 | +0.9% |
1890 | 442 | −6.0% |
1900 | 428 | −3.2% |
1910 | 435 | +1.6% |
1923 | 412 | −5.3% |
1934 | 499 | +21.1% |
1939 | 494 | −1.0% |
1951 | 635 | +28.5% |
1961 | 668 | +5.2% |
1971 | 688 | +3.0% |
1981 | 922 | +34.0% |
1991 | 1 070 | +16.1% |
2001 | 1 172 | +9.5% |
2011 | 1 236 | +5.5% |
Znak
Blason: Štít dělený zlatě a modře, v horní polovině štítu část černého voru spojeného ze čtyř kmenů, vyčnívajících z horního okraje štítu.[7]
Obecní znak, udělený v roce 1973, naznačuje pomocí voru a modrého pole, že Mötz byl výchozím bodem splavnění Innu až do Hallu.[4]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mötz na německé Wikipedii.
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ Ein Blick auf die Gemeinde Mötz <70211>. www.statistik.at [online]. Statistik Austria, 2023-12-31 [cit. 2024-07-17]. Dostupné online.
- ↑ BITSCHNAU, Martin; OBERMAIR, Hannes. Tiroler Urkundenbuch / Abt. 2. Die Urkunden zur Geschichte des Inn-, Eisack- und Pustertals Bd. 1. Bis zum Jahr 1140.. Innsbruck: Universitätsverl. Wagner, 2009. 399 s. Dostupné online. ISBN 978-3-7030-0469-8, ISBN 3-7030-0469-X. OCLC 501323164 S. 154–185.
- ↑ a b WIDMOSER, Eduard. Tiroler Wappenfibel. Innsbruck: Tyrolia-Verl, 1978. 80 s. Dostupné online. ISBN 3-7022-1324-4, ISBN 978-3-7022-1324-4. OCLC 8195510 S. 12.
- ↑ ANREITER, Peter; CHAPMAN, Christian; RAMPL, Gerhard. Die Gemeindenamen Tirols Herkunft und Bedeutung. Innsbruck: Wagner, 2009. 650 s. Dostupné online. ISBN 978-3-7030-0449-0, ISBN 3-7030-0449-5. OCLC 455592524 S. 55 ff.
- ↑ ÖNB-ALEX - Landesgesetzblatt Tirol. alex.onb.ac.at [online]. [cit. 2021-08-30]. Dostupné online.
- ↑ ÖNB-ALEX - Landesgesetzblatt Tirol. alex.onb.ac.at [online]. [cit. 2021-08-30]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mötz na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
Média použitá na této stránce
Autor: Lencer, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of Austria
Equirectangular projection, N/S stretching 150 %. Geographic limits of the map:
- N: 49.2° N
- S: 46.3° N
- W: 9.4° E
- E: 17.2° E
Autor: Andrejj, Licence: CC0
Compass card with Slovene wind directions S, J, V, Z
Autor: Chris Walch, Licence: CC BY-SA 4.0
Drohnenaufnahme von Mötz im Inntal. Oberhalb ist die Wallfahrtskirche Locherboden, und im Hintergrund die Hohe Munde zu erkennen.