Múzická umění

Apollón s múzami (kolem 500 př. n. l., Louvre)

Múzická umění, dnes častěji scénická nebo performativní umění, jsou ty obory umění, při nichž umělci sami vystupují před publikem a používají svůj hlas, pohyby či tělo jako médium. Jsou to například hudba, tanec a divadlo, ve starověku také básnictví.

Název

Tato umění, která nevytvářejí hmotná díla čili artefakty, měla své vlastní bohyně Múzy, kdežto výtvarné umění se pokládala za řemesla, protože pracovala s hmotným materiálem a vyžadovala tělesnou námahu. Naproti tomu múzická umění lépe odpovídala představě okamžité inspirace, kterou umělci poskytují právě múzy. Proto se na začátku řeckých básní často vzývá „múza“.[1]

Od slova múza se odvozuje jak slovo muzeum (músaion), tak označení hudby v mnoha jazycích (musica, music, atd.) i hovorové české muzika.

Múzy a jejich umění

Hésiodos uvádí devět múz:

  • Kaliopé („s krásným hlasem“)
  • Euterpé („obveselující“)
  • Erató („láskyplná“)
  • Thaleia („sváteční, kvetoucí“)
  • Melpomené („zpívající“)
  • Terpsychoré („tančící v kruhu“)
  • Kleió („oslavující“)
  • Úrania („nebeská“)
  • Polyhymnia („mnohozpěvná“). [2]

V jiných pramenech se ale uvádějí tři, čtyři nebo sedm múz s různými jmény. Teprve Pausanias přisoudil jednotlivým múzám různé druhy umění.

Reference

  1. Např. Homéros, Odysseia I,1 aj.
  2. Hésiodos, Zrození bohů (Theogonia), verše 76-80.

Literatura

  • Ottův slovník naučný – svazek 17, str. 910, heslo Musy

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce