Měšťanské divadlo (Plzeň)

Měšťanské divadlo (Schauspielhaus)
Měšťanské divadlo (cca 1870)
Stát	České království České království
Místo	Plzeň
Zánik	1902
Budova
Architekt	Lorenzo Sacchetti
Doba výstavby	1831–1832
Otevření	1832
Uzavření	1902
Demolice	1902
Další informace
Souřadnice	49°44′50,73″ s. š., 13°22′27,69″ v. d.
Adresa	Sady Pětatřicátníků
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Měšťanské divadlo (německy Schauspielhaus) bylo kamenné divadlo vybudované v letech 1831 až 1832 v Plzni jako první původní divadelní budova ve městě. Stálo na rohu dnešních ulic Riegerova a Sady Pětatřicátníků na okraji středověkého jádra města, nedaleko hlavního městského náměstí. V devadesátých letech 19. století bylo rozhodnuto o vybudování nové divadelní budovy, Měšťanské divadlo bylo zbořeno v roce 1902. Jednalo se o jedno z prvních kamenných divadel v Čechách, kde byla hrána představení v češtině.

Historie

První zprávy o divadelních představeních v Plzni pocházejí z přelomu 18. a 19. století, šlo však o představení v němčině.^[1] První představení v češtině je doloženo až roku 1818.^[1] Hrálo se na různých místech, například ve velkém sále městské radnice či v hostincích. Až roku 1831 schválila městská rada v čele s purkmistrem Martinem Kopeckým uvolnění pozemku pro stavbu divadla na místě bývalé tzv. Slepé brány v blízkosti postupně demolovaných městských hradeb a vznikajících sadů.^[1]

Stavba

Stavba s diváckou kapacitou 650–800^[1] diváků byla realizována podle návrhu italského architekta Lorenza Sacchettiho, v Praze působícího divadelního architekta a výtvarníka malovaných divadelních kulis, stavební práce provedl stavitel a zeměměřič František Filaus. Byla financována především z výtěžků sbírek a z finančních darů plzeňských pravovárečníků.^[1]

Poprvé se zde hrálo 12. listopadu 1832 v němčině. Divadlo sloužilo jak českým, tak německým divadelním spolkům, první české představení zde bylo odehráno až 18. ledna 1835. Budova byla předána bezplatně k provozování právovárečnému měšťanstvu, od roku 1857 se stalo divadlo opět majetkem obce.

V padesátých a šedesátých letech 19. století v plzeňském divadle hostoval mimo jiné také česky hrající soubor Filipa Zöllnera, ve kterém působil jako herec a dramatik také Josef Kajetán Tyl. V roce 1863 došlo k menším úpravám. Hned po vystavění nového divadla byly pronajaty ve vedlejším domě dvě místnosti na šatny, 1867 koupila obec celý dům pro divadelní potřeby.

V následujících letech v divadle ve stálém angažmá působily například česky hrající divadelní společnosti Josefa Emila Kramueleho, Pavla Švandy ze Semčic či Františka Pokorného.

Zánik

S blížícím se koncem 19. století se začaly stále více projevovat národnostní tendence a v městské radě sílily tlaky na výstavbu nového českého divadla. Budova navíc začínala být kapacitně i technicky nedostačující. V Plzni žilo již přes 50 000 obyvatel a kapacita starého divadla byla nedostačující. V roce 1896 byla konečně vypsána architektonická soutěž na výstavbu nového divadla.^[1] To bylo postaveno podle návrhu architekta Antonína Balšánka a otevřeno roku 1902.

Budova starého divadla byla zbořena roku 1902, na jejím pozemku následně vyrostla novorenesanční budova městské dívčí školy (pozdější sídlo Právnické fakulty ZČU).

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Česká divadelní encyklopedie: Městské divadlo (Plzeň)