Měšice (Tábor)

Měšice
Zámek Měšice
Lokalita
Charakter	velká vesnice
Obec	Tábor
Okres	Tábor
Kraj	Jihočeský kraj
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°24′19″ s. š., 14°42′12″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 759 (2021)[1]
Katastrální území	Měšice u Tábora (14,59 km²)
PSČ	390 02 391 56
Počet domů	527 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Měšice
Další údaje
Kód části obce	93459
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Měšice (německy Mieschitz) jsou část města Tábor, od kterého leží asi tři kilometry východně.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1370.^[3] Ves byla založena roku 1296 Zdislavem z Měšic.^[zdroj?]

Rody a majitelé vsi Měšice

• Zdislav z Měšic (1296–1352).
• Oldřich Sezema z Ústí (1352–1371). Zřejmě postavil v Měšicích středověkou tvrz, která se nedochovala.
• Jan Sezema z Ústí Starší (1371–1418).
• Anna z Mochova (1418–1437). Manželka Jana Sezemy z Ústí a milenka Jana Husa.
• Jan Sezema z Ústí Mladší (1437–1467). Syn Jana Sezemy Staršího z Ústí a Anny z Mochova.
• Město Tábor (1467–1545) a část vsi vrchnotensky až do roku 1850.
• Jiří Prokop z Hejlovce (1545–1561). Údajný prapředek současného majitele. 1545 staví v obci renesanční tvrz, snad na místě zaniklé středověké tvrze Sezemů z Ústí. 1555 nechává údajně zazdít komornou Annu, pro krádež šperků (Legenda o zazděné služce Anně).
• Anna Hejlovcová z Polkovic (1561–1618). Dcera Prokopa z Hejlovce. Provdala se za Kuneše Dvořeckého z Olbramovic, který postavil v Měšicích druhou tvrz, která byla zničena v třicetileté válce švédským dělostřelectvem.
• Jan Šťastný z Kvasejovic z rodu Přehořovských (1618–1627).
• Veronika Častolárová z Dlouhé vsi (1627–1639).
• Kryštof Karel Přehořovský z Kvasejovic (1639–1678).
• František Ferdinand hrabě z Khünburka (1678–1680).
• Kateřina Barbora Vítová ze Rzavého (1680–1699).
• Jan Josef Carretto hrabě z Millesima (1699–1750). Nechává 1699 přestavět renesanční tvrz na barokní zámek (letohrádek).
• Jan Antonín Votápek z Ritterwaldu (1750–1792). Prapředek současného majitele. Hledal 1782 kostru zazděné komorné Anny, ale místo ní nalezl poklad – plný hrnec stříbrňáků. V témže roce 1782, nechává postavit na Měšickém vrchu barokní kapličku „svaté Anně“.
• Jan Hanygar z Eberka (1792–1817).
• Jan Schmidtgräber z Lusteneggu (1817–1821).
• Antonie baronka ze Stillfriedu (1821–1834).
• Wilhelm z Elsenwangeru (1834–1852). Přestavuje letohrádek na celoroční bydlení.
• Karel Neveklovský z Neveklova (1852–1855).
• Jiří Filip baron z Wimmrů (1855–1880).
• Jan Nepomuk baron Nádherný z Borotína (1880–1891).
• Oscar baron Nádherný z Borutína (1891–1945).
• ČSR (1945–1997). Československý stát měšický zámek zdevastoval a kapli sv. Anny zničil takřka do základů.
• Jan Berwid-Buquoy (od 1997) získává zámek a zahajuje rozsáhlé opravy. V roce 2000 zakládá na zámku Český Institut Mezinárodního Setkání (ČIMS), který se zabývá mezinárodní osvětou (evropská a světová integrace). Kaple sv. Anny byla v Měšicích znovuvybudována v roce 2006.

V roce 1876 postihly Měšice dva velké požáry^[4], nejdříve 17. dubna lehlo popelem 9 zemědělských usedlostí a několik chalup stejně jako stodoly velkostatku patřící baronu Nádhernému. Koncem srpna téhož roku pak vyhořely další tři čísla popisná.

Roku 1926 byl do Měšic přestěhován školní statek zemědělské školy v Táboře^[5], pozemky v rozloze 210 ha pro školní statek byly nejdříve pronajaty od JUDr. Oskara Nádherného, vlastníka zámečku a přilehlých pozemků. V roce 1934 byly pozemky školou odkoupeny a postupně byly získávány další až do dnešní rozlohy 384 ha.

Ve stejném roce došlo k převodu části katastru u státní silnice č. 3 k Táboru.

Od roku 1946 se na území Měšic nachází letiště Čápův dvůr, jako letiště se však louky v okolí Čápova dvora používaly již v letech 1936–1939.^[6]

Od roku 1959 se na území Měšic nachází stanice Hasičského záchranného sboru, kam se později přesunulo i stanoviště ZZS Jihočeského kraje.^[7]

Přírodní poměry

Jižně od vesnice zasahuje do katastrálního území nepatrná část přírodní památky Luna.

Doprava

Vesnicí vede silnice II/3 a železniční trať Tábor – Horní Cerekev, na které se nachází zastávka Tábor-Měšice.

Pamětihodnosti

• V roce 1545 koupil Měšice Prokop z Hejlovce a postavil ve vsi renesanční tvrz. V roce 1699 přestavil Jan Josef Carretto hrabě z Millesima tvrz na barokní zámek. Zámek i obec poté vystřídaly celou řadu majitelů. V roce 1750 koupil panství s barokním zámkem Jan Antonín Votápek z Ritterswaldu, prapředek dnešního majitele zámku v Táboře-Měšicích. Mezi lety 1877 a 1945 patřil zámek baronům Nádherným z Borutína. Poté přešel do vlastnictví ČSR. V roce 1997 získal barokní zámek do vlastnictví Jan Berwid-Buquoy jako zdevastovanou ruinu a začal s rozsáhlou a nákladnou rekonstrukcí.
• Před měšickým zámkem stojí památná Lípa v Měšicích.
• Sýpka
• Kaple svaté Anny, původní postavena roku 1784 a spravována obcí

Galerie

• 
  Obytný blok na Chýnovské ulici
• 
  Zámek
• 
  Pomník obětem světových válek
• 
  Brána do školního statku u obvodové zdi zahrady zámku
• 
  Pohled na Měšice od kaple sv. Anny kolem roku 1970

Odkazy

Reference

Literatura

• Christiane Berwidová-Buquoyová: „Tábor-Měšice. Obec, barokní zámek, legenda o zazděné služce Anně a další záhadné příběhy Táborska“, České Budějovice 2005.
• Roman Cikhart: „Táborsko“, Tábor 1920.
• Renata Pourová: „Hrady, zámky a tvrze, které přežily rok 2000“, Jihočeský kraj, České Budějovice 2006.
• August Sedláček: „ Hrady, zámky a tvrze království českého“, IV. díl, Táborsko, Praha 1933.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Měšice na Wikimedia Commons