Měšice (zámek, okres Tábor)
Zámeček Měšice | |
---|---|
Zámek Měšice | |
Základní informace | |
Sloh | barokní architektura |
Poloha | |
Adresa | Měšice, Česko |
Ulice | Chýnovská |
Souřadnice | 49°24′21,82″ s. š., 14°42′4,95″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 35777/3-4906 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zámek Měšice je barokní zámek v jihočeských Měšicích, dnes součásti města Tábor.
Dějiny zámku a k němu patřící exponáty
V roce 1545 vystavěl Prokop z Hejlovce ve vsi Měšice renesanční tvrz. V té době patřily Prokopům z Hejlovce vsi Měšice, Čekanice a Stoklasná Lhota.
Renesanční tvrz byla v roce 1699 Janem Josefem Carettem hrabětem z Millesima přestavěna na barokní zámek. V roce 1792 opatřil Jan Hannygar z Eberka zámek originálními zalévacími toaletami, které jsou funkční dodnes.
Jan Schmidtgräber z Lusteneggu rozšířil roku 1817 barokní zámek o empírové schodiště a upravil vnější vzhled na empírovou fasádu. Po roce 1877 patřil měšický zámek baronům Nadherným z Borutína.
Od roku 1997 je majitelem zámku Jan Berwid-Buquoy.
Na zámku jsou v expozici vystaveny nábytkové exponáty z pozůstalosti slavných historických osobností: jídelní stůl a pohovka Reinharda Heydricha, psací stůl, kožená pohovka a jídelní stůl s židlemi Clementine Churchillové, secesní postele z roku 1901 po Janu Masarykovi, komoda se zrcadlem z roku 1939 po Clausi Schenkovi ze Stauffenbergu, hlavním organizátorovi atentátu na Hitlera, dále secesní ložnice z roku 1904 po francouzském ministru zahraničních věcí Aristidu Briandovi, šatník a prádelník z roku 1930 patřící Janu Bervidovi.
Přístupnost veřejnosti
Barokní zámek Tábor-Měšice je celoročně přístupný veřejnosti v době od 11 do 17 hodin po předchozí domluvě, pro skupiny nejméně pěti osob.[1]
Stálé výstavy
- „Konrad Adenauer – Člověk, politik a Evropan“
- „Přepadení Československa sovětskou armádou – 21. srpen 1968“
- „John F. Kennedy a jeho doba“
- Současně výstava amerických historických akcií, které patřily významným osobnostem USA.
Zámecký kostel
Zámecký kostel (kaple) na zámku v Měšicích byl postaven v roce 1751 Janem Antonínem Votápkem z Ritterswaldu. Dne 26. března 2010 byl znovu vysvěcen kardinálem Miloslavem Vlkem s patrociniem sv. Jana Nepomuckého. Kostel je přístupný veřejnosti a konají se v něm ekumenické bohoslužby.
Odkazy
Reference
- ↑ Zámek Měšice v regionálním kulturním servisu Taabor.cz Archivováno 8. 10. 2007 na Wayback Machine. (Navštíveno 16. 6. 2007)
Literatura
- Berwidová-Buquoyová, Christiane: Tábor-Měšice. Obec, barokní zámek, legenda o zazděné služce Anně a další záhadné příběhy Táborska, České Budějovice 2005.
- Berwid-Buquoy, Jan: Zásluhou kardinála mají Měšice opět svůj kostel", blog Aktuálně.cz, 19.03. 2010.
- Kolářová, Libuše: Kardinál dobu přirovnal k čekání na zmrtvýchvstání, Týdeník Táborsko, 31.03. 2010.
- Pourová, Renata: Hrady, zámky a tvrze, které přežily rok 2000 - Jižní Čechy (Měšice - zámek), České Budějovice 2006.
- Součková, Kateřina: Kamenný klíč. Hrady, zámky a další zpřístupněné památky (Měšice - zámek, okr. Tábor), Příbram 2005.
- Šatrová, Alena: Na půdu Měšic vstoupil kardinál. Poprvé od roku 1296, Táborský deník, 27.03. 2010.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu zámeček Měšice na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky zámku Měšice česky, německy
- Zámek Měšice na bbkult.net
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“