Měchurka
| Měchurka | |
|---|---|
 (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 18. století |
| Zánik | 1989 |
| Další majitelé | Jan Měchura |
| Poloha | |
| Adresa | Jinonická ulice, č.p.767, Praha 5 - Košíře,  Česko |
| Souřadnice | 50°3′56,16″ s. š., 14°22′50,16″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Měchurka byla zemědělská usedlost v katastru pražské čtvrti Košíře (č. p. 767, původně ale č. p. 149 na katastru Smíchova) v dolní třetině Jinonické ulice.[1] Těsně sousedila s vilou Božínka cestovatele A. V. Friče. Stavení Měchurky bylo přikrčeno pod svahem vrchu Smrťovka (290 m n. m.) pod usedlostí Šalamounka. Těsně u silnice bylo přízemní obytné stavení se silnými kamennými zdmi a malými okny, vedle kterého byla typická selská brána, kterou se vjíždělo do dvora. Dvůr byl obehnán zdí v místech, kde nebyly budovy. Hospodářské budovy, stáj pro koně a krávy a malá stodola byly na dvoře těsně pod svahem.
Posledním majitelem byl pan Miler, který provozoval povoznictví s párem koní, na svahu nad stavením pěstoval zeleninu. Byl tam také ovocný sad. Po smrti posledního majitele byla usedlost od 70. let 20. století opuštěná a rychle chátrala.
Měchurka byla srovnána se zemí stejně jako mnoho dalších košířských objektů údajně proto, aby nepůsobily špatným dojmem při přísunu cvičenců a diváků na jižní tribuny strahovského stadionu při spartakiádě. K definitivní demolici došlo v roce 1989. Fričovu vilu Božínku potkal tento osud o 20 let později, kdy již zapůsobila „ruka trhu“.
Etymologie
Název pocházel od pražského měšťana Jana Měchury, tchána Františka Palackého. Usedlost vznikla nejpozději na počátku 19. století. Dnes je Měchurkou nazývána také vila v Jinonické ul. 31 (č. p. 768).
Reference
- ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: Císařské povinné otisky map stabilního katastru (CPO), evid. č. 7068-1, Smichow, mapováno 1840, mapový list č. V. Dostupné z WWW.
Literatura
- Laštovková, Barbora – Koťátko, Jiří: Pražské usedlosti. Libri : Praha, 2. vydání, 2007. ISBN 978-80-7277-346-6. Str. 189.
- Jungmann, Jan: Smíchov – město za Újezdskou branou. Praha : Muzeum hl. m. Prahy, 2007. ISBN 978-80-85394-56-6
Související články
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“