Měděné rudy
Měděné rudy jsou minerály (nebo horniny) ve kterých se vyskytuje měď (případně s dalšími nerostnými surovinami) v dostatečném množství, aby byla její těžba ekonomicky návratná.
Měď je pro lidstvo významným kovem už od eneolitu a stále má široké uplatnění. Díky dobré elektrické vodivosti se hojně využívá v elektrotechnice, tepelné vodivosti mědi se využívá při výrobě ohřívačů a chladičů, je také důležitým materiálem pro ražbu mincí. Důležité jsou slitiny mědi (bronz, mosaz, tombak) a měděné plechy se používají jako krytiny.[1]
Počátky těžby a zpracování
Jak již bylo řečeno, člověk začal používat měď jako jeden z prvních kovů. Nejstarší doklady o tavení tohoto kovu pocházejí z 3. tisíciletí ze severní Mezopotámie. [2] Těžila se na Kypru (odtud pochází její odborné jméno cuprum) již v období Římské říše. Český název pochází ze staré perštiny.
Těžba v současnosti
Vzhledem k tomu, že poptávka po mědi ve světě v současnosti z dlouhodobého hlediska neklesá, mohou se těžit rudy s obsahem mědi až do obsahu 0,2% kovu, 90% mědi je těženo povrchově. Důležitým zdrojem mědi je recyklace, v roce 2011 tvořila 41% produkce rafinované mědi.[3] Nejvíce světové produkce mědi odebírá Čína (cca 48%).[4]
Země s největším podílem světové těžby mědi (s procentním podílem na světové těžbě):[5]
- Chile (34%)
- Peru (8%)
- ČLR (7%)
- Spojené státy americké (7%)
- Austrálie (6%)
- Indonésie (5%)
- Zambie (5%)
- Kanada (3%)
- Polsko (3%)
- Kazachstán (2%)
- Mexiko (1%)
- ostatní země (14%)
Výskyt měděných rud
Měď nepatří mezi prvky, které by se vyskytovaly v zemské kůře v hojném množství, nicméně měděných rud je mnoho různých. Nejčastěji se vyskytuje v sloučeninách se sírou a kyslíkem, malachit a azurit jsou zásadité uhličitany. Vzhledem k tomu, že měď je ušlechtilý kov, může se vyskytovat i ryzí (čistá).
Význam mají jak hydrotermální ložiska, kde se měď vyloučila z horkých roztoků, tak metasomatická ložiska. Dalším, a neméně významným, druhem ložisek jsou tzv. porfyrová. Nazývají se tak proto, že měděné rudy jsou rozptýleny v hlubinných vyvřelinách, nejčastěji v žulových porfyrech.[6] Mají sice menší obsah rud, ale jsou obrovská. Největší ložiska tohoto typu se nachází v Arizoně (USA) a Kazachstánu.
Měděné rudy
Zde je tabulka se základními informacemi o jednotlivých minerálech obsahujících měď. Podrobnější informace naleznete v článcích o jednotlivých minerálech.
| Název rudy | chemický vzorec | krystalografická soustava | hustota v g/cm³ | přibližný obsah mědi | místo výskytu v ČR | výskyt ve světě | další informace |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ryzí měď | Cu | krychlová | 8,94 | místy až 100% | Vrančice, Příbramsko; Borovice, západní Morava; Studenec u Lomnice n. Polelkou; Vrchoslav, Plzeňsko | Keewenaw Point, Michigan, USA*; a další *Toto ložisko je velice velice vydatné. Žíly dosahují mocnosti až 10 m, a některé kusy čisté mědi ve skále váží až 150 tun. | Ložiska ryzí mědi v ČR jsou spíše vzácností především s vědeckým a sběratelským významem. |
| Kuprit | Cu2O | krychlová | 6,14 | až 88,8% | Běloves, Náchodsko; Horní Kalná, Libštát, Studenec, Podkrkonoší | Francie; Slovensko; Kazachstán; Arizona, USA; Chile a další | Vzniká jako produkt oxidace sulfidů mědi. Nachází se také v sedimentárních rudách permského stáří. |
| Chalkocit | Cu2S | nejčastěji kosočtverečná | 5,8 | až do 79,9%[7] | Vrančice u Milína[8]; Horní Vernéřovice[9]; Horní Kalná[10] | Anglie; Španělsko; Rusko; DR Kongo; Arizona, Utah, Montana, Alaska, USA a další | vzniká z hydrotermálních roztoků, na povrchu bývá vlivem chemického zvětrávání pokryt malachitem nebo azuritem. |
| Bornit | Cu5FeS4 | kosočtverečná | 5,3 - 4,9 | 63,3% (jiný zdroj 56%[11]) | Vrančice u Milína[11]; Jáchymov; Cínovec; | Anglie; Německo; Francie; Švédsko; Polsko; JAR; Montana, Connecticut, Arizona, USA; Chile; Mexiko; Kazachstán; Rusko a další | Původ má magmatický, sedimentární, metamorfní i hydrotermální. Těží se povrchově. |
| Covellin | CuS | hexagonální (šesterečná) | 4,58 | 66,4% | Horní Vernéřovice[12] | Montana, Alaska, Arizona, USA; Namibie; Srbsko; Španělsko a další | Vzhledem k vzácnému výskytu se jako měděná ruda netěží, nicméně díky indigově modré barvě je významný ze sběratelského hlediska. |
| Chalkopyrit | CuFeS2 | čtverečná | 4,25 | 35% | Horní Slavkov; Příbram; Cínovec; Krupka; Zlaté hory | Slovensko; Německo; Španělsko; Rusko; Spojené království; USA; Chile a další | Nejrozšířenější měděná ruda[13] se těží povrchově. Obsahuje také 30% Fe, přesto se jako železná ruda nedobývá.Často se vyskytuje s dalšími sulfidy, například s galenitem, nebo sfaleritem. |
| Bournonit | PbCuSbS3 | kosočtverečná | 5,83 | 13% | Kutná Hora; Příbram | Slovensko; Rumunsko; Spojené království; USA; Bolívie; Čína a další | Polymetalický minerál (obsahuje více kovů a polokovů) vzniká z hxdrotermálních roztoků. Obsahuje 42,5% Pb, 25% Sb a 19,5% S. Protože všechny tyto prvky dnes mají své průmyslové využití, je výhodným zdrojem surovin. |
| Malachit | Cu2(OH)2CO3 | monoklinická (jednoklonná) | 3,9 | 57% | Příbram; Podkrkonoší; vrch Mědník | Rusko; DR Kongo; Namibie; Mexiko; Wales; Arizona, USA a další | Přestože se malachit a azurit většinou jako ruda mědi nevyužívají, jsou pro těžbu významné. Nacházejí se v místech zvětrávání jiných měděných rud, často při povrchu, čímž na ložisko upozorňují. Často se vyskytují společně. |
| Azurit | Cu3(CO3)2(OH)2 | monoklinická (jednoklonná) | 3,83 | 55% | Cínovec; Podkrkonoší; Český Brod | Rusko; Arizona, USA; Namibie; Izrael; Slovensko | Azurit vzniká další hydratací malachitu, naopak malachit může vznikat vysoušením azuritu. Oba minerály slouží již několik staletí jako ozdobné kameny, ve špercích, amuletech, k výrobě barviv atp. |
Odkazy
Reference
- ↑ KOUŘIMSKÝ, Jiří. Naše nerostné bohatství. Ilustrace Pros Ladislav. první. vyd. Praha: Albatros, 1982. 460 s. S. 179.
- ↑ BIČ, Miloš. Při řekách Mezopotámských. první. vyd. Praha: Mladá fronta, 1990. ISBN 80-204-0704-9. S. 31–32.
- ↑ Doména je zaregistrována u společnosti Web4U s. r. o.. www.copperalliance.cz [online]. [cit. 2020-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-18.
- ↑ Investice, ekonomika a finance, kurzy, akcie, měny a komodity - Patria.cz. www.patria.cz [online]. [cit. 2020-04-09]. Dostupné online.
- ↑ Home. American Resources Policy Network [online]. [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KOUŘIMSKÝ, Jiří. Naše nerostné bohatství. první. vyd. Praha: Albatros, 1982. 460 s. S. 181.
- ↑ KOUŘIMSKÝ, Jiří. Naše nerostné bohatství. první. vyd. Praha: Albatros, 1982. 460 s. S. 191–192.
- ↑ KRATOCHVÍL, Josef. Topografická mineralogie Čech VII.. druhé. vyd. Praha: NČSAV, 1964. 308 s. S. 109.
- ↑ JIRÁSEK, Václav. Ve znamení mlátku a želízka 1.. první. vyd. Liberec: Bor, 2003. 208 s. ISBN 80-902901-9-1. S. 35.
- ↑ KRATOCHVÍL, Josef. Topografická mineralogie Čech III.. první. vyd. Praha: NČSAV, 1960. 408 s. S. 168.
- ↑ a b KOUŘIMSKÝ, Jiří. Naše nerostné bohatství. první. vyd. Praha: Albatros, 1982. 460 s. S. 190.
- ↑ Atlas minerálů - covellin. mineraly.sci.muni.cz [online]. [cit. 2020-04-09]. Dostupné online.
- ↑ KOUŘIMSKÝ, Jiří. Naše nerostné bohatství. první. vyd. Praha: Albatros, 1982. 460 s. S. 184.
Související články
Literatura
J. Kouřimský; ilustr. L. Pros; Naše nerostné bohatství; Albatros, Praha, 1982.
Média použitá na této stránce
Autor: Dguendel, Licence: CC BY 4.0
Freiberg, Terra mineralia, azurite, malachite location: Tsumeb, Namibia
(c) Diego Delso, CC BY-SA 4.0
Panoramatický pohled na povrchový důl Chuquicamata v oblasti Calama, severní Chile. Státem vlastněný důl na mědenou rudu je z hlediska vytěženého množství materiálu největší na světě. Leží ve výšce 2 850 m.n.m.. Je přibližně 4,5 km dlouhý, 3,5 km široký a 850 m hluboký. Těžba zlaté a měděné rudy zde započala již v roce 1882.