Mědník

Mědník
Kaple na vrcholu, pohled od západu
Vrchol	910 m n. m.
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Pohoří	Krušné hory / Loučenská hornatina / Přísečnická hornatina / Měděnecká hornatina
Souřadnice	50°25′28″ s. š., 13°6′42″ v. d.
Mědník
Hornina	skarn
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přírodní památka Mědník
Základní informace
Vyhlášení	17. listopadu 2023
Vyhlásil	Krajský úřad Ústeckého kraje
Nadm. výška	910 m n. m.
Poloha
Stát	Česko Česko
Okres	Chomutov
Umístění	Měděnec
Další informace
Kód	6257
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mědník (též Měděnec, německy Kupferhübel) je 910 metrů vysoký vrch v Krušných horách, pod jehož jižním svahem se rozkládá vesnice (původně horní město) Měděnec. Vrch se nachází v okrese Chomutov na území Ústeckého kraje. Úbočí vrchu jsou od roku 2023 chráněna jako přírodní památka Mědník

Historie města Měděnec je už téměř 1000 let spjata s dolováním převážně železné a stříbronosné měděné rudy v okolí i přímo na samotném Mědníku. První doložené zprávy o této činnosti pocházejí z roku 1449. V roce 1520 obdrželo městečko Měděnec právo svobodného výkupu stříbra. Těžba v okolí probíhala s přestávkami až do roku 1992 (v blízkém závodě Václav Řezáč podniku Rudné doly Příbram). Na svazích Mědníku jsou dodnes patrné pozůstatky středověkého dolování. Na vrcholu dal vévoda Julius František Sasko-Lauenburský v roce 1674 postavit kapli Neposkvrněného početí Panny Marie. Na jihozápadním svahu pod vrcholem stojí i kaple Srdce Ježíšova, postavená v roce 1935.

Na východním svahu stával od 19. století hotel s hostincem Kupferhübel. Ten několikrát vyhořel a po posledním požáru 5. srpna 1939 už nebyl obnoven.

V roce 1910 byla pro turisty zpřístupněna štola Marie Pomocné (německy Mariahilf) s malachitovým pokryvem stěn. Po první světové válce však už nebyla přístupná. V devadesátých letech 20. století se nadace Garmica provozující nedaleký důl Měděnec rozhodla zpřístupnit jednu ze štol na jižním úpatí. Se zánikem nadace po třech letech však byly prostory opět uzavřeny. V roce 2006 byly štoly rekonstruované a v květnu roku 2007 byly štoly znovu zpřístupněné veřejnosti. Z důvodu neshod mezi majiteli štoly a majitelem přístupových pozemků byla od roku 2012 štola Marie Pomocné pro návštěvníky uzavřena.^[1] Dalším z historických důlních děl je štola Země zaslíbená, která byla v roce 2013 prohlášena kulturní památkou a zpřístupněna veřejnosti.^[2]

V rámci přeshraničního projektu Montanregion Krušnohoří bylo navrženo k zapsání do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO 35 hornických památek, z toho 15 z České republiky. Mezi těmito českými památkami jsou i historické štoly na Mědníku.^[3] Dne 20. ledna 2014 saský ministr vnitra Markus Ulbig a český ministr kultury v demisi Jiří Balvín podepsali společnou dokumentaci k německo-české žádosti o zápis Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří na Seznam světového dědictví UNESCO. Centrum světového dědictví v Paříži mělo začít žádost posuzovat v únoru 2015 s výhledem na konečný verdikt v průběhu roku 2016.^[4] Celý postup však byl odložen a zápis na Seznam světového dědictví UNESCO byl realizován až 6. července 2019.

Mědník leží na hřebeni Krušných hor a je zdaleka viditelnou dominantou. Poskytuje i výhled do dalekého okolí.

Podél severního úpatí Mědník obtáčí železniční trať č. 137 Chomutov - Vejprty.^[5] Za ní se rozkládá rozsáhlý areál bývalého dolu Měděnec s velkým poddolovaným územím. Těžba v dole skončila v roce 1992, území je částečně zalesněné a bez osídlení. Štola Země zaslíbená se nachází asi 0,5 km od železniční zastávky Měděnec, vrchol Mědníku pak zhruba o 300 metrů dále. Na trati Chomutov–Vejprty jezdí vlaky jen o víkendech během turistické sezóny od začátku května do konce září.

Klub českých turistů pořádá každoročně „Výstup pro velikonoční vajíčko na Mědník“. Výchozím bodem výstupu je Klášterec nad Ohří.

Na severní straně je nejbližší dominantou Velký Špičák, východněji se rozkládá údolní nádrž Přísečnice s Jelení horou. Východně a severovýchodně stojí na hřebeni Krušných hor více než dvacet nově vybudovaných větrných elektráren. Jihovýchodním směrem lze vidět západní část Podkrušnohorské pánve s komíny elektráren, doly, ale také plochu Nechranické přehrady a v údolí Ohře ležící města Klášterec nad Ohří a Kadaň.

Pohled jižním směrem skýtá výhled Měděnec a níže údolí Ohře od Perštejna po Klášterec nad Ohří. Za řekou se vypínají ležící hřebeny Doupovských hor. Západním směrem leží vrcholy Meluzína, Klínovec a Fichtelberg.

• Seznam kulturních památek v Měděnci
• Hornická kulturní krajina Háj – Kovářská – Mědník

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mědník na Wikimedia Commons
• Mědník na www.tisicovky.cz
• Hostinec Kupferhübl na www.zanikleobce.cz