Mělník (vojenský újezd Hradiště)

Mělník
Chybí zde svobodný obrázek
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecVojenský újezd Hradiště
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíŽďár u Hradiště (74,7 km²)
Mělník
Další údaje
Zaniklé obce.cz51
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mělník (německy Melk) je zaniklá vesnice ve Vojenském újezdu Hradištěokrese Karlovy Vary. Stávala v údolí Bublavy v nadmořské výšce 540 metrů na severu Doupovských hor, přibližně deset kilometrů jihozápadně od Kadaně.

Název

Jméno vesnice bylo odvozeno ze slova měl, které označovalo jíl. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: Melnik (1460, 1488), Mielnik (1593, 1654) , Melk a Mellink (1787) a Melk (1846).[1]

Historie

První písemná zmínka o Mělníku pochází z roku 1460, kdy vesnice patřila k panství hradu Egerberk. Jeho součástí byla až do roku 1623, kdy panství jako pobělohorský konfiskát zabavený Matyáši mladšímu Štampachovi koupil Kryštof Šimon Thun a připojil je ke Klášterci nad Ohří. Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly z roku 1654 žili čtyři chalupníci a dva poddaní bez pozemků, z nichž jeden pracoval jako krejčí. Obyvatelé na neúrodných polích pěstovali žito, ale hlavním způsobem obživy býval chov dobytka a práce v lesích.[2]

V roce 1787 ve vsi stálo jedenáct domů a jejich počet se nezměnil ani v roce 1846, kdy v nich žilo 74 lidí. Děti docházely do školy v Tunkově a později chodily do Telcova. Vesnice patřila k okounovské farnosti, ale poštu, lékaře a četnickou stanici měli obyvatelé v Radnici. Nejbližší železniční stanice se nacházely v Perštejně a Olešce.[2]

Po zrušení patrimoniální správy se Mělník stal osadou obce Martinov,[2] kterou zůstal až do svého zániku.[3] V roce 1914 zde ve třinácti domech, z nichž čtyři byly větší usedlosti, žilo 62 obyvatel. Po vysídlení Němců nebyla vesnice dosídlena a v roce 1947 v ní žili je tři obyvatelé. Mělník úředně zanikl v důsledku zřízení vojenského újezdu k 15. červnu 1953 v první etapě rušení sídel.[2]

Přírodní poměry

Mělník stával v katastrálním území Žďár u Hradiště (původní mělnické katastrální území měřilo 4,56 km²) v okrese Karlovy Vary, asi 2,5 kilometru jihozápadně od Oslovic. Nacházel se v nadmořské výšce okolo 540 metrů na západním úbočí vrchu Havran (736 metrů). Oblast leží v severní části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Jehličenská hornatina.[4] Půdní pokryv tvoří v širším okolí kambizem eutrofní. Údolím pod zaniklou vesnicí protéká potok Bublava.[5]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí Mělník stál v mírně teplé oblasti MT3,[4] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je 20–30, počet mrazových dnů se pohybuje od 130 do 160 a sněhová pokrývka zde leží 60–100 dnů v roce.[6]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 74 obyvatel (z toho čtyřicet mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 54 obyvatel se stejnou národnostní a náboženskou strukturou.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů[9]
18691880189019001910192119301950
Obyvatelé627566485774543
Domy111313131312118

Pamětihodnosti

Kaple Panny Marie stála na návsi a byla zbořena současně s obcí. Kaple byla vystavěna ze dřeva a o půdorysu čtverce, se stanovou střechou a hranolovou sloupkovitou zvonicí, která byla také zakončená stanovou střechou s křížkem. Obě střechy pokrýval eternit.[10][2][11]

Reference

  1. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Mělník, s. 48, 49. 
  2. a b c d e BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska. Svazek V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1998. 94 s. ISBN 80-238-2668-9. Kapitola Mělník, s. 79. 
  3. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 327. 
  4. a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-03-14]. Dostupné online. 
  5. CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-03-14]. Dostupné online. 
  6. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI:10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 247. 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 132. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-30]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online. 
  10. Kaple na Památky a příroda Karlovarska
  11. Binterová, Z.: Zaniklé obce Doupovska od A do Ž, Chomutov, 2005, s. 49

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

No building photo cs2.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com