Měrunice

Měrunice
Pohled na obec z vrchu Číčov, jaro 2020
Pohled na obec z vrchu Číčov, jaro 2020
Znak obce MěruniceVlajka obce Měrunice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecBílina
Obec s rozšířenou působnostíBílina
(správní obvod)
OkresTeplice
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel326 (2023)[1]
Rozloha11,49 km²[2]
Nadmořská výška425 m n. m.
PSČ418 04
Počet domů119 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduMěrunice 67
418 04 Bílina 4
obec@merunice.cz
StarostaFilip Strasser
Oficiální web: www.merunice.cz
Měrunice na mapě
Měrunice
Další údaje
Kód obce567698
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Měrunice (německy Meronitz) se nachází v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Žije v ní 326[1] obyvatel.

Historie

Písemné zmínky o Měrunicích jsou datovány již z 12. století, kdy tato místa patřila teplickému klášteru, jehož zakladatelkou byla česká královna Judita Durynská. Ovšem z ještě starších dob, přesněji z 8. století, existují archeologické doklady o tom, že zdejší krajinu obýval lid knovízské kultury.[4]

První konkrétní zmínka přímo o obci pochází z roku 1295.[5] Hovoří se v ní o vladykovi Janovi, kterému patřila zdejší tvrz a pravděpodobně i ves. V období od 13. do 15. století byly Měrunice tzv. zemanskou vsí.

Od 16. století až do doby vzniku samostatného Československa patřily Měrunice bílinské větvi Lobkowiců. Jak uvádí záznam z 18. století, v roce 1787 bylo v obci evidováno 77 domovních čísel. Kromě zemědělské činnosti, zejména pěstování ovoce, se zde též těžily i české granáty.[4] Na přelomu 19. a 20. století se na území obce kromě granátů těžilo též hnědé uhlí a část území obce byla poddolována. V době maximálního rozmachu těžby měly Měrunice až tisíc obyvatel. Po skončení těžby nastal útlum, část obyvatel odešla za prací do pánevních oblastí, část se vrátila zpět k zemědělské činnosti. V roce 1938 byly Měrunice spolu s ostatními obcemi v okolí připojeny k Německé říši.

K dalšímu poklesu počtu obyvatel došlo po odsunu německého obyvatelstva po roce 1945. Obec si podržela svůj zemědělský charakter, jehož těžiště spočívalo v oblasti živočišné výroby zdejšího státního statku. K jejímu naprostému útlumu došlo po roce 1989 v souvislostí s likvidací státního statku. Společně s útlumem těžby uhlí v severočeské pánevní oblasti to způsobilo, že nezaměstnanost obyvatel obce na počátku 21. století dosáhla až 30 %.[4]

Přírodní poměry

Granátový vrch

Asi 600 metrů jihovýchodně od okraje obce se nachází nenápadná zarostlá vyvýšenina jménem Granátový vrch (383 m n. m.), někdy též lidově zvaná Bota.[6] Těleso vrchu je tvořeno pyroponosnou bazaltovou diatrémou, která byla v minulosti zdrojem těžby českého granátu. Pyropy zde byly těženy přímo z matečné horniny šachticemi, vedoucími až do hloubky 60 metrů. V důsledku této těžby je na západním svahu kopce dodnes patrná stupňovitě navrstvená halda.[7] Lokalita se nachází na území CHKO České středohoří. Vzorky mateční horniny z Granátového vrchu, obsahující pyropy, jsou vystaveny v Muzeu českého granátu v Třebenicích.

(c) Petr Kraumann, CC BY 3.0
Kamenolom Stříbrník u Měrunic

Stříbrník

Zhruba v polovině vzdálenosti mezi vesnicemi Měrunice a Žichov se nachází velký činný lom Stříbrník, nazývaný podle stejnojmenného vrchu (413 m n. m.). Vulkanické těleso, tvořené alkalickým čedičem odhadovaného stáří 19,2 až 22,5 miliónů let, bylo již z větší části odtěženo. V rozpukaném čediči se nacházely aragonity obdobného typu, jaké se vyskytují na nedalekém Číčově u Hořence. Mezi dalšími zde nalezenými minerály lze jmenovat pecky různobarevného opálu a až 2 cm velké porfyrické vyrostlice augitu.[8] V povrchových zjílovělých partiích byly zaznamenány nálezy zkamenělé flóry.[6] V lomu se od roku 1994 intenzivně těží drcené kamenivo pro stavební účely, především jako materiál při stavbě silnic a vodohospodářských staveb.[9][10]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 432 obyvatel (z toho 219 mužů), z nichž bylo 88 Čechoslováků, 333 Němců a jedenáct cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale pět lidí patřilo k církvím evangelickým, tři k izraelské, šest k jiným nezjišťovaným církvím a 21 lidí bylo bez vyznání.[11] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 447 obyvatel: 127 Čechoslováků, 315 Němců a pět cizinců. Převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také šest evangelíků, pět členů církve československé, dva členové nezjišťovaných církví a patnáct lidí bez vyznání.[12]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Měrunice[5][13][14]
186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Obyvatelé510478386409463432447305306238249220258255248
Domy8485869087981079386655671899192
Data z roku 1961 zahrnují i domy místní části Žichov.

Obecní správa

Části obce

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 31. ledna 2002.[15]

Turistika

Měrunicemi prochází 88 km dlouhá cyklotrasa č. 25, která vede z česko - německého hraničního přechodu Brandov v okrese Most do Velkých Žernosek na Litoměřicku.[16] Měrunice jsou zároveň cílovou destinací cyklotrasy č. 231, vycházející z Mikulova v Krušných horách, a výchozím místem cyklotrasy č. 232, vedoucí z Měrunic do Loun. Poblíž severního okraje obce vede zeleně značená turistická cesta, spojující rozcestí pod horou Hradišťany (753 m n. m.) s Bedřichovým Světcem přes obce Lužice a Dobrčice v okrese Most.

Pamětihodnosti

  • Kostel svatého Stanislava. Kostel postavený v 19. století na místě starší stavby (kostel sv. Stanislava v Měrunicích je zmiňován již v záznamech ze 14. století[4]), stojí v obci při průjezdní silnici. V průčelní západní věži se nachází zvon z roku 1797 od Josefa Pitschmanna a zvon z roku 1923 od Richarda Herolda. Další zvon s průměrem 28 cm se nachází v sanktusníku. Je bez nápisu, zdoben pouze několika linkami. Vedle něj je prázdné místo, původně se v sanktusníku nacházely dva zvony.
  • Boží muka u kostela
  • Dvě památné lípy poblíž kostela sv. Stanislava (obvod kmene 285 a 380 cm).[17]
  • V jedné z budov hospodářského dvora se dochovaly zbytky měrunické tvrze připomínané poprvé v roce 1548, kdy ji koupil Kryštof z Lobkovic.[18]

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. a b c d Historie na oficiálních stránkách obce. www.merunice.cz [online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-02-15. 
  5. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 412, 413. 
  6. a b SVOBODA, Jiří. Tajemství Českého středohoří. 1. vyd. Ústí nad Labem: Imagine Media, 2014. 337 s. ISBN 978-80-905511-0-7. S. 146–147. 
  7. MLČOCH, Bedřich; PLÍŠEK, Antonín. Granátový vrch [online]. Praha: Česká geologická služba, 1994-12-31, 2005-04-12 [cit. 2016-02-13]. Dostupné online. 
  8. Popis lokality na stránkách Bílinské přírodovědné společnosti
  9. Provozovny. www.basalt.cz [online]. [cit. 2020-06-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-21. 
  10. Baumgartnerová, V. (2011). Těžba a odbyt nerostné suroviny čedičového lomu Měrunice. Vysoká škola báňská - TUL. Dostupné online
  11. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 206. 
  12. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 57. 
  13. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 315. 
  14. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  15. Udělené symboly – Měrunice [online]. 2002-01-31 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  16. Cyklotrasa č. 25
  17. https://www.geocaching.com/geocache/GC1YA0N_pamatne-lipy-merunice
  18. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Měrunice – tvrz, s. 308. 

Literatura

  • HIBSCH, Josef Emanuel. Das Granatenbergel bei Meronitz und die böhmischen Granate. Bílina: Museumgesellschaft (Musejní spolek), 1926. 20 str. (německy)
  • PEER, Přemysl. Přehledné dějiny Teplicka. Část 2. Dějiny Teplicka do roku 1848. Teplice: Oblastní vlastivědné muzeum, 1969. 84 str.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
CoA of Měrunice.svg
Autor: TFerenczy, Licence: CC BY-SA 4.0
Znak obce Měrunice, okres Teplice, Česko.
V zeleno-zlatě polceném štítě vpravo zlatý rýč, vlevo nahoře červený český granát broušený do tvaru osmihroté hvězdy s kruhovým středem.
Měrunice (okres Teplice) - panorama.jpg
Autor: MAKY.OREL, Licence: CC0
Vesnice Měrunice (okres Teplice), pohled z vrchu Číčov, jaro 2020.
Flag of Měrunice.svg
Vlajka obce Měrunice, okres Teplice.
List tvoří tři svislé pruhy, zelený, žlutý a zelený. Uprostřed žlutého pruhu červený český granát broušený do tvaru osmicípé hvězdy s kruhovým středem.
Merunice TP CZ.png
Poloha obce Měrunice v rámci okresu Teplice a správního obvodu obce s rozšířenou působností Bílina.
Quarry near Měrunice - panoramio.jpg
(c) Petr Kraumann, CC BY 3.0
Quarry near Měrunice