Měsíc československo-sovětského přátelství

Měsíc československo-sovětského přátelství, často uváděný pouze zkratkou MČSP, bývala každoroční několikatýdenní kulturně politická událost sloužící k popularizaci Sovětského svazu mezi obyvatelstvem Československa.^[1] Vznikla krátce po druhé světové válce^[2] a přirozeně zanikla po pádu komunistického režimu v roce 1989.

Popis a historie

Měsíc československo-sovětského přátelství se v Československu slavil od roku 1949, nejprve pod názvem Dny československo–sovětského přátelství. Výraz Měsíc československo–sovětského přátelstí začal být používán v roce 1951.^[3]

Zahajovacím dnem MSČP byl 7. listopad jako den, kdy se slavilo výročí Říjnové revoluce.^[1] Ukončen býval k 5. prosinci, výročí přijetí tzv. stalinské ústavy SSSR z roku 1936, a od roku 1952 se zakončení posunulo na 12. prosinec,^[4] jenž byl dnem podpisu československo-sovětské smlouvy z roku 1943.^[1]

Oficiálně uváděné cíle zahrnovaly například posilování československo-sovětského přátelství, prohlubování poznatků o SSSR, další internacionalizace cítění pracujících a mládeže a povzbuzování hrdosti na skutečnost, že obyvatelstvo a stát jsou součástí socialistického společenství, jehož vzorem byl právě Sovětský svaz,^[5] nicméně prakticky se jednalo o zcela jasně cílenou propagandu.^[4]

V roce 1968 se Měsíc česloslovensko-sovětského přátelství ve spojitosti s invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa stal v několika městech další příležitostí k vyjádření nespokojenosti. Ve čtvrtek 7. listopadu, na den státního svátku, proběhly v Praze, Brně, Bratislavě nebo Českých Budějovicích protestní akce, během nichž zasahovaly jednotky Veřejné bezpečnosti. Tehdejším premiérem Oldřichem Černíkem byly na plenárním zasedání vlády o několik dní později tyto události hodnoceny jako „provokace, výstřelky, výtržnosti“ a „nerozvážné akce nezodpovědných skupin“ hlavně z řad mládeže, ve kterých „převažuje masová psychóza nad rozumem“ a jež by mohly vést „do slepé uličky“, protože „vážně ohrožují politický vývoj“.^[6]

Události

V rámci Měsíce česloslovensko-sovětského přátelství se po celé zemi organizovala řada událostí. Probíhaly především ve spolupráci se Svazem československo-sovětského přátelství (SČSP), jež měl v roce 1989 kolem 2,5 miliónu členů.^[7] Mezi typické akce MČSP patřilo například:

• Povinná výzdoba státními vlajkami ČSSR a SSSR, s využitím propagačních transparentů s hesly, obrazů oficiálních komunistických vzorů (V. I. Lenin, F. Engels a K. Marx), aktuálních generálních tajemníků KSČ a dalších představitelů komunistického a dělnického hnutí.^[2]
• Vydávání tematických známek,^[8] odznaků^[9] a plakátů^[10][11]
• Kulturně vzdělávací akce jako přednášky,^[12] koncerty,^[13] výstavy^[14] a promítání vhodných filmů doporučených Ústřední půjčovnou filmů^[15]
• Schůze^[2]
• Besedy s představiteli SČSP^[5] a zástupci sovětských delegací^[2]
• Brigády^[5]
• Vyhlašování skupinových socialistických závazků^[16]
• Vědomostní soutěže s tematikou Sovětského svazu,^[17] například O zemi, kde zítra již znamená včera^[5]
• Lampionové průvody pro děti, obyčejně kolem 7. listopadu^[5]
• Štafeta míru a přátelství, která začínala lokálně v obcích, pokračovala přes okresní a krajská města do Prahy a následně do Sovětského svazu, kam také směřovaly oficiální zdravice a dary obyvatel Československa^[1]

Obzvláště v Praze a větších městech se také připravovaly speciální akce k zakončení MČSP, mezi něž typicky patřila plenární zasedání a shromáždění.^[2] Jako konkrétní příklad lze uvést oficiální zakončení z 11. prosince 1987, kdy se ve Smetanově divadle, od roku 1992 přejmenovaném na Státní operu Praha, konal „Slavnostní večer k zakončení Měsíce československo-sovětského přátelství a v předvečer zahájení X. sjezdu SČSP uspořádaly ÚV Národní fronty ČSSR a ústřední výbor SČSP. Mezi hosty byla také delegace SSOD^{[pozn. 1]} a SSČP, vedená členkou ÚV KSSS V. Těreškovovou. Proběhl slavnostní koncert Od Října k dnešku“.^[18]

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

• KUČERA, Ctirad. Písně československo-sovětského přátelství. [s.l.]: Svět sovětů, 1961. 61 s.