Městská jatka se studnou
Městská jatka ve Štramberku | |
---|---|
Poloha | |
Adresa | Štramberk, Česko |
Ulice | Náměstí |
Souřadnice | 49°35′14,57″ s. š., 18°7′19,85″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 13222/8-3442 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dům čp. 456 stojí na ulici Zauličí ve Štramberku v okrese Nový Jičín. Bývalá jatka a masné krámy byly postaveny v roce 1822.[1] Dům byl zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek ČR před rokem 1988[2] a je součástí městské památkové rezervace.[3]
Historie
Podle urbáře z roku 1558 bylo na náměstí postaveno původně 22 domů s dřevěným podloubím, kterým bylo přiznáno šenkovní právo a sedm usedlých na předměstí. Uprostřed náměstí stál pivovar. V roce 1614 je uváděno 28 hospodářů, fara, kostel, škola a za hradbami 19 domů. Za panování jezuitů bylo v roce 1656 uváděno 53 domů. První zděný dům čp. 10 byl postaven na náměstí v roce 1799. V roce 1855 postihl Štramberk požár, při němž shořelo na 40 domů a dvě stodoly. V třicátých letech 19. století stálo nedaleko náměstí ještě dvanáct dřevěných domů.[4][5]
První písemná zmínka o domě v blízkosti dolní brány pochází z roku 1614 a je také zachycen na malbě města z roku 1722. V roce 1822 domek byl odkoupen řeznickým cechem od rodiny Hanzlíkovy, v jejichž majetku byl přes sto let. Řeznický cech upravil dům (do dnešní podoby) na zděná městská jatka a masné krámy. V domě bylo šest masných krámů, ve kterých prodávalo pět řeznických mistrů a jeden nájemce. V roce 1955 v budově bylo zřízeno Městské muzeum a v roce 1992 Muzeum Zdeňka Buriana.[6] Po opravě domu čp. 31 na Náměstí v roce 2011 je zde umístěna Městská galerie.
Stavební podoba
Dům je přízemní zděná stavba obdélníkového půdorysu orientované okapovou stranou k silnici. Severní štítovou stranou se přimyká k městské hradbě. Dům je postaven na vysoké kamenné omítané podezdívce, která vyrovnává svahovou nerovnost. Uliční čtyřosá strana je mírně zalomena, se třemi okny s okenicemi a bočním vchodem. Pravá (východní) okapová strana je prolomena třemi malými zamřížovanými okny. Jižní štítová strana je se vstupem do objektu. K podestě vchodu se zděnou poprsní vede dvouramenné kamenné schodiště. Dvouosý štít nasedá na korunní římsu a podlomenici. Okna jsou ve štukových šambránách na podokenní římse. Nad nimi jsou dva kruhové štukové reliéfy a letopočet MDCCCXXII. Dům má sedlovou polovalbovou střechu krytou šindelem.[1][7]
V rohu východní okapové strany a hradební zdi je postavena roubená bedněná studna s rumpálem z poloviny 19. století.[8]
Odkazy
Reference
- ↑ a b ŠMÍRA, Pavel; TICHÁNEK, Jiří; ŠTEPÁNEK, Jan, et al. Štramberk : zastavený okamžik. Ostrava: Šmíra-Print, 2012. 408 s. ISBN 9788087427392, ISBN 8087427394. OCLC 829662625 S. 80.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-03-10]. Identifikátor záznamu 122514 : jatka městská, se studnou. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ 1023 (Pk)
- ↑ KOUDELOVÁ, Jana. Nejstarší roubené části domů č. p. 420 a 422 ve Štramberku–příspěvek k vývoji městské zástavby. Časopis Slezského zemského muzea. Roč. 2012, čís. 61, s. 107. Dostupné online.
- ↑ KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2008. volumes <8> s. ISBN 8085983125, ISBN 9788085983128. OCLC 36941725 S. 358.
- ↑ Náměstí - zastavení č. 7 naučné stezky - Naučné stezky - Štramberk - Štramberk. www.stramberk.info [online]. [cit. 2019-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-06.
- ↑ Detail dokumentu - G0339142. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2019-03-10]. Dostupné online.
- ↑ LENOCH, Jaroír. Památky městečka Štramberk, bývalý politický okres Nový Jičín. www.soupispamatek.com [online]. [cit. 2019-03-10]. Dostupné online.
Související články
Literatura
- ŠMÍRA, Pavel, et al.I Štramberk: zastavený okamžik. Ostrava: Šmíra-Print, 2012. 408 s. ISBN 978-80-87427-39-2
Média použitá na této stránce
Autor:
- derivative work: Bazi (talk)
- ArchitectureIcon.svg: Ludvig14
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“