Městská knihovna Beroun

Městská knihovna Beroun
Stát	Česko Česko
Poloha	U Kasáren 813
Souřadnice	49°58′2,22″ s. š., 14°4′13,11″ v. d.
Typ	veřejná knihovna
Založena	1896
Knihovní fond
Velikost fondu	117 025 svazků (k 31. 12. 2018)
Přístupnost pro uživatele
Registrovaní uživatelé	počet 3 024; z toho děti do 15 let: 994 (k 31. 12. 2018)
Další informace
Ředitel	Bc. Michaela Škeříková
Webové stránky	www.knihovnaberoun.cz
Telefon	311621947
Sigla	BEG001
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městská knihovna Beroun je veřejná knihovna, jejímž zřizovatelem je město Beroun.

Knihovna systematicky buduje fond krásné a odborné literatury a jiných informačních pramenů, vytváří a archivuje fond regionální literatury včetně zpracovávání a shromažďování informací o regionu. Podílí se na primárním vzdělávání žáků a studentů v úzké spolupráci s místními základními a středními školami a prostřednictvím doprovodného programu na sekundárním vzdělávání občanů včetně nabídky volnočasových aktivit. Knihovna od roku 2002 sídlí ve zrekonstruované budově kasáren. ^[1]

Jediná pobočka knihovny funguje na sídlišti, kde byla původně otevřena roku 1953.^[2] Nyní se nachází v budově, kam byla přestěhována roku 1978. Pobočka nabízí standardní služby jako hlavní budova knihovny a je hojně navštěvována nejen obyvateli sídliště, ale i školami v okolí. Pobočka je jediným kulturním zařízením v této oblasti, navíc s dlouhou tradicí. ^[1]

Historie

Josef Antonín Seydl a Seydlova knihovna

Počátky půjčování knih v Berouně jsou spjaty s osobností Josefa Antonína Seydla (1775–1837), berounského děkana, historika a buditele, jehož knihovna se částečně zachovala dodnes ve sbírkách Muzea Českého krasu v Berouně. Seydl kupoval a shromažďoval knihy, které půjčoval obyvatelům města. Možná proto panovala domněnka, že v roce 1836 založil J. A. Seydl v Berouně půjčovnu knih, a dlouho se udržovalo přesvědčení, že berounská městská knihovna je vlastně Seydlův odkaz. Seydl byl ideovým i materiálním původcem knihovny, on sám však městskou knihovnu nezaložil.

Později v Berouně fungovaly knihovny při spolcích, jako byl Sokol, Dobročinný spolek Ludmila nebo divadelní ochotníci. V 90. letech 19. století začaly být sbírány a ukládány kulturní písemné památky města i okolí a vznikl muzejní spolek, který v roce 1894 jednal o vzniku knihovny. Přestože byl vypracován i knihovní řád, knihovna založena nebyla.

Spolek Museum a veřejná knihovna v Berouně

Spolek Museum a veřejná knihovna v Berouně byl založen 23. července 1896. Toto datum je považováno za vznik knihovny. Úkolem spolku bylo pátrat po starožitnostech a památkách, shromažďovat je a uchovávat a v neposlední řadě zřídit veřejnou knihovnu. Prvním knihovníkem byl jmenován Vincenc Švagr.

Po první světové válce

Slibný vývoj knihovny zastavila první světová válka, během níž přišla knihovna o prostory a utrpěla velké materiální ztráty. Zásluhu na jejím obnovení měl prof. Mucha, který zde působil jako knihovník od roku 1919 a jako první začal uvažovat o založení dětského oddělení. V roce 1922 nastoupil do berounské knihovny Dr. Josef Poch, bezesporu její největší osobnost. Jako první profesionální knihovník v Berouně byl zvolen 4. července 1922. S jeho funkcí byla spojena také povinnost vést pamětní knihu města.

Činnost Josefa Pocha

Josef Poch se ihned po svém nástupu pustil do revize fondu, pořídil seznamy knih, nové katalogy a přeorganizoval celý fond. Začal vypracovávat pravidelné statistické výkazy. Zasloužil se o rozvoj propagační činnosti knihovny. Knihovní fond byl postupně doplňován a noví čtenáři se postarali o stoprocentní nárůst návštěv knihovny. Pod vedením J. Pocha se knihovna stala skutečným kulturně-vzdělávacím centrem. Díky jeho iniciativě, píli, tvrdé práci a zapálení velmi vzrostla úroveň a popularita knihovny.

V roce 1924 město zakoupilo Duslovu vilu, kam se o rok později přestěhovala nejen knihovna s čítárnou, ale i muzeum a archiv. Roku 1925 se knihovna zúčastnila jubilejní krajinské výstavy v Berouně. O její expozici se uznale vyjádřil sám prezident T. G. Masaryk. Významný byl rok 1926, kdy se v Praze konal mezinárodní sjezd knihovníků. Už sama skutečnost, že se sjezd konal právě v Praze, ukazovala, jakou vážnost získalo československé knihovnictví v zahraničí svým poválečným rozvojem. Berounská knihovna vystavovala na výstavách sjezdu. Její expozice byla umístěna v budově Ženského výrobního spolku v Resslerově ulici. V rámci sjezdu se uskutečnil zájezd na Karlštejn a do Berouna, kde proběhla prohlídka knihovny. Návštěvníky provedl Josef Poch, který byl zároveň druhým jednatelem sjezdu. Knihovnu tak navštívili zástupci z Jeruzaléma, Egypta, Lotyšska, Nizozemska či Švédska a projevili o knihovnu velký zájem.

V roce 1929 byla založena knihovní rada. V té době měla knihovna již 4 oddělení – půjčovnu pro dospělé, půjčovnu pro mládež, čítárnu pro dospělé a čítárnu pro mládež. V roce 1937 se knihovna s 25 000 svazky řadila k největším lidovým knihovnám republiky.

Druhá světová válka

Během války knihovnu postihlo zabrání prostor, snižování finančních prostředků, povinné vyřazování knih a taktéž povinný nákup říšské propagační literatury. J. Pochovi se podařilo získat souhlas k vybudování dvou poboček, z nichž byla zřízena jedna a fungovala jen dva roky. Knihovna plnila za protektorátu čestně svůj úkol: udržet mezi lidmi víru ve spravedlivou věc Československa a ve vítězství demokratického ideálu. Berounská knihovna se nenechala válkou zničit, bojovala, aby v roce 1945 mohla uspořádat první poválečnou schůzi knihovní rady, získat zpět své prostory a dále se rozvíjet.

Josef Poch odešel na Ministerstvo školství a národní osvěty a od roku 1946 na jeho místo nastoupil Dr. Viktor Palivec.

50. léta

Ačkoliv politická situace v 50. letech měla značný vliv na složení knihovního fondu, přesto byla knihovna modernizována. Knihy v půjčovně pro mládež přešly do volného výběru, byl instalován rozhlas, zakoupen promítací přístroj či založen Klub čtenářů. V Berouně fungovala jediná samostatná veřejná čítárna na okrese, která nabízela přes 100 časopisů a zároveň sloužila jako místnost pro konání čtenářských besed, besídek pro děti i odborných školení. V roce 1951 byla v berounské knihovně založena Veřejná informační bibliografická služba, a to jako jedna z prvních v republice.

Roku 1952 knihovna přešla pod správu Okresního národního výboru v Berouně a byla pověřena funkcí okresní knihovny. Tento statut jí přisoudil nové role. V rámci celého okresu plnila funkci metodickou a bibliografickou a zajišťovala meziknihovní výpůjční službu. V praxi tak knihovna poskytovala metodickou pomoc všem knihovnám v okrese. V její evidenci bylo 57 vesnických knihoven.

60. léta

V roce 1960 nastoupila na post ředitelky Věnka Novotná, která vystřídala Františka Jánského a působila zde až do roku 1991. Okresní lidová knihovna Beroun pokračovala v metodické práci a pomoci obecním knihovnám. Metodická práce byla postupně systematizována.

70. léta

Nejvýznamnější událostí v 70. letech bylo vybudování nové pobočky knihovny na Sídlišti. Ta byla slavnostně otevřena 6. října 1978 a nahradila původní pobočku otevřenou v roce 1953. V době otevření byla nejmodernějším knihovnickým pracovištěm v okrese. O rok později bylo otevřeno oddělení politické literatury, které bylo umístěné v Domě politické výchovy na Wagnerově náměstí (nyní budova České pojišťovny).

80. léta

Začátek 80. let byl spojený s rekonstrukcí Duslovy vily. Knihovna se nacházela v kritickém technickém stavu a po dobu vytoužené rekonstrukce poskytovala služby za ztížených podmínek. Roku 1985 byl otevřen depozitář v obci Hředle. O pět let později byla vypovězena smlouva o pronájmu a 30 000 knih muselo být převezeno zpět do Berouna. Roku 1987 byla otevřena nová čítárna v přístavbě Duslovy vily.

90. léta

Rok 1992 přinesl změnu na pozici ředitelky, kterou se stala Mgr. Hana Ludvíková. Právě v tomto roce byl do knihovny zakoupen první počítač a v roce 1994 byl v knihovně nainstalován první knihovní systém Codex. Ve stejném roce se stalo Město Beroun zřizovatelem knihovny a její název se změnil na Městskou knihovnu Beroun. Knihovna se potýkala s nevyhovujícími prostory Duslovy vily, které přestaly odpovídat potřebám moderní knihovny. V následujících letech byl spuštěn automatizovaný výpůjční protokol. Pod správu knihovny navíc přešlo Městské informační centrum.

Od roku 2000 dodnes

Nejvýznamnější změnou bylo stěhování knihovny do zrekonstruované budovy v bývalých kasárnách. Zde sídlí od 29. října 2002 a dělí se o prostory s Klubem důchodců a Českým svazem bojovníků za svobodu. Rok 2006 přinesl odtržení Městského informačního centra. Další rok si knihovna připomínala 111 let od svého založení a 5 let od stěhování do budovy kasáren. V rámci oslav byla vydána brožura o historii knihovny. Knihovna také získala svoje logo.

Za dobu své existence se knihovna stala organizací, která má své pevné a důležité místo ve městě. Knihovna je centrem kultury i vzdělávání pro všechny věkové skupiny. Dlouho se očekává její rekonstrukce, protože budova kasáren už dávno nevyhovuje potřebám moderní knihovny a ztěžuje poskytování služeb i pořádání akcí.^[3]

Oddělení knihovny

• oddělení pro dospělé
• oddělení pro děti a mládež
• studovna a čítárna
• pobočka Sídliště
• akvizice, zpracování a ochrana fondu

Služby

• půjčování knih, časopisů, audioknih, společenských her, čteček, e-knih
• meziknihovní výpůjční služba
• přístup na internet
• kopírování, tisk, skenování, laminování
• denní tisk
• donášková služba
• rešerše
• přístup do právnické databáze Codexis
• vyhledávání v databázi regionálních článků a regionálních osobností
• zprostředkování zvukových knih pro nevidomé a slabozraké
• příprava požadovaných knih
• dětský koutek
• validační místo Moje ID
• Semínkovna
• spolupráce s obecními knihovnami

Vzdělávání

• pro děti: besedy pro školy na zadané téma
• pro studenty: organizování besed a přednášek
• pro dospělé a seniory: Berounská akademie, Virtuální univerzita třetího věku, trénování paměti

Kultura

• besedy a přednášky na nejrůznější témata
• výstavy, vernisáže
• hudební vystoupení
• promítání a festivaly
• akce pro děti
• celostátní knihovnické akce a kampaně

Galerie

• 
  Vstup do knihovny
• 
  Chodba na oddělení pro děti
• 
  Studovna a čítárna
• 
  Oddělení pro dospělé
• 
  Pobočka Sídliště
• 
  Interiér pobočky Sídliště
• 
  Vjezd do areálu knihovny

Odkazy

Reference

Literatura

• MĚSTSKÁ KNIHOVNA BEROUN. 111 let čtenářských zážitků. Beroun: Městská knihovna, 2007.
• Padesát let městské knihovny v Berouně. Beroun: Šefl, 1946.
• POCH, Josef. Z kulturních dějin národního obrození. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1954. 74 s.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Městská knihovna Beroun na Wikimedia Commons
• Městská knihovna Beroun v Adresáři knihoven a informačních institucí v ČR (ADR)
• Městská knihovna Beroun v databázi Středočeské vědecké knihovny
  • STLUKOVÁ, Iva. Třikrát Městská knihovna Beroun: pohádky, poezie i výtvarné umění. Čtenář: měsíčník pro knihovny, 2013, 65(9), s. 334. Dostupné také z: https://www.svkkl.cz/ctenar/stahnout-pdf/64.
  • STLUKOVÁ, Iva. Jak jsme slavili Knihofest. Čtenář: měsíčník pro knihovny, 2015, 67(12), s. 456. Dostupné také z: https://www.svkkl.cz/ctenar/stahnout-pdf/44.
  • STLUKOVÁ, Iva. Charitativní bazar knih v berounské knihovně. Čtenář: měsíčník pro knihovny, 2014, 66(12), s. 453. Dostupné také z: https://www.svkkl.cz/ctenar/stahnout-pdf/45.
  • STLUKOVÁ, Iva. Berounská akademie. Čtenář: měsíčník pro knihovny, 2016, 68(10), s. 365–366. Dostupné také z: https://www.svkkl.cz/ctenar/stahnout-pdf/23.