Městská knihovna v Třebíči

Městská knihovna v Třebíči
Současná budova městské knihovny na Hasskově ulici
Současná budova městské knihovny na Hasskově ulici
Účel stavby

knihovna

Základní informace
Současný majitelměsto Třebíč
Poloha
AdresaHasskova ulice, Třebíč, Třebíč, ČeskoČesko Česko
UliceHasskova
Souřadnice49°12′54,98″ s. š., 15°52′42,03″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městská knihovna v Třebíči je knihovna v Třebíči, původně založená jako Knihovna pro lid v roce 1885. MK Třebíč sídlí v nově rekonstruované budově na Hasskově ulici v části města Vnitřní Město.

Historie

Prvním krokem k založení obecní knihovny v Třebíči bylo ustanovení Spolku pro zakládání knihoven. To se stalo 6. dubna 1885. Zakladateli spolku byli Alois Grimmich, profesor gymnázia Jan Pochop a učitel František Doležel. Ještě toho dne byly sepsány zakládací listiny o založení veřejné knihovny s názvem Knihovna pro lid. Jejím prvním působištěm měla být malá místnost v budově bývalé německé školy na Hasskově ulici. První knihy byly většinou dary od občanů města. Již ve třetím roce měla knihovna úctyhodných 1888 svazků a 177 členů. Během prvních deset let působení veřejné knihovny bylo čtenářům zapůjčeno asi 150 000 svazků. Všechny aktivity a nákup knih byly v té době hrazeny pouze z příspěvků členů, proto se spolek neustále pokoušel o zvýšení počtu členů. V rámci zviditelnění svých aktivit a zlepšení finanční situace spolek uspořádal roku 1885 první dva koncerty, návštěvnost však nebyla vysoká, proto spolek na těchto akcích spíše prodělal. Větší úspěch sklidil až koncert o svatodušních svátcích roku 1891, kdy bylo vybráno 115 zlatých, které plně připadly knihovně. O zajištění stálých příjmů bylo postaráno ještě rozmístěním pokladniček po restauracích a vinárnách nebo výnosem z turnajů v kuželkách. Knihovně občané pomáhali i svými knižními dary, někdy velmi hodnotnými. Velký obrat pro knihovnu přišel v roce 1919, kdy byl schválen zákon o veřejných knihovnách. Reakcí na něj bylo převzetí spolkové knihovny městem a její přejmenování na Husovu veřejnou knihovnu. Finanční potřeby knihovny byly vyřešeny městskými dotacemi.[1]

Dne 15. ledna 1929 se stal ředitelem písecký rodák František Křesťan,[2] za jeho vedení ve třicátých letech knihovna zažívá rozmach, počet výpůjček rostl a knihovna začala vydávat časopis Čtenář, který se stal vůbec druhým časopisem vydávaným knihovnou v tehdejším Československu. Poměrně často se v tomto období píše o knihovně v novinách, kde je hodnocena velmi kladně.[1]

Období rozmachu končí druhou světovou válkou, kdy je zastaveno i vydávání časopisu Čtenář. Další rozvoj přichází až po druhé světové válce. Knihovna již natrvalo získává svou vlastní budovu a dále se rozrůstá.[3] V roce 1946 se v třebíčské knihovně objevila novinka, kdy František Křesťan zavedl v knihovně volný výběr knih. V roce 1967 pak byl z pozice ředitele odvolán.[2] Pozdějším ředitelem byl Vladimír Lavický.[4] Knihovna byla přejmenována na Okresní knihovnu a sídlila ve dvou budovách na Hasskově ulici, tyto budovy město získalo od tehdejšího Městského NV v roce 1983. Od tohoto roku byla řešena i rekonstrukce budovy bývalé školy na Hasskově ulici, měla do ní být vrácena škola, nicméně by to znamenalo zlikvidování projektové dokumentace v hodnotě 230000 Kčs. V této době taky bylo z hlavní budovy knihovny (nynější budova knihovny) detašováno dětské oddělení, oddělení zpracování fondů a celookresní metodika.[5]

Po roce 1993 je přejmenována na Městskou knihovnu v Třebíči. V současné době působí knihovna ve třech pobočkách a při ZMVŠ. Má více než 157 000 návštěvníků ročně a zapůjčuje více než 410 000 knih ročně.[6]

V roce 2020 byla v knihovně uvedena výstava obrazů staré Třebíče.[7] V roce 2020 při pandemii nemoci covid-19 bylo v listopadu otevřeno tzv. výdejní okénko.[8] V roce 2021 byla provedena rekonstrukce knihovny, byly vyměněny dva výtahy a schodiště, šlo o první etapu celkové rekonstrukce.[9] Později by měla být rekonstruována všechna patra knihovny,[10] k tomu došlo v roce 2024. Byla vyměněna okna, dvěře, opravena elektroinstalace a připraven bezbariérový přístup, celková cena dosáhla 18 milionů Kč.[11]

Pobočky

Pobočka v Borovině byla v roce 2019 přestěhována do novějších prostor na Okružní ulici. Nově má pobočka mít bezbariérový přístup.[12][13][14] Pobočku v Modřínové ulici bude město rekonstruovat později v roce 2024, měla by získat celou novou budovu na místě stávající budovy knihovny. Pobočku v Okružní ulici čeká rekonstrukci v roce 2025.[11]

Osobnosti

Reference

  1. ↑ a b KŘESŤAN, František. Padesát let Husovy veřejné knihovny v Třebíči. In: Památník jubilejních oslav města Třebíče a třebíčského okresu 1335-1935. Třebíč: Ústřední výbor jubilejních oslav, 1935. Dostupné online. Kapitola IX. Archivováno 30. 1. 2010 na Wayback Machine.
  2. ↑ a b JOUROVÁ, Věra. Vzpomínka na Františka Křesťana. Čtenář. 9. 1990, čís. 8–9, s. 289. ISSN 0011-2321. 
  3. ↑ SKÁLA, Vladimír. Sloužím lidu - sborník k 65. výročí založení měst. knih. v Třebíči. Havlíčkův Brod: Krajské komunální nakladatelství, 1950. 55 s. S. 28. 
  4. ↑ Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 21. 
  5. ↑ ČERNÁ, Ludmila. V Třebíči se knihy půjčovat nebudou?. Horácké noviny. 30. 5. 1990, roč. 1, čís. 6, s. 4. >
  6. ↑ Městská knihovna v Třebíči. O založení knihovny [online]. Třebíč: Městská knihovna v Třebíči, 2007 [cit. 2009-05-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-02. 
  7. ↑ MAHEL, Luděk. Jak vypadala stará Třebíč? Podívejte se. Třebíčský deník. 2020-01-07. Dostupné online [cit. 2020-02-06]. 
  8. ↑ KREJČÍ, Denisa. Knihovny na Vysočině otevírají výdejní okénka. Třebíčský deník. 2020-11-23. Dostupné online [cit. 2021-03-04]. 
  9. ↑ ŘÍHOVÁ, Ivana. Snadnější pohyb pro lidi i knihy. V třebíčské knihovně opraví výtahy i schodiště. Třebíčský deník. 2021-01-06. Dostupné online [cit. 2021-03-05]. 
  10. ↑ ŘÍHOVÁ, Ivana. Nové schodiště, elektroinstalace i výtahy. Začne oprava knihovny v Třebíči. Třebíčský deník. 2021-02-18. Dostupné online [cit. 2021-03-06]. 
  11. ↑ a b KRČMÁŘ, Milan. Třebíč se pustí do opravy knihoven. První na řadě bude hlavní budova. Třebíčský deník. 2024-01-25. Dostupné online [cit. 2024-03-14]. 
  12. ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. Knihovnu v Borovině čeká stěhování. trebicsky.denik.cz. 2019-07-25. Dostupné online [cit. 2019-10-24]. 
  13. ↑ MAHEL, Luděk. Knihovna v Borovině zavírá kvůli stěhování do nových prostor. trebicsky.denik.cz. 2019-09-22. Dostupné online [cit. 2019-11-03]. 
  14. ↑ DOČKALOVÁ, Marie. Knihovna otevře přestěhovanou pobočku v Borovině: Třebíč. Třebíč [online]. 2019-10-17 [cit. 2019-11-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Overview of city library in Třebíč, Třebíč District.jpg
Autor: Frettie, Licence: CC BY 3.0
Celkový pohled na městskou knihovnu v Třebíči.