Městské divadlo (Mariánské Lázně)

Městské divadlo Mariánské Lázně
Stát	Česko Česko
Budova
Kód památky	18463/4-4047 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Další informace
Souřadnice	49°58′40,44″ s. š., 12°42′8,86″ v. d.
Ulice	Třebízského a Pramenská
Oficiální web	Oficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Budova Městského divadla (od roku 1952 Divadlo N. V. Gogola) v Mariánských Lázních je secesní objekt s klasicizujícími prvky, původně byla ale roku 1868 otevřena v novorenesanční podobě.

Původní podoba

Potřeba divadelní scény v Mariánských Lázních významně sílila po roce 1818, kdy město získalo statut lázeňského místa. Po několika provizoriích vznikl projekt kamenného divadla, a to v blízkosti posledního z těchto provizorních divadel, na cestě vedoucí z centra města k Lesnímu prameni. Architektonický návrh připravil zdejší stavitel Friedrich Zickler. Místodržitelství v Praze schválilo plány na stavbu kamenného divadla v roce 1865, zemní práce ale na místě stavby začaly už v roce 1865. Kvůli prusko-rakouské válce musely být práce v roce 1866 přerušeny a budova byla dostavěna až v roce 1868. K slavnostnímu otevření došlo 17. srpna 1868, tedy uprostřed lázeňské sezóny.^[1]

Základní rysy Zicklerova architektonického návrhu jsou dodnes patrné. Z hlavní fasády vystupoval rizalit se třemi půlkruhem klenutými hlavními vchody, kterými se do divadla vstupovalo. Čelní stěna dále obsahovala půlkruhem klenutá okna. Nad prvním patrem rizalitu pak byla velká terasa s balustrovým zábradlím. Ostatní fasády budovy byly méně nápadné, se schodišťovými rizality a opět s půlkruhem klenutými okny (v mělkých prohlubních).^[2]

Secesní přestavba

V roce 1904–1905 proběhla přestavba budovy do secesní podoby podle návrhu architekta Alfréda Walchera z Montheimu z vídeňského ateliéru Fellner & Helmer.^[2][3] Nejradikálnější změny se týkaly přední fasády. Hlavní průčelí získalo bohatě zdobený secesní vchod. Dva mohutné pylony zdobené reliéfními štukovými ozdobami rámují střední rizalit vodorovně členěný balkónem s kovanou mříží s rostlinnými motivy. Pod balkónem se nachází původní hlavní vstupy. Novinkou byla i okrouhlá nároží s pěti obdélníkovými okny v patře.^[4]

Podkovovité hlediště bylo vyzdobeno secesními malbami od Josefa Heisse z Vídně a týž malíř maloval i divadelní oponu.^[4] V roce 1910 pak bylo divadlo vybaveno novými stroji a elektrickým osvětlením.^[3]

Další úpravy

1944

Divadlo neslo název Kreuzbrunnenkino a bylo upraveno pro filmová představení (promítací kabina ve střední lóži prvního balkónu).^[2]

1967–1968

Bylo rekonstruováno jeviště (zvýšení provazištní věže).^[2]

1975–1978

V těchto letech proběhla celková rekonstrukce budovy podle projektu Dalibora Štyse. Byla zrušena trojice hlavních vchodů v přední fasádě (nahradila je okna), jako hlavní vchody byly využity boční vstupy a vstupy v nárožích. Byla také restaurována veškerá výzdoba.^[2]

2008

V tomto roce divadlo oslavilo 140 let od svého otevření a k tomuto výročí prošlo renovací. Ta zahrnovala například nové natření fasády, doplnění některých štukových detailů, modernizaci technického vybavení apod.^[5] Projektanty úprav byli architekti Dalibor Urbanec a Ivan Hložek.^[2]

Současnost

Od roku 2004 provozuje divadlo KIS Mariánské Lázně, s.r.o. (dříve KaSS, v letech 1997–2004 Rozvojový fond města Mariánské Lázně s.r.o.)^[3]

Městské divadlo Mariánské Lázně nikdy nemělo stálý profesionální herecký soubor. Budova je využívána pro zájezdová představení, koncerty (např. Festival Fryderyka Chopina), zábavné pořady apod.^[6]

Historická budova divadla je ve vybraných termínech přístupná.^[7]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Městské divadlo Mariánské Lázně na Wikimedia Commons