Městské hřbitovy v Benešově
Městské hřbitovy v Benešově | |
---|---|
Kostel svatého Mikuláše na hřbitově | |
Lokalita | |
Stát | Česko |
Kraj | Středočeský |
Okres | Benešov |
Obec | Benešov |
Zeměpisné souřadnice | 49°47′4,13″ s. š., 14°41′44,52″ v. d. |
Specifikace | |
Výstavba | 13. století |
Odkazy | |
Oficiální web | https://www.tsbenesov.cz/hrbitovy/ds-1012 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Městské hřbitovy v Benešově je areál hlavních městských hřbitov v Benešově, v městské části Karlov. Jeho součástí jsou Starý hřbitov u kostela svatého Mikuláše, Nový hřbitov a Nový židovský hřbitov. Nacházejí se ve východní části města, v ulicích Na Karlově a V Pazderně.
Historie
Vznik
První hřbitov vznikl okolo raně gotického kostela svatého Mikuláše postaveného ve 13. století, přestavovaného v letech v letech 1420 a 1648. Zřejmě při druhé stavbě kostela vznikla původně gotická zvonice, po úpravě v 19. století přestavěná a osazená věžními hodinami. Poté, co se v rostoucím městě přestalo pohřbívat u kostelů v centru města, sloužilo pohřebiště jako hlavní městský hřbitov. Ve 3. čtvrtině 19. století bylo pohřebiště rozšířeno o nový městský hřbitov zřízený přes cestu u východní částí starého hřbitova. Při severní zdi nového hřbitova byl roku 1883 otevřen nový židovský hřbitov.
Podél zdí areálu hřbitova je umístěna řada hrobek významných obyvatel města, pohřbeni jsou na hřbitově i vojáci a legionáři bojující v první a druhé světové válce.
Po roce 1945
S odchodem téměř veškerého německého obyvatelstva města v rámci odsunu sudetských Němců z Československa ve druhé polovině 40. let 20. století zůstala řada hrobů německých rodin opuštěna a bez údržby.
V Benešově se nenachází krematorium, ostatky zemřelých jsou zpopelňovány povětšinou v krematoriu v Táboře.
Osobnosti pohřbené na tomto hřbitově
- Karel Nový (1890–1980) – novinář a prozaik
- Prof. František Václav Mareš (1922–1994) – slavista
- Št.k. Josef Volf (1889–1973) – velitel prezidentské ochranky Tomáše G. Masaryka a Edvarda Beneše
- Karel Vladislav Zap (1812–1871) – historik, pedagog a spisovatel
- Karel Škvor (1910–1971) – filmový a interiérový architekt
- Jaroslav Charvát (1904–1988) – archivář a historik
- Ján Juraj Stanek (1909–1996) – československý voják bojující mj. během SNP
- Jiří Tywoniak (1919–1995) – archivář a historik
- Ladislav Trmal (1892–1954) – první volený kronikář města
- Vladimír Antušek (1901–1968) – malíř
- Vladimír Haering (1850–1901) – starosta města
- Antonín Kužel (1853–1929) – stavitel
- Vladimír Cidlinský (1934–2013) – malíř a grafik
- Ladislav Šíma (1885–1956) – malíř
- Hrobka rodu Urbanidesů
Nový hřbitov
- František Malkovský (1897–1930) – válečný pilot a letecký akrobat
- František Veselý (1856–1934) – politik, někdejší čs. ministr spravedlnosti
- Ludmila Kloudová-Veselá (1900–1988) – právnička, druhá akreditovaná advokátka v ČSR
- Josef Šlechta (1882–1937) – evangelický duchovní, senior Českobratrské církve
Galerie
Hrobka Vladimíra Haeringa (1850–1900), starosty v Benešově (1893–1900)
Pomník letce Františka Malkovského (1897–1930) na novém hřbitově
Starý hřbitov u kostela sv. Mikuláše
Hrobka rodiny stavitele Antonína Kužela
Hrobka šlechtické rodiny Urbanidesů
Hrobka K. V. Zapa
Obřadní síň
Hrob Ing. Karla Škvora
Hrob rodiny štábního kapitána Josefa Volfa
Hrobka rodiny Fifkovy (arch. Ladislav Skřivánek)
Hrob rodiny Karla Nového
Hrob Josefa Šlechty
Odkazy
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrob letce Františka Malkovského (1897–1930) na hřbitově v Benešově.
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrobka benešovského starosty Vladimíra Haeringa (1850–1900).
Autor: Anatol Svahilec, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrob Ing. Karla Škvora na Starém městském hřbitově v Benešově
Karel Nový, Czech writer
Autor: Anatol Svahilec, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrob rodiny Josefa Volfa na Starém městském hřbitově v Benešově
Autor: Anatol Svahilec, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrob Karla Nového na Starém městském hřbitově v Benešově
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrobka rodiny stavitele Antonína Kužela.
Autor: Anatol Svahilec, Licence: CC BY-SA 4.0
Obřadní síň u Městských hřbitovů v Benešově
Autor: Anatol Svahilec, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrob rodiny Josefa Šlechty na Novém městském hřbitově v Benešově
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Starý hřbitov v Benešově u kostela sv. Mikuláše.
Autor: Anatol Svahilec, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrob rodiny Fifkovy na Starém městském hřbitově v Benešově (arch. Lad. Křivánek)
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrobka rodiny Urbanidesů povýšené do šlechtického stavu.
Autor: Petr1868, Licence: CC BY-SA 3.0
Kostel svatého Mikuláše se zvonicí na Karlově v Benešově
Autor: Anatol Svahilec, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrobka Karla Vladislava Zapa na Starém městském hřbitově v Benešově