Městské muzeum Žirovnice
Městské muzeum Žirovnice | |
---|---|
Barokní zámecký špýchar, součást expozice muzea | |
Údaje o muzeu | |
Stát | Česko |
Adresa | Branka 1, Žirovnice, Česko |
Zaměření | nábytek, knoflíkářství |
Původní účel budovy | zámek, sýpka, sklad, pivovar, byty |
Další budovy | špýchar, pivovar |
Vyhledávané exponáty | perleť, nábytek |
Zeměpisné souřadnice | 49°15′6,24″ s. š., 15°11′1,42″ v. d. |
Webové stránky | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Městské muzeum Žirovnice je muzeum v Žirovnici, je zřizováno městem Žirovnice a jeho součástí je zámek, pivovar a špýchar. Zámek byl zakoupen do majetku města od Šternberků v roce 1910, mezi lety 1972 a 1992 byl rekonstruován a od roku 1992 je přístupný veřejnosti. Další rekonstrukcí prošel v roce 2007 špýchar a v mezi lety 2009 a 2011 i pivovar.[1] Muzeum získalo třetí místo v soutěži Gloria musealis za rok 2011 a to v kategorii Muzejní počin roku 2011. Muzejním počinem byl projekt Revitalizace zámeckého pivovaru – Knoflíkářské muzeum.[2]
Expozice
V objektech muzea je několik expozic.
Zámek
Na zámku jsou uvedeny čtyři expozice.
Květiny na šlechtickém sídle
Expozice s názvem Květiny na šlechtickém sídle je uvedena v několika místnostech zámku a zabývá se expozicí nábytkových interiérů s důrazem na květinovou výzdobu. Byla připravena v roce 2011. Součástí expozic jsou místnosti: ložnice, hudební salonek, pokojík komorné, jídelna, dámský salon, pánský salon a badatelna.[3]
Expozice sálů s nástěnnými gotickými freskami z 15. století
V několika místnostech zámku jsou odkryty nástěnné malby s freskami, mimo jiné v kapli, kde fresky mají pocházet z roku 1490, odkryty byly na konci 19. století. Další fresky mají být skryty pod malbami v dalších částech zámku.[4]
Galerie Jana Havlíka
V galerii Jana Havlíka jsou uvedena díla několika autorů, mimo jiné akademického malíře Jana Havlíka, sochaře Karla Hlavy, grafika Pavla Roučky, ilustrátora a akademického malíře Františka Severy a dalších.[5]
Galerie Eva
V galerii Evy Beránkové jsou uvedena díla malířů z Vysočiny, primárně z Pelhřimova, Humpolce, Jihlavy, Žďáru nad Sázavou a z Prahy. Autoři děl jsou mimo jiné Jiří Mádlo, Jan Rathsam a další.[6]
Špýchar
Špýchar byl postaven v roce 1707, později byl využíván jako sýpka a později jako sklad nepotřebných věcí. V roce 2007 došlo k rekonstrukci a přeměnu na výstavní prostor. Ve špýcharu je uvedena expozice venkovských tradic a řemesel. Expozice jsou umístěny ve třech podlažích bývalé sýpky, kde v prvním podlaží jsou uvedeny větší zemědělské stroje, v druhém podlaží předměty užívané k běžným činnostem a ve třetím podlaží je uvedena běžná venkovská světnice. Součástí expozice je i keramický betlém s 700 figurami.[7]
Pivovar
Pivovar byl využíván k výrobě piva do roku 1858, později byl přeměněn na hostinec, sokolovnu s tělocvičnou a byty. V roce 2007 bylo rozhodnuto o rekonstrukci s využitím evropských dotací, rekonstrukce proběhla mezi lety 2007–2009.[8][9] Rekonstrukce byla provedena nákladem 36 milionů Kč.[10]
Expozice Knoflíkářství a perleti
Historie knoflíkářství a perleti v Žirovnici započala v roce 1863, kdy Josef Žampach přišel do Žirovnice a začal vyrábět knoflíky z perleti. Knoflíkářství je prezentováno v několika místnostech pivovaru, kdy jsou uvedeny příklady z podmořského světa, perleťářské stroje z poloviny 19. století, perleťářské stroje z 20. století, šperky z perleti a další sbírkové předměty.[11][12]
Expozice šicích strojů
Expozice šicích strojů je vystavena v několika místnostech bývalého pivovaru, její součástí je více než 180 šicích strojů ze sbírky Jiřího Vetýšky z Jindřichova Hradce.[13]
Expozice pivovarnictví
Součástí expozice věnované pivovarnictví a minipivovarnictví jsou ukázky části hvozdu, na němž se sušil slad, vozíky na obilí, plnicí zařízení, sbírku pivních lahví a další sbírkové předměty. Pivo se v pivovaru vařilo do roku 1858, kdy zemřel původní majitel pivovaru Leopold Šternberk, pivovar měl být postaven snad v 16. století.[14]
Odkazy
Reference
- ↑ POSPÍCHALOVÁ, Jana. Muzeum Zámek Žirovnice [online]. Kraj Vysočina, 2008-03-14 [cit. 2016-03-12]. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo kultury České republiky. Výsledky X. ročníku Národní soutěže muzeí Gloria musaealis 2011 [online]. Praha: Ministerstvo kultury České republiky, 2012 [cit. 2016-03-12]. dokument Microsoft Word pořízeném dne 2020-07-07.
- ↑ DAŇHELOVÁ, Věra. Expozice Květiny na šlechtickém sídle [online]. Město Žirovnice, 2007-07-02 [cit. 2016-03-12]. Dostupné online.
- ↑ DAŇHELOVÁ, Věra. Expozice sálů s nástěnnými gotickými freskami z 15. století [online]. Město Žirovnice, 2007-06-28 [cit. 2016-03-12]. Dostupné online.
- ↑ DAŇHELOVÁ, Věra. Galerie Jana Havlíka [online]. Město Žirovnice, 2008-01-01 [cit. 2016-03-12]. Dostupné online.
- ↑ DAŇHELOVÁ, Eva. E Galerie [online]. Město Žirovnice [cit. 2016-03-12]. Dostupné online.
- ↑ DAŇHELOVÁ, Věra. Expozice zámeckého špýcharu [online]. Město Žirovnice, 2008-01-01 [cit. 2016-03-12]. Dostupné online.
- ↑ DAŇHELOVÁ, Věra. Historie pivovaru [online]. Město Žirovnice [cit. 2016-03-12]. Dostupné online.
- ↑ KYSELOVÁ, Nela. Žirovnický pivovar se proměnil v muzeum [online]. Pelhřimovský deník, 2011-10-01 [cit. 2016-03-12]. Dostupné online.
- ↑ KONVIČKA, Zbyněk. Muzeum knoflíkářství otevřeli v bývalém zámeckém pivovaru [online]. PROPAMÁTKY, 2011-10-12 [cit. 2016-03-12]. Dostupné online.
- ↑ DAŇHELOVÁ, Věra. Expozice perleti [online]. Město Žirovnice, 2007-06-28 [cit. 2016-03-12]. Dostupné online.
- ↑ ČERNOHORSKÁ, Kateřina. Od perleti z Tahiti k plastu. Muzeum vypráví příběh čamrdářů v Žirovnici [online]. iDNES.cz, 2013-08-05 [cit. 2016-03-12]. Dostupné online.
- ↑ DAŇHELOVÁ, Věra. Expozice šicích strojů [online]. Město Žirovnice, 2007-06-28 [cit. 2016-03-12]. Dostupné online.
- ↑ DAŇHELOVÁ, Věra. Minipivovarnictví [online]. Město Žirovnice [cit. 2016-03-12]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Oficiální stránky
- Informace o muzeu na stránkách Kraje Vysočina
- Informace o muzeu na stránkách AMG ČR
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“