Městské muzeum Nová Paka

Městské muzeum Nová Paka je muzejní instituce sídlící v Suchardově domě v Nové Pace. Je příspěvkovou organizací města Nová Paka.

Městské muzeum Nová Paka
Údaje o muzeu
Stát	Česko Česko
Město	Nová Paka
Adresa	Stanislava Suchardy 68, Nová Paka 509 01
Založeno	1908
Další budovy	Suchardův dům, Suchardův ateliér, Klenotnice drahých kamenů, kavárna Gernatův dům
Objekty	Paleopark Balka
IČO	00371033 (VR)
Zeměpisné souřadnice	50°29′44,3″ s. š., 15°30′50,47″ v. d.
Webové stránky
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městské muzeum Nová Paka leží v Královéhradeckém kraji v oblasti Podkrkonoší. Muzeum má dvě tematické sbírky – historickou a přírodovědnou. Přírodovědné sbírky se navíc dělí na dvě podsbírky – mineralogickou a paleontologickou.^[1] Většina mineralogických sbírek muzea pochází z poloviny 19. století. Hlavní budovou je Suchardův dům na ulici Stanislava Suchardy č.p. 68 v Nové Pace. Dále muzeum spravuje Suchardův ateliér, klenotnici drahých kamenů a kavárnu Gernatův dům. Instituce se zaměřuje na historii a kulturu, ale hlavně na sběr a zpracovávání podkrkonošských kamenů, které je na Novopacku doložené od konce 17. století.^[2]

Muzeum pravidelně pořádá výstavy, akce a pečuje o 5 stálých menších expozic.

Městské muzeum Nová Paka bylo založené v roce 1908, na popud sociálně-kulturního odboru městského zastupitelstva. Jeho prvotním základem byly nálezy z oboru geologie, mineralogie a paleontologie. Od samotného začátku muzea vznikaly ovšem i sbírky historické.^[3] V roce 1949 koupilo město pro muzeum Suchardův dům. Následně v letech 1951 až 1952 došlo k opravě. Muzeum také v roce 1972 získalo vedlejší dílny. V roce 1976 byla v Suchardově domě zpřístupněna stálá expozice zaměřená na historii města a v přízemí zřízeny prostory pro pořádání výstav. Pro uchovávání a prezentaci přírodovědných sbírek byla postavena a v roce 1996 otevřena vedlejší klenotnice. K roku 2024 má muzeum na 40 000 kusů sbírkových předmětů a víc než tři čtvrtiny historického charakteru.

• Cyril Bouda – akademický malíř
• František Matěj Hilmar – český hudební skladatel
• Bohumil Kafka – český sochař a vysokoškolský pedagog
• František Faustin Procházka – buditel a literární historik
• Karel Sezemský – spisovatel a zakladatel spiritistického hnutí v ČSR
• Stanislav Sucharda – český sochař
• Vojtěch Sucharda – akademický malíř a sochař
• Karel Štika – český malíř a grafik
• Josef Tulka – malíř a hudebník
• Otakar Zemina – akademický malíř
• Ladislav Zívr – člen skupiny 42 a akademický malíř^[4]

• Suchardův dům
• Suchardův ateliér
• Klenotnice drahých kamenů
• Kavárna Gernatův dům

Hlavní budovou Městského muzea Nová Paka je Suchardův dům postavený v novorenesančním slohu.^[5] Patří společně s paulánským klášterem k nejvýznamnějším stavbám v Nové Pace. Byl postaven na místě dvou původních domů v letech 1895–1896 stavitelem Jaroslavem Brentem.^[6][7] Dům vznikl podle návrhu Otakara Wolfa.^[8] Vyznačuje se bohatou sgrafitovou výzdobou.^[9] Všichni členové rodiny Antonína Suchardy mladšího, jeho syn Stanislav Sucharda i dcera Anna se na výzdobě fasády podíleli.^[10] Objekt je od roku 1963 chráněn jako kulturní památka.

Objekt ateliéru či dílny je nedílnou součástí Suchardova domu. Budova je podélného půdorysu vystavěná na nízké kamenné podezdívce a je zdobená bohatými sgrafity. Objekt slouží jako správní budova muzea a jsou zde kanceláře. Dílna je od roku 2007 chráněna jako kulturní památka.^[11]

Klenotnice byla zřízena pro prezentaci přírodovědných sbírek muzea. Nejstarší záznamy o sběru drahých kamenů na Novopacku pocházejí ze 14. století. Většina muzejních sbírek je z poloviny 19. století, převážně z místních školních a soukromých sbírek. Budova Klenotnice byla speciálně vystavěna pro tuhle expozici a byla otevřena 25. května 1996. Klenotnice prošla v letech 2010–2012 rekonstrukcí. Zdejší mineralogické sbírky jsou odborníky velmi ceněny. ^[2]

Gernatův dům stojí v blízkosti klenotnice a Suchardova domu. Je jednopodlažním roubeným domem městského typu s mansardovou střechou a byl postaven v první polovině 18. století. Nachází se zde muzejní kavárna.^[12][13]

Expozice je zaměřena na bohatou sopečnou činnost na sklonku prvohor. V expozici lze nalézt zvětšenou geologickou mapu, která představuje horninové prostředí v okolí Nové Paky. Ve vitrínách je možnost si prohlédnout ukázky minerálů, které pronikaly na povrh různými typy erupcí a výlevů. Tak vznikali různé typy hornin a sopečných těles, které nám představuje zbytek expozice téhle tematické části.^[14]

Expozice provází jednotlivými obdobími geologické minulosti. Lze zde najít ukázky hornin a fosilií z oblasti Krkonoš a Podkrkonoší. Mezi nejvýznamnější kusy patří celosvětově proslulé nálezy tzv. zkřemenělých dřev.^[15]

Vrcholem stálých přírodovědných expozice je část Klenotnice drahých kamenů, kde jsou opracované minerály tzv. „polodrahokamy“. Exponáty jsou poskládány podle jejich nalezišť a doplněné o mapy jednotlivých míst. Většina vystavených minerálů pochází z blízkého okolí. Část výstavních prostor je vyhrazena pro každoroční sezónní zápůjčky exponátů od soukromých sběratelů, kteří zde představují své sbírky.^[16]

V historické expozici muzea se návštěvníci seznámí s minulostí a kulturou podkrkonošského města na pozadí charakteru krajiny. Též představuje vliv paulánského kláštera a kostela z doby, kdy byla Nová Paka, jako poddanské město k hradu Kumburk, významným poutním místem. Muzeum v Suchardově domě také představuje roubenou lidovou architekturu, pískovcové plastiky, malovaný nábytek, hrnčířskou výrobu, modrotisk, betlemářství, perníkářství, loutkářství, ale i malířské a sochařské dílny.^[17]

Ve druhém patře klenotnice je Expozice spiritismu a medijních kreseb. Nová Paka je se spiritismem spjatá zejména díky zdejšímu působení Karla Sezemského, vydavatele spiritistické literatury. Nová expozice je především věnovaná kresbám, které pocházejí zejména z počátku 20. století a z mladších období. Ve vitrínách uprostřed místnosti jsou vystavené ukázky knih a periodik Karla Sezemského.^[18]

Městské muzeum Nová Paka v dnešní době uchovává a spravuje na 40 000 sbírkových předmětů má dvě tematické sbírky – Historickou a přírodovědnou.

Důležitou součástí historických sbírek je soubor knih bývalé obrozenecké knihovny. Muzeum dále sbírku rozšířilo o spoustu kreseb, pohlednic a fotografií. Mezi nejdůležitější sbírkové předměty patří nástěnné barokní hodiny z klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Nové Pace, forma na modrotisk, nejstarší pečetidlo a pečeť města Nová Paka, návrh pomníku J. A. Komenského pro Novou Paku a další.^[3]

Přírodovědné sbírky mají dvě svoje podsbírky mineralogickou sbírku a paleontologickou sbírku a čítají přes 6 500 exponátů hornin, minerálů a zkamenělin. Mineralogická sbírka obsahuje převážně broušené a leštěné minerály jako acháty, jaspisy, křišťály, ametysty. Součástí paleontologické sbírky muzea jsou zkřemenělé stonky, které tvoří jednu z největších sbírek ČR této pravěké přírody.^[1]

Před muzeem je ve skleněné vitríně umístěný zkamenělí kmen stromu, který rostl v Podkrkonoší před 300 miliony lety. Jeho délka je 8,3 metru a byl nalezen v Nové Pace roku 1953. Patří mezi nejdelší doposud nalezené zkamenělé stromy ve střední Evropě.^[19]

Neméně slavný je i betlém vytvořený Janem Mádlem, který je autorem většiny řezeb z pevně instalovaného betléma v Suchardově domě. Betlémové figurky mají oblečení, které se nosilo na Novopacku za jeho dětství. Městské muzeum betlém získalo v roce 1955 a po dvou letech byl veřejnosti představen v dnešní podobě.^[20]

Paleopark Balka je zábavně-vzdělávací projekt, jehož areál je postaven v místě proslulého naleziště zkamenělin a karneolů. Součástí je i stezka o geologické minulosti místní krajiny. V paleoparku se konají také vzdělávací programy pro veřejnost. Ta si zde může vyzkoušet práci paleontologa, rozpoznat pravěká zvířata podle jejich zkamenělých stop, narýžovat si granáty a odkrýt zkameněliny a fosilie.^[21]