Městské opevnění (Český Dub)

Městské opevnění v Českém Dubu
Městská hláska s vilou, zvanou Helenin zámeček neboli Helenhof
Účel stavby
obranné hradby města
Základní informace
Sloh	gotický
Výstavba	konec 15. století
Současný majitel	město Český Dub
Poloha
Adresa	Český Dub, Okres Liberec, Česko Česko
Souřadnice	50°39′36,6″ s. š., 14°59′53,04″ v. d.
městské opevnění v Českém Dubu
Další informace
Rejstříkové číslo památky	14458/5-4194 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městské opevnění, které obklopuje historické jádro Českého Dubu v okrese Liberec ve stejnojmenném kraji, je zapsané jako kulturní památka v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky.^[1] Městské opevnění je součástí městské památkové zóny Český Dub, vyhlášené 10. září 1992.^[2]

Podle Národního památkového ústavu byly městské hradby v Českém Dubu pravděpodobně vybudovány již ve 13. století jako součást opevnění tamější johanitské komendy (pozn.: trhová osada na předpolí komendy byla tehdy známá jako Světlá, jméno Dub či Eyche je poprvé uvedeno v listinách, které vydal Karel IV. při návštěvě dubské komendy v roce 1357^[3]) .^[1] Stejný zdroj však zároveň uvádí, že první písemná zmínka o městském opevnění v Českém Dubu je až z roku 1512.^[1]

Dle dat, publikovaných na oficiálních stránkách města, hradby v podobě, která se v podobě torza částečně dochovala až do 21. století, vznikly v poslední dekádě 15. století, kdy byl držitelem českodubského panství Jan ze Šelemberka.^[3] Mezi roky 1490 až 1500 Jan ze Šelemberka rozšířil zdejší hrad, znovu vystavěl kostel sv. Ducha a zároveň nechal vybudovat městské opevnění, jehož součástí byly dvě městské brány. Městské hradby obklopoval vodní příkop a napříč městem byla vybudována umělá vodní strouha s haltýři.^[3] Městské brány, Hoření a Dolení, stály na severní a jižní straně města a byly opatřeny padacími mosty a věžemi.^[4]

Po zničujících požárech, které v dalších stoletích několikrát proměnily Český Dub ve spáleniště, následovala vždy nová výstavba města. Nejpozději od 18. století byly domy přistavovány i k hradbám, což proměnilo vzhled městského opevnění.^[1] Od roku 1782 bylo město v držení dolnorakouského náboženského fondu. Dne 1. května 1799 byla zahájena renovace městské zástavby, spojená s omezením používání dřeva pro stavbu domů. Toto datum je považováno za počátek klasicistní přestavby města. Hlavní etapa klasicistních úprav, během níž započala likvidace historických městských hradeb, proběhla ve 20. a 30. letech 19. století.^[3] V polovině 19. století byly zbourány i obě městské brány. Proměna městské zástavby v duchu pozdního klasicismu či historizujících úprav byla dokonána po dalších dvou velkých požárech v letech 1858 a 1866, během kterých vyhořel zámek a bylo poničena centrální část města.^[3]

Hradby byly vybudovány po obvodu ostrožny, na níž vzniklo město.^[1] Na západě je tato ostrožna ohraničena tokem Ještědky směřující od severu k jihu a obtékající městské jádro v místech, kde stával starý zámek a johanitská komenda.^[5] Hrany ostrožny jsou patrné i na jižním a východním okraji městské památkové zóny, obráceném k předměstí Dolánky. Torzo původních gotických hradeb se dochovalo jen místy, například poblíž kostela Seslání Ducha svatého na západním okraji městského jádra.^[1]

Nejvýraznějším pozůstatkem opevnění z 15. století je městská hláska. Tato hranolovitá věž je vybudovaná stejně jako jiné části gotických hradeb v Českém Dubu z opuky a pískovce.^[1] Od 16. do 18. století hláska sloužila jako městská šatlava a také jako mučírna. K hlásce byl původně přistavěn dřevěný domek strážného, který byl zbourán na začátku 20. století.^[4] Starobylá hláska, nacházející se východně od náměstí Bedřicha Smetany na rohu ulic Komenského a U školy,^[5] prošla v letech 1904–1905 romantizujícími stavebními úpravami.^[4] V roce 1905 pak byla spojena průjezdem v historizujícím novogotickém stylu se secesní vilou, zvanou Helenin zámeček nebo německy Helenhof, kterou si poblíž hlásky nechala postavit dcera významného českodubského podnikatele a továrníka Franze Schmitta Helene von Schmitt.^[6]

• Seznam kulturních památek v Českém Dubu

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Městské opevnění na Wikimedia Commons