Městské opevnění (Bělá pod Bezdězem)

Městské opevnění (Bělá pod Bezdězem)
Předbraní České brány
Předbraní České brány
Základní informace
Výstavba14. století
Materiálpískovec
Poloha
AdresaBělá pod Bezdězem, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°30′8,04″ s. š., 14°47′54,07″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky37059/2-1457 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městské opevnění v Bělé pod Bezdězem vzniklo současně se zbudováním města v první polovině 14. století.[1] Město však bylo během husitských válek dvakrát vypáleno a části opevnění přestavovány, podoba původních hradeb je proto nejasná. Dochovala se Česká brána s předbraním, přilehlým parkánem, příkopem a částí hradeb.[2]

Hradby

Městské hradby a Česká brána

Strategická poloha města na ostrohu nad údolím potoka Bělé na severovýchodě, a Vlčího dolu na jihu, sama o sobě ztěžovala přístup do města. Na těchto svazích bylo proto město opevněno jednoduchou hradbou[3] vysokou sedm metrů a širokou půl metru. Nad stykem obou údolí byla vystavěna tvrz (dnešní zámek).[4]

Na západní straně města, otevírající se do Podbezdězské roviny, stála hradba dvojitá[3] a před ní sedmnáct metrů široký hradební příkop.[4] Dvojice hradeb ve vzdálenosti deset metrů od sebe byla oddělena parkánem[4] a vnější hradba byla zesílena baštami.[3] Hradby byly postaveny z lomového pískovce, se zubovitým cimbuřím a střílnami, s přístupem po dřevěném krytém ochozu.[4]

Městské brány

Součástí původního opevnění bylo 5 bran, z nichž poloha čtyř je známa (na plánu města z roku 1797), a branka (fortna). Na jižní straně hradeb stála poblíž farního kostela další brána, která byla kolem roku 1559[4] zazděna a její přesné umístění není známo.[1]

Česká brána
Česká brána uzavírá dnešní Českou ulici. Jedná se o jedinou dochovanou městskou bránu. V současnosti je využívána jako galerie. Vedla jí cesta směrem na Mělník. Tvoří ji hranolová věž (široká 9,8 m)[1] z první poloviny 14. století[3] s nízkou jehlanovitou novodobou[5] střechou. Je vysoká třináct metrů, původně však byla zřejmě vyšší (dle Šimáka dochovaná podoba představuje jen dvě pětiny původní výšky)[1] a měla sedlovou střechu.[4] Věž je spojená s vnitřní hradbou. Uzavírala se dřevěnými vraty a spouštěnou železnou mříží. V předbraní, součástí vnější hradby, je mostová brána z roku 1522[1], ze které se přes hradební příkop spouštěl padací most. Jedna z dřevěných mostních kladek v oblouku je dochována, druhá přidána druhotně.[4] Příkop před Českou branou byl zavezen roku 1688.[4]
Německá brána
Německá brána (též Klášterská) uzavírala dnešní Tyršovu ulici v křížení s Tutovou ulicí poblíž kláštera. Vedla jí cesta směrem na Bezděz. O této bráně se zmiňuje již listina Hynka Berky z Dubé z roku 1337.[4] V bráně visel obraz Čtrnácti svatých pomocníků malovaný na plechu. Brána byla zbořena roku 1813 při stavbě silnice do České Lípy.
Kuřívodská brána
Kuřívodská brána (též Mazaná, protože byla zřejmě dřevěná a omazaná hlínou) uzavírala dnešní Krupskou ulici v křížení s Bezdězskou ulicí. Vedla jí cesta směrem na Kuřívody. Doba zániku brány není známa, ale od roku 1764 už neměla přiděleného branného.[4]
Pražská brána
Pražská brána (též Dolní nebo Zámecká[1]) uzavírala dnešní Zámeckou ulici v místech pod křížením s Farskou ulicí. Vedla jí cesta směrem na Prahu. Zbořena byla roku 1813 při stavbě silnice do Mladé Boleslavi.
Fortna
Fortna uzavírala dnešní Arnoštskou ulici a sloužila pěším pro příchod k bělskému potoku. Ještě roku 1780 měla přiděleného fortnáře.[4]

Galerie

  • Česká brána s částí dochovaných hradeb
    Česká brána s částí dochovaných hradeb
  • Detail dřevěné kladky k padacímu mostu v předbraní České brány
    Detail dřevěné kladky k padacímu mostu v předbraní České brány
  • Česká brána, pohled z České ulice od náměstí
    Česká brána, pohled z České ulice od náměstí

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f ŠIMÁK, Josef Vítězslav. Soupis památek historických a uměleckých v republice Československé. A. Země Česká.. Svazek XLVI, Okres Mnichovohradišťský. Díl I. Praha: Archeologická komise při České akademii věd a umění, 1930. 648 s. S. 40–45. 
  2. ↑ městské opevnění - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d Umělecké památky Čech 1. Příprava vydání Emanuel Poche. Praha: Academia, 1977. 644 s. S. 49. 
  4. ↑ a b c d e f g h i j k ŠIMÁČEK, Ferdinand. Paměti města Bělé pod Bezdězem. 2. vyd. Bělá pod Bezdězem: Tiskárna Čistá, 2000. S. 33–42. 
  5. ↑ Česká brána [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Bělá Česká brána.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Bělá pod Bězdězem, Česká brána a hradby
Bělá pod Bezdězem - Česká brána od západu.jpg
Autor: Jitka Erbenová (cheva), Licence: CC BY-SA 3.0
Česká brána ve městě Bělá pod Bezdězem, okres Mladá Boleslav od západu
Bělá Česká brána a hradby 2.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Bělá pod Bězdězem, Česká brána a hradby
Bělá, česká brána.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Bělá pod Bezdězem, česká brána