Městské opevnění (Frýdlant)
| Městské opevnění ve Frýdlantu | |
|---|---|
.jpg) (c) Jan Polák, CC BY-SA 3.0 Zakonzervované zbytky hradeb v Okružní ulici | |
| Účel stavby | |
obranné hradby města | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | polovina 14. století |
| Zánik | 1774 – 19. století |
| Současný majitel | město Frýdlant |
| Poloha | |
| Adresa | Frýdlant, Okres Liberec,  Česko |
| Ulice | Okružní |
| Souřadnice | 50°55′18,75″ s. š., 15°4′39,49″ v. d. |
  městské opevnění ve Frýdlantu | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 43796/5-4233 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Městské opevnění, které obklopuje historické jádro města Frýdlantu v okrese Liberec ve stejnojmenném kraji, je zapsané v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky[1] a je součástí městské památkové zóny Frýdlant v Čechách, vyhlášené 10. září 1992.[2]
Historie
Oblast Frýdlantska kolem řeky Smědé byla postupně osidlována od 6. století.[3] Přesná doba vzniku hrazeného města pod frýdlantským hradem, založeným v polovině 13. století Ronovci a střežícím zdejší významnou kupeckou stezku, není známa.
Původně byla místní osada chráněna pouze zemními valy a palisádami. Zděné opevnění nahradilo tuto kruhovou obrannou linii až ve 14. století, kdy Biberštejnové, jejichž předek Rudolf z Biberštejna koupil v roce 1278 od krále Přemysla Otakara II. frýdlantské panství s hradem, povýšili zdejší osadu na město a zasloužili se o jeho další rozvoj.[3] První písemná zmínka o frýdlantských městských hradbách se objevuje až v urbáři z roku 1381, avšak podle stavební podoby někdejších věží se usuzuje na dobu výstavby opevnění kolem poloviny 14. století.[1]
Až do třicetileté války převažovala ve městě dřevěná nebo částečně hrázděná zástavba, z kamene byly pouze městské hradby, kostel a radnice. Ve válečných časech po jednom švédském nájezdu část města mezi jeho centrem a hradem lehla popelem, značné škody město utrpělo i v průběhu sedmileté války a pak také v roce 1813 při průjezdu Napoleonova vojska. Ještě mnohem větší nebezpečí pro historickou zástavbu však představovaly ničivé požáry a v neposlední řadě i povodně.[3] Například během zhoubného požáru v roce 1634 bylo uvnitř města zničeno 246 domů včetně radnice a důležitých listin, které byly na radnici uloženy.[3]
.jpg)
Městské opevnění bylo rekonstruováno na přelomu 16. a 17. století a poté bylo udržováno v dobrém stavu až do 2. poloviny 18. století. Dosud zachovalé hradby z té doby jsou vyobrazeny například na Globicově mapě Frýdlantska z roku 1660. Po roce 1774 byla však část hradeb rozprodána a místy pobořena, příkopy kolem hradeb byly zasypány, jak dokazují i vyobrazení města Frýdlantu z pozdějších let. K téměř úplné likvidaci městského opevnění pak došlo postupně v průběhu 19. století.[1]
Popis
Pozůstatky městského opevnění se místy zachovaly jako volně stojící zdivo, některé jeho relikty pak byly včleněny do novější zástavby. Průběh hradeb, obklopujících městské jádro, je prakticky totožný s nynější Okružní ulicí, jen kostel Nalezení svatého Kříže, stojící na pravém břehu Smědé, byl chráněn hradbami jak od jihu, tak i opevněním na severní straně.[1][4]Městské opevnění bylo vyzděno z čedičových kamenů polygonálních tvarů, typických pro tuto vulkanickou horninu. Zdivo bylo omítnuto.[1]Hradby byly opatřeny věžemi, parkány a baštami, původní počet věží však již není možné určit.[1]
V hradbách byly tři brány. Dolní brána (křižovatka ulic Okružní a Československé armády) byla zbořena v první polovině 19. století jako první a věž, která ji chránila, zanikla v roce 1888. Horní brána i s věží (na křižovatce ulice Okružní a Míru) přestala existovat v roce 1837. Třetí, tzv. Nová brána, byla obnovena v roce 1792 v nynější Mezibranské ulici v empírovém slohu, avšak později zanikla i ona. Pozůstatky této poslední brány byly definitivně odstraněny až v roce 1947.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g Památkový katalog: Městské opevnění [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-02-11]. Dostupné online.
- ↑ Památkový katalog: Frýdlant v Čechách [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-02-11]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Historie [online]. Frýdlant: Enjoy Frýdlant (městské informační centrum) [cit. 2023-02-11]. Dostupné online.
- ↑ Městské opevnění Frýdlant [online]. mapy [cit. 2023-02-11]. Dostupné online.
Literatura
- ŠTERNOVÁ, Petra. Soupis nemovitých kulturních památek v Libereckém kraji: okres Liberec. A–Le. 1. vyd. Liberec: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci, 2010. 268 s. ISBN 978-80-903934-2-4.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu městské opevnění ve Frýdlantu na Wikimedia Commons - Městská památková zóna Frýdlant na hrady.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
(c) Jan Polák, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Koprovka, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
(c) Jan Polák, CC BY-SA 3.0
Zbytky hradeb ve frýdlantské Okružní ulici.