Městské opevnění (Litoměřice)

Městské opevnění Litoměřic
Městské hradby s kostelem Zvěstování Panny Marie
Základní informace
Výstavba	13. století
Materiál	kámen
Poloha
Adresa	Litoměřice-Město, Předměstí, Česko Česko
Souřadnice	50°31′58,51″ s. š., 14°7′51,35″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	46475/5-4742 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městské opevnění v Litoměřicích bylo vybudováno již v roce 1257 v blízkosti tehdejšího hradiště a obepínalo pouze malou část rozlohy města Litoměřice.^[1] Toto opevnění zcela zaniklo a nahradilo ho nové gotické opevnění vystavěné ve dvou etapách.^[2]

První městské opevnění v Litoměřicích z roku 1257 bylo vybudováno podél hrany svahu Pokratického potoka, odtud mířilo ke kostelu Všech svatých, dále podél dnešní ulice Na valech k Litoměřickému hradu a zpět ke svahu Pokratického potoka.^[1] Toto opevnění zcela zaniklo. První vnitřní část dochovaných gotických hradeb byla vystavěna v letech 1360 až 1380, doplněná cimbuřím a strážními věžemi. Po opravě vnitřních hradeb v letech 1502 až 1505 započala patrně v roce 1513 druhá etapa výstavby, která hradby rozšířila o parkány a bašty.^[2][3] Původní patrně tři městské brány byly zbořeny a postaveny nové čtyři brány. Na východě města stála Dlouhá brána, která byla odstraněna v roce 1836, na jihu stála Mostecká brána, odstraněna v roce 1831, na západní straně města stála Michalská brána, odstraněná v roce 1839 a na severu stála brána řečená Nová, původně Cínařská, odstraněná stejně jako západní brána v roce 1839. V roce 1643 během třicetileté války se město sice ubránilo obléhání švédských vojsk Arvida Wittenberga, ale opevnění bylo přitom značně poškozeno. Po opravách u zaniklého kostela svatého Vavřince byl z hradby vysunut bastion. Na Dómském pahorku měla být také vybudována citadela, ale od její stavby bylo po ukončení třicetileté války upuštěno. Západní věž byla v roce 1705 přestavěna ve vyhlídkový pavilón nazvaný Jezuitská hvězdárna.^[1] Opevnění bylo opraveno ještě v roce 1741 a v roce 1742 byly před hradbami vykopány nové valy. Po roce 1850 došlo k rozsáhlým demolicím hradeb, které již ztratily svůj původní účel. Některé věže byly přestavěny na obytné prostory a bašta u železniční stanice Litoměřice město byla adaptována na kapli pro blízkou věznici. Podle legendy zde ministroval i sám Václav Babinský, který se roku 1796 narodil v nedalekých Pokraticích.^[3] Také bašta Baba na počátku 18. století změnila svůj účel, když začala sloužit jako mučírna a městské vězení.

Dnešní obvod hradeb se dochoval v délce přibližně 1800 metrů a tvoří hranice Městské památkové rezervace, která byla vyhlášena v roce 1978. Vnější parkánová zeď, původně 4,5 metru vysoká, postavená kolem roku 1513, se dochovala do výše přibližně tří metrů a síly 120 centimetrů. Kromě hradeb se dochovalo několik bašt, které byly též dovnitř otevřené. V roce 1951 byla bašta u železniční stanice Litoměřice město opravena a v roce 1992 přestavěna na restauraci. Bašta Baba byla v 19. století přestavěna na obytný dům. U bašty se dochoval původní oblouk zdiva s klíčovými střílnami. V současnosti bašta Baba slouží jako sídlo Správy chráněné krajinné oblasti České středohoří.^[4] Další opevnění se dochovalo za Dlouhou ulicí, kde vede mezi ulicemi Zítkova a Novobranská k Litoměřickému hradu, odtud prochází parkem Václava Havla s Jezuitskou hvězdárnou k nejvýrazněji dochované části opevnění v jihozápadní části města s Parkány José Rizala. Od roku 1958 patří dochované části městského opevnění mezi chráněné kulturní památky České republiky.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Městské opevnění Litoměřic na Wikimedia Commons