Městské opevnění (Mohelnice)

Městské opevnění v Mohelnici
Účel stavby
obranné hradby města
Základní informace
Sloh	gotický
Výstavba	druhá polovina 15. století, první polovina 16. století
Poloha
Adresa	Mohelnice, Česko Česko
Souřadnice	49°46′32,16″ s. š., 16°55′12,9″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	17418/8-1052 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městské opevnění v Mohelnici je příkladem fortifikační architektury z přelomu 15. a 16. století. Z původního obranného systému ohraničujícího celé historické jádro města se dochovala jedna brána, dvě bašty a několik úseku hradební zdi v celkové délce cca 400 m. Tyto pozůstatky jsou od roku 1958 předmětem památkové ochrany.^[1]

Historie

Právo opevnit se kamennými hradbami a vodním příkopem bylo Mohelnici uděleno roku 1322 biskupem Konrádem I. se souhlasem krále Jana Lucemburského. Ovšem až do roku 1389 bylo město chráněno pouze valem a příkopem, případně dřevěnými palisádami. Kamenné opevnění měl tehdy jen tzv. Biskupský hrádek (dnes muzeum na Kostelním náměstí) a tvrz Viléma z Miličína (ul. Hradební čp. 17). S budováním městských hradeb se začalo až na konci 15. století, po finančně náročné obnově města zpustošeného Husity. Výstavba probíhala nerovnoměrně a několik desetiletí. Jako rok dokončení hradeb je uváděn rok 1540 podle letopočtu na Vodní bráně. V období třicetileté války byly brány vybaveny padacími mosty a železnými mřížemi; ani to však Mohelnici neuchránilo od další pohromy, tentokrát požáru založeného Švédy v červnu 1642.^[2] Po dalším ničivém požáru v roce 1739 byly hradby postupně rozebírány a na konci 18. století už přímo městskou správou rozprodávány místním občanům jako stavební materiál. K demolici hradeb ve velkém rozsahu došlo ještě v letech 1910–1911 v rámci asanace.

Rekonstrukce dochovaných objektů opevnění probíhala v letech 2004–2017 (parkánová bašta 2004, dům s baštou 2005–2015, Vodní brána 2014, hradební zdi v několika etapách mezi roky 2008 a 2017).^[3]

Popis

Městské opevnění představuje pozdně gotický fortifikační systém, který kolem roku 1730 sestával z hlavní hradební zdi, parkánu, sedmi bašt, čtyř bran, příkopů a valů.

Hradby

Hlavní hradební zeď byla postavena z lomového kamene, dosahovala šířky 100–180 cm a výšky až 8 m.^[3] Průměrná výška dochovaných fragmentů, které jsou již bez původních omítek, je 2–4 m (max. 7 m). Velká část hradeb byla zničena se záměrem použít kámen jako stavební materiál, některé úseky se staly součástí domů, jiné byly naopak opravovány a dozdívány cihlou. V rámci rekonstrukčních prací ve 21. století byly některé úseky doplněny o cihelné pultové stříšky.

Bašty

Podle místního kronikáře Andrease Ludwiga Kellera městské opevnění v roce 1727 zahrnovalo sedm „prašných věži“^[4], z nichž se dochovala pouze jediná (ostatní byly zničeny ještě v první polovině 18. století), a to půlválcová severní bašta, která se stala součástí domu čp. 939 na Kostelním náměstí. Zachovala se rovněž parkánová bašta na ul. Okružní (za zdravotním střediskem).

Brány

Hradby uzavíraly oválné městské jádro, do něhož se vstupovalo čtyřmi branami, které měly svého strážce a u každé z nich stával pekařský dům.^[5]

Jednalo se o tyto brány:

• Horní brána (zvaná třebovská) – nacházela se na Třebovské ulici, zůstalo po ní pouze torzo bosovaného barokního pilíře s upraveným biskupským znakem z roku 1714, původní pekařský dům je na ulici Hradební čp. 27.
• Dolní brána (moravičanská) – stávala ve Smetanově ulici, v roce 1851 byla rozebrána, jediným pozůstatkem je sloup s erbem olomouckého biskupa Stanislava II. Pavlovského (na památkově chráněném domě čp. 1 ve Vrátní ulici), pekařský dům je na adrese Smetanova čp. 13.
• Loštická brána – dochoval se pouze pekařský dům čp. 11 na Olomoucké ulici, v srpnu 2003 bylo při výkopových pracích objeveno torzo nároží z pečlivě otesaných kamenných kvádrů, další pak při archeologickém výzkumu předcházejícím rekonstrukci autobusového nádraží v roce 2018.^[6]
• Vodní brána (severní, mírovská) – jediná dochovaná brána, těsně přiléhá k pekařskému domu (U Brány čp. 16) vystavěnému roku 1597, v jeho štítu jsou dvě půlkruhové niky se sochami sv. Donáta a sv. Floriána; dům i brána jsou památkově chráněny, letopočet 1540 na bráně odkazuje na dobu obnovení opevnění po husitském dobytí města, brána byla opět opravena po požáru v roce 1841, další rekonstrukce proběhly ve 20. století (1931 a 1993).

Kostelní věž

Součástí obranného systému města byla také věž u kostela svatého Tomáše z Canterbury, která sloužila městským strážím jako hláska. Vznikla v první polovině 14. století, tedy v době, kdy jádro města ještě nebylo uzavřeno kamennými hradbami. Za husitských válek byla věž zničena a do roku 1480 opět dostavěna. Původně byla věž nižší, současné výšky 72 m dosáhla až při přestavbě v roce 1876.^[7]

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam kulturních památek v Mohelnici
• Seznam hrazených měst na Moravě

Externí odkazy

• Městské opevnění Mohelnice
• Hrady.cz – galerie obrázků městského opevnění⁠⁠⁠⁠⁠