Městské opevnění (Mohelnice)

Městské opevnění v Mohelnici
Účel stavby
obranné hradby města
Základní informace
Sloh	gotický
Výstavba	druhá polovina 15. století, první polovina 16. století
Poloha
Adresa	Mohelnice, Česko Česko
Souřadnice	49°46′32,16″ s. š., 16°55′12,9″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	17418/8-1052 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městské opevnění v Mohelnici je příkladem fortifikační architektury z přelomu 15. a 16. století. Z původního obranného systému ohraničujícího celé historické jádro města se dochovala jedna brána, dvě bašty a několik úseku hradební zdi v celkové délce cca 400 m. Tyto pozůstatky jsou od roku 1958 předmětem památkové ochrany.^[1]

Právo opevnit se kamennými hradbami a vodním příkopem bylo Mohelnici uděleno roku 1322 biskupem Konrádem I. se souhlasem krále Jana Lucemburského. Ovšem až do roku 1389 bylo město chráněno pouze valem a příkopem, případně dřevěnými palisádami. Kamenné opevnění měl tehdy jen tzv. Biskupský hrádek (dnes muzeum na Kostelním náměstí) a tvrz Viléma z Miličína (ul. Hradební čp. 17). S budováním městských hradeb se začalo až na konci 15. století, po finančně náročné obnově města zpustošeného husity. Výstavba probíhala nerovnoměrně a několik desetiletí. Dokončení hradeb se datuje rokem 1540 podle letopočtu na Vodní bráně. V období třicetileté války byly brány vybaveny padacími mosty a železnými mřížemi; ani to však Mohelnici neuchránilo od další pohromy, tentokrát požáru založeného Švédy v červnu 1642.^[2] Po dalším ničivém požáru v roce 1739 byly hradby postupně rozebírány a na konci 18. století už přímo městskou správou rozprodávány místním občanům jako stavební materiál. K demolici hradeb ve velkém rozsahu došlo ještě v letech 1910–1911 v rámci asanace.

Rekonstrukce dochovaných objektů opevnění probíhala v letech 2004–2017 (parkánová bašta 2004, dům s baštou 2005–2015, Vodní brána 2014, hradební zdi v několika etapách mezi roky 2008 a 2017).^[3]

Městské opevnění představuje pozdně gotický fortifikační systém, který kolem roku 1730 sestával z hlavní hradební zdi, parkánu, sedmi bašt, čtyř bran, příkopů a valů.

Hlavní hradební zeď byla postavena z lomového kamene, dosahovala šířky 100–180 cm a výšky až 8 m.^[3] Průměrná výška dochovaných fragmentů, které jsou již bez původních omítek, je 2–4 m (max. 7 m). Velká část hradeb byla zničena se záměrem použít kámen jako stavební materiál, některé úseky se staly součástí domů, jiné byly naopak opravovány a dozdívány cihlou. V rámci rekonstrukčních prací ve 21. století byly některé úseky doplněny o cihelné pultové stříšky.

Podle místního kronikáře Andrease Ludwiga Kellera městské opevnění v roce 1727 zahrnovalo sedm „prašných věži“.^[4] z nichž se dochovala pouze jediná, a to půlválcová severní bašta, která se stala součástí domu čp. 939 na Kostelním náměstí. Ostatní věže byly zničeny ještě v první polovině 18. století. Zachovala se rovněž parkánová bašta na ul. Okružní za zdravotním střediskem.

Hradby uzavíraly oválné městské jádro, do něhož se vstupovalo čtyřmi branami, které měly své strážce a u každé z nich stával pekařský dům.^[5]

Jednalo se o tyto brány:

• Horní brána (zvaná třebovská) – nacházela se na Třebovské ulici, zůstalo po ní pouze torzo bosovaného barokního pilíře s upraveným biskupským znakem z roku 1714, původní pekařský dům je na ulici Hradební čp. 27.
• Dolní brána (moravičanská) – stávala ve Smetanově ulici, v roce 1851 byla rozebrána, jediným pozůstatkem je sloup s erbem olomouckého biskupa Stanislava II. Pavlovského na památkově chráněném domě čp. 1 ve Vrátní ulici, pekařský dům je na adrese Smetanova čp. 13.
• Loštická brána – dochoval se pouze pekařský dům čp. 11 na Olomoucké ulici, v srpnu 2003 bylo při výkopových pracích objeveno torzo nároží z pečlivě otesaných kamenných kvádrů, další pozůstatky pak při archeologickém výzkumu předcházejícím rekonstrukci autobusového nádraží v roce 2018.^[6]
• Vodní brána (severní, mírovská) – jediná dochovaná brána, těsně přiléhá k pekařskému domu U Brány čp. 16 vystavěnému roku 1597, v jeho štítu jsou dvě půlkruhové niky se sochami sv. Donáta a sv. Floriána; dům i brána jsou památkově chráněny, letopočet 1540 na bráně odkazuje na dobu obnovení opevnění po husitském dobytí města, brána byla opět opravena po požáru v roce 1841, další rekonstrukce proběhly ve 20. století (1931 a 1993).

Součástí obranného systému města byla také věž u kostela svatého Tomáše z Canterbury, která sloužila městským strážím jako hláska. Vznikla v první polovině 14. století, tedy v době, kdy jádro města ještě nebylo uzavřeno kamennými hradbami. Za husitských válek byla věž zničena a do roku 1480 opět dostavěna. Původně byla věž nižší, současné výšky 72 m dosáhla až při přestavbě v roce 1876.^[7]

• Seznam kulturních památek v Mohelnici
• Seznam hrazených měst na Moravě

• Obrázky, zvuky či videa k tématu městské opevnění v Mohelnici na Wikimedia Commons
• Městské opevnění Mohelnice
• Hrady.cz – galerie obrázků městského opevnění⁠⁠⁠⁠⁠