Městské opevnění (Prachatice)

Městské opevnění (Prachatice)
Dolní (Písecká) brána
(c) Anaj7, CC BY-SA 3.0
Dolní (Písecká) brána
Základní informace
SlohGotika, Renesance
Výstavba14. až 1/3 16. století
Poloha
AdresaPrachatice I, Prachatice II, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky26239/3-3383 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městské opevnění v Prachaticích je dochovaným středověkým opevňovacím systémem. Na rozdíl od jiných měst na území dnešní České republiky nebyly prachatické hradby v rámci rozvoje měst v 19. století strženy. Do dnešní doby se tak dochovaly dva hradební prstence, včetně Dolní brány a sedmi okrouhlých bašt. Opevnění tvoří hranici Městské památkové rezervace Prachatice a je chráněno jako kulturní památka[1].

Popis opevnění

Hradební systém, budovaný od 14. do 16. století, lemuje dosud celý obvod historického jádra města. Město Prachatice bylo chráněno systémem tří hradebních prstenců, do dnešní doby se dochovaly dva téměř kompletní hradební prstence včetně Dolní brány (Horní brána zbořena v roce 1860[2][3][4]) a sedmi okrouhlých bašt (původně devíti). Vnitřní hradba ze 14. století, šířky cca 200 cm[5], je zachována v zadních průčelích domů směrem do parkánu v Dlouhé, Horní, Neumannově, Věžní a Děkanské ulici, povětšinou je omítnuta a pohledově se tedy, až na malé úseky, neuplatňuje. Vnější pás opevnění, šířky 90 až 140 cm[5] z přelomu 15. a 16. století, se dochoval téměř v kompletním rozsahu po celém obvodu města, pohledově se výrazně uplatňuje a tvoří hranici městské památkové rezervace. Systém opevnění dotváří dochovanou ucelenou urbanistickou strukturu středověkého města a jeho následného renesančního rozkvětu.[1]

Historický vývoj opevnění

Vyobrazení města Prachatice na vedutě Jana Willenberga z roku 1602
Vyobrazení města Prachatice na vedutě Jana Willenberga z roku 1602

První, vnitřní pás hradeb

Nejstarší zmínka o opevnění města je z roku 1376[6][5], kdy je v nejstarší prachatické městské knize zmiňována Horní brána, lze tedy předpokládat i existenci Dolní brány[6]. Další zmínka je z roku 1381, kdy vyšehradský probošt Vilém z Landštejna udělil městu práva královských měst, zejména Písku a Starého Města Pražského, v téže listině se uvádí, že "Prachatice byli kdysi pouhým městečkem, ale nyní jsou již opevněným městem"[6][5][7]. Výstavbu hradeb schválil Václav IV listinou vydanou dne 15. září 1382, kdy tím potvrdil znění listiny Viléma z Landštejna z předchozího roku[6]. Z roku 1402 pochází zmínka o založení špitálu před hradbami města[5]. První kamenné hradby byly postaveny někdy před rokem 1381[5] a jsou dosud z valné většiny dochovány v zadních traktech domů. Dochované hradební zdivo šířky 200 cm i dochovaná vnitřní část Dolní brány s gotickými hrotitými portály a kladkami pro padací most slohově odpovídá polovině 14. století. Podle stavebně historických průzkumů zadních traktů domů měla hradba na vnitřní straně ochoz (v místě ochozu je snížena tloušťka zdiva) a pravidelně rozmístěné obdélné střílny[8]. Před touto nejstarší kamennou hradbou byl původně příkop, doložený archeologickým průzkumem v roce 1994 a datovaný do 14. století[9]. Nelze vyloučit i předchozí fázi opevnění lehčí formy ve formě palisád a hliněného valu[5]. Po dostavění třetího pásu hradeb, ztratil vnitřní prstenec částečně na významu a zadní trakty domů okružních ulic na obvodu města byly přistavěny až k vnitřní městské hradbě (jak dokládají pozdně gotické portály dodatečně přistavěných zadních částí těchto domů).

Druhý, prostřední, pás hradeb

Po dobytí Prachatic Janem Žižkou bylo městské opevnění zdokonaleno novým obranným příkopem[5][10]. Následovala snad ještě v průběhu husitských válek, nebo těsně po nich, výstavba nové nízké parkánové zdi s vyzděním navazujícího parkánového příkopu. Stávající příkop ze 14. století byl zasypán a v jeho místě vznikl parkán o šířce 8 až 10 m[5]. Parkánovou hradbu doplňovaly drobné subtilní čtyřhranné hranolové, dovnitř otevřené, bašty s vysokými dlátovými střechami[5], zachycené na Willenbergově vedutě z roku 1602 i obrazu Prachatic od Jindřicha de Verle z roku 1670.  V rámci této etapy dostaly obě městské brány nové předbraní, na které byla napojena nová nízká parkánová hradba[5]. Z výše uvedených vyobrazení je patrné, že již na počátku 17. století byl stav této části hradeb špatný a v některých úsecích musel být doplněn tzv. polskými ploty, v roce 1670 již parkánová zeď prakticky neexistovala. Poslední zbytky zdí a věží parkánového opevnění, až na drobný dochovaný úsek v prostoru Parkánu, byly v 18. století jednorázově strženy do příkopu a příkop zasypán[9]. Části zdí pod terénem a na ně navazující zděný příkop jsou pravděpodobně dosud z velké části dochovány pod navážkami terénu z 18. století. Prostor parkánu byl následně rozparcelován na zahrady, přilehající dodnes k přilehlým soukromým domům. Část parkánu je v parkové úpravě zpřístupněna veřejnosti v prostoru u Dolní brány, park zde nese název "Parkán". Další veřejně přístupná část parkánu se nachází v prostoru zahrady Hospice sv. Jana Nepomuka Neumanna. Součástí opevnění bylo i několik vodních děl, napájejících hradební příkop (pevnostní vodovod, procházející městem a vyústěný v prostoru Parkánu před Literátskou školou a několik pevnostních rybníčků: u Horní brány a u bašty u č.p. 84) a které se dodnes z části projevují v průběhu terénu v některých místech parkánu i v systému odvodu spodní vody v centru města.

Třetí, vnější pás hradeb

Prachatice, městské opevnění, bašta u č.p. 149
Prachatice, městské opevnění, bašta u č.p. 149

K výstavbě třetího pásu hradeb bylo přikročeno někdy v průběhu pozdního 15. století, dokončen byl pravděpodobně na konci 20. let 16. století[5]. Tento prstenec hradeb se dosud dochoval na většině svého obvodu. Výška této hradby se pohybovala, měřeno z vnější strany, v rozmezí 4,5-5,5 m (15-18 stop)[5].  Šíře hradby se pohybuje v rozmezí 90 cm u koruny a 140 cm u paty zdi[5]. Nové hradby byly již dimenzovány na vedení války pomocí palných zbraní. Ve zdi hradby se střídají tři druhy střílen, prostá štěrbinová s dovnitř rozevřenými špaletami, a dvě střílny dvojité, tzv. kalhotové, tvaru "V" s různým způsobem orientace. Střílny doplňuje ještě níže umístěný otvor k vyhazování výbušnin[5]. Na jižní a jihovýchodní straně opevnění města, kde je systém trochu odlišný, jsou v pravidelném intervalu rozmístěny větší obdélné, ležatě orientované, oboustranně rozevřené střílny.[5] Z parkánového příkopu směrem k  vnější hradbě byl zbudován nový hliněný val. Součásti nového opevnění bylo devět okrouhlých, dovnitř otevřených bašt (sedm z nich se dodnes dochovalo, dvě bašty v Dlouhé ulici zanikly během 18. století[5]). Nejprve bylo budováno opevnění a bašty západní části opevnění, následně v jeho severní, jižní a jihovýchodní části (datace dubových zarážek ve střílnách bašty Helvít dle dendrochronologické analýzy pochází ze stromů kácených v rozmezí let 1497-1510)[5]. Před Horní (Pasovskou) a Dolní (Píseckou) bránu byly vystavěny nové vnější části bran již v raně renesančním slohu (Horní brána s datací pravděpodobně 1524, Dolní brána s datací 1527[11])[5]. Původní vnitřní předbraní Dolní i Horní brány bylo nově zaklenuto a zvýšeno o dvě patra, na úroveň původních věžových částí bran[5]. Na klenbě vnitřní části Dolní brány je dodnes částečně dochována malba z počátku 16. století. Dolní brána byla na vnější straně dále doplněna okrouhlým barbakánem (s datací na dochovaném [12]vrcholovém klenáku 1527[5][13]), zobrazeném na obrazu Jindřicha de Verle z roku 1670. Barbakán byl zbořen pravděpodobně v průběhu 18. století. Vnější část Horní brány byla značně poškozena na počátku třicetileté války a byla zbořena již v 17. století, vnitřní gotická část byla zbořena v roce 1860[2][3][4].

Jednotlivé prvky opevnění

Dolní brána (též zvaná Písecká)

Soustava Dolní brány se skládá ze dvou průjezdových bran různého stáří a stavebního vývoje. Vnitřní, k městu obrácená část se rovněž skládá ze dvou částí, později spojených v jeden objekt.

Vyobrazení Dolní brány na obraze Jindřicha De Verle z roku 1670
Vyobrazení Dolní brány na obraze Jindřicha De Verle z roku 1670

Vnitřní část směrem k městu

Vnitřní část je tvořena dvěma na sebe navazujícími částmi, původní dvoupatrové brány obdélníkového půdorysu ze 14. století a čtyřhranného předbraní, později dozděného na úroveň původní brány.[5] Nejstarší část brány je v přízemí zaklenuté valenou klenbou. Na vnitřní straně průjezd s gotickým lomeným obloukem uzavírala dvoukřídlá vrata, na vnější straně je průjezdový lomený gotický portál opatřen kladkami pro padací most.[5] Na levé straně směrem od města na budovu navazuje nárožní věžový přístavek schodiště. Navazující, původně otevřené a nezastřešené čtvercové předbraní bylo k bráně připojeno dodatečně, následně pravděpodobně na přelomu 15. a 16. století bylo zaklenuto křížovou klenbou již renesančního tvarosloví.[5] V bočních stěnách jsou umístěny výklenky sedilií a průchody do prostoru parkánu. Předbraní se také zavíralo vraty a padacím mostem, otvor pro vpadlinu padacího mostu v portálu nedosahuje výšky lomeného oblouku, který tak protíná.[5] Předbraní bylo v téže době dozděno na úroveň druhého patra, tedy do výšky původní části brány a spojeno tak s ním v jeden objekt pod jednu střechu. Ve druhém patře je zboku směrem na západ vestavěn arkýřový prevét. Střecha objektu je barokní mansardová. Fasáda je pokryta hrubou, pouze lžící strhávanou omítkou, která je rekonstrukcí původní gotické omítky. Orámování okenních otvorů je tvořeno světlou hlazenou omítkou, nad vjezdem, na straně ke městu, je vymalován městský znak, orámovaný vavřínovým věncem. Průjezd s křížovou klenbou a stěny původního předbraní pokrývají částečně dochované malby s biblickou tematikou, na východní boční straně je v průjezdu umístěna Kalvárie namalovaná na dřevěných deskách, umístěných na dřevěných sloupech.[14]

Vnější část

Se vznikem vnějšího opevnění byla zbudována pravděpodobně již na konci 15. století vnější brána[13] (dříve mohla mít pouze charakter předbraní), která byla dále výrazně do dnešní podoby upravena v roce 1527,[13] kdy byl taktéž představěn před bránu barbakán.[5] Podoba barbakánu, ukončeného cimbuřím, je dobře viditelná na obrazu Jindřicha de Verle z roku 1670. Úprava a zřejmě i urychlené dokončení prací na novém opevnění bylo pravděpodobně ovlivněno, jako i v jiných městech v téže době, strachem ze vpádu tureckých vojsk do střední Evropy. Fasádu brány pokrývá hrubá, pouze lžící strhávaná omítka světlé pískové barvy, nárožní bosáž a vrcholové části atiky jsou pokryty světlou hlazenou omítkou šedé barvy. Fasáda vrcholí atikou ve formě cimbuří s nárožními věžičkami, obíhající po celém obvodu střechy. Střecha objektu za atikou je dvoupultová. Podoba atiky s nárožními věžičkami nápadně připomíná tzv. Kamenný dům ve Franfurtu n. Mohanem, postavený v roce 1464 a obecně jsou zde patrné pozdněgotické vlivy Porýní, později však přetavené podunajskou renesancí (forma atiky ale prapůvodně vychází z italské pevnostní architektury a architektury městských paláců). Vnější lomený portál s kladkami a vpadlinou pro padací most, je ještě pozdně gotický, vnitřní část do města je otevřená (překlenutí širokým plochým obloukem na kamenné sloupy) a v přízemí zaklenutá renesanční křížovou klenbou nesenou kamennými sloupy. V patře je umístěna galerie.[4] V prostoru barbakánu byla dříve umístěna celnice, dodnes z části zachovaná v předstupující části domu č.p. 26. Na průčelí je pod malbou Rožmberského jezdce umístěn široký vrhací akrýř, vysazený v patře na krakorcích.

Malovaná výzdoba Dolní brány

Dolní brána, malovaná výzdoba s Rožmberským jezdcem
Dolní brána, malovaná výzdoba s Rožmberským jezdcem

Vstupní průčelí vnější brány zdobí nástěnná malba s Rožmberským jezdcem, umístěná v architektonicky ztvárněné kartuši a orámována rolwerky. Datace výzdoby fasády je obvykle kladena do roku 1569, malba však v následujících staletích prošla vícero opravami,[14] které drobně pozměnily zejména podobu kartuše a orámování Rožmberského jezdce. Podoba Rožmberského jezdce je dobře patrná i z vyobrazení Dolní brány na obrazu Jindřicha de Verle, z něho zle vyčíst, že i vnitřní část brány byla zdobena výmalbou a v detailu je možné rozeznat pravděpodobně erb Viléma z Rožmberka (o znaku se zmiňuje i Mareš se Sedláčkem[13]). Nad Rožmberským jezdcem se vznáší genius s nápisem: „Laudamus veteres sed nostris utimur annis“.[12][11][14] V českém překladu: „Staré chválíme, ale ve své době žijeme“.[12][11] Přímo nad vstupním portálem, je vymalován majuskulní nápis: „FAMA DABIT LAVRO SIVGIS POST FVNERA CRESCIT / GLORIA ROSENSIS DECVS HOC PERSISTET IN AEVVM“[14][11][13][12] V českém překladu: „Pověst odmění veliké námahy. Po smrti poroste sláva Rožmberků. Tato ozdoba potrvá na věky“.[12][11] Průčelí zdobí dále v atice vymalované heraldické pětilisté červené růže.

Průjezd vnitřní část Dolní brány, tedy jeho původního severního předbraní, na ploše křížové klenby a na stěnách čel klenebních kápí, pokrývá malba, pouze částečně dochovaná. Na klenbě jsou vyobrazena oblaka, poblíž vrcholu klenby je zobrazen trojúhelník s okem jako symbol Nejsvětější trojice, ve vrcholu klenby je pak vyobrazena Holubice Ducha svatého.[14] Na západní stěně průjezdu je vyobrazen výjev ze Starého zákona, zobrazující Mojžíše, který podle rady Hospodina vztyčil v táboře Židů hada na holi.[14] Pod nápisem je zbytek minuskulního černého nápisu s červeným podkladem. Na severní straně nad portálem je dochován částečně výjev krajiny, kde dlouhá zeď odděluje krajinu se skalisky v pozadí od roviny vyplněné flórou. Může se jednat o vyobrazení Ráje.[14] Malba na východní stěně průjezdu je poškozena natolik, že nelze rozeznat původní námět. Na stejné východní straně průjezdu je dochováno Ukřižování vytvořené malbou na dřevě.[14] Postavy Krista, Panny Marie a sv. Jana jsou vyříznuté z prken a vynesené na svislých dřevěných trámech. Malba na klenbě a stěnách předbraní vznikla pravděpodobně někdy v průběhu 16. století,[14] při obnově po třicetileté válce byla malba barokně upravena (domalována Holubice a Nejsvětější trojice).[14]

Horní brána (též zvaná Pasovská)

Vyobrazení Horní brány na vedutě Jana Willenberga z roku 1602
Vyobrazení Horní brány na vedutě Jana Willenberga z roku 1602

Nedochovaná Horní brána se taktéž skládala z průjezdové věže a předbraní.[5] Půdorysně byl objekt vnitřní části Horní brány typologicky podobný vnitřní částí Dolní brány[5] a pravděpodobně vznikly přibližně ve stejné době, tedy v 2. pol. 14. století. Podoba brány, v této době již značně přestavěné, je vidět na zakreslení z roku 1858, následně v roce 1860 byla brána zbořena.[2][3] Zajímavostí na zaměření je, že brána zřejmě měla padací most i směrem k městu, což mohlo souviset s Rožmberským hrádkem u Horní brány,[5] zbudovaném pravděpodobně v rozmezí let 1447–1448.[5][9] Nelze vyloučit ani to, že ve stejném místě měl Hrádek svého předchůdce. Rožmberský hrádek sloužil pravděpodobně svému účelu pouze v letech 1448–1507, kdy po požáru města byl postupně v následujících desetiletích rozebírán a na jeho místě průběžně stavěny další měšťanské domy a městská sýpka.[9] Poslední části hrádku jsou zřejmě zachovány v domě č.p. 130.

Vnější část Horní brány zanikla již počátkem 17. století (na obraze Jindřicha de Verle z roku 1670 již není patrná), když byla značně poškozena na začátku třicetileté války během dvojího obléhání města. Během třicetileté války byl vstup do města Horní branou zazděn a do města se tak dalo vstoupit pouze Dolní branou.[2] Podoba brány je vidět na Willenbergově vedutě z roku 1602. Brána měla okrasný renesanční štít s kohoutem[11] (zarážející je podobnost štítu s kaplí sv. Antonína Paduánského z roku 1730 stojící u bývalé Holní brány, která je zřejmě reminiscencí na štít původní brány). Z brány se do dnešní doby, dochovaly kromě základů,[9] pouze boční zdi a dobře viditelné nárožní pilíře s navazující vnější hradbou u domů č.p. 126 a č.p. 127.

Nová brána

Po roce 1832 byla zbudována v dnešní Husově ulici mezi č.p. 75 a č.p. 76 tzv. Nová brána, byla však již v polovici 19. století zbořena.[13]

Městské bašty

Prachatice, městské opevnění, bašta Helvít
Prachatice, městské opevnění, bašta Helvít

Do dnešní doby se dochovalo sedm z původních devíti[5] okrouhlých, dovnitř otevřených, bašt vnějšího městského opevnění. Časově a typologicky se liší bašty na východní a západní straně opevnění.[5] Bašty na západní straně (u č.p. 133, 137, 142 a 146) jsou nižší, mají přibližně půlkruhový dovnitř otevřený půdorys, nebyly pravděpodobně zastřešené a vznikly pravděpodobně dříve než bašty ve východní části opevnění.[5] Bašty mají v úrovni přízemí radiálně pravidelně rozmístěné štěrbinové střílny, v úrovni prvního patra pak klíčové střílny.[5] Bašty východní částí opevnění města (u č.p. 149, 154 a bašta Helvít) byly výrazně vyšší, o čtyřech podlažích a mají přibližně eliptický, dovnitř otevřený půdorys. Všechna patra měla trámový strop.[5] V úrovni přízemí a podlaží jsou využity oboustranně otevřené střílny, doplněné v druhém patře střílnami klíčovými.[5] Zastřešení těchto bašt bylo vysokými kuželovými střechami. Nejznámější, nejvyšší a jedna z nejlépe dochovaných bašt městského opevnění se nazývá „Helvít“, bašta je přístupná z prostoru Parkánu a její výstavba je datována podle dendrochronologické analýzy stromů pokácených v rozmezí let 1497–1510.[5] Na jižní straně opevnění, při Dlouhé ulici u č.p. 84 a č.p. 95 zanikly bašty opevnění patrně již v 18. století,[5] v místech původních bašt jsou dnes patrné dodatečné dozdívky zdiva hradby.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b městské opevnění - Písecká brána, bašty, parkánová a hradební zeď - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-09-03]. Dostupné online. 
  2. a b c d Horní brána se nedochovala, ale městské opevnění je pýchou Prachatic dodnes. Prachatický deník. 2011-08-12. Dostupné online [cit. 2022-09-03]. 
  3. a b c Po stopách historie Prachatic. Prachatický deník. 2011-08-19. Dostupné online [cit. 2022-09-03]. 
  4. a b c Obecné informace: KIS Prachatice. www.kisprachatice.cz [online]. [cit. 2022-09-03]. Dostupné online. 
  5. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al RAZÍM, Vladislav. Středověká opevnění českých měst, 2. díl, 2. svazek, katalog Čechy P-Ž. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, 2020. 1151 s. ISBN 978-80-88339-07-6. S. 756–774. 
  6. a b c d STARÝ, Václav. Příspěvek ke starším dějinám Prachatic a okolí. In: Zlatá stezka: sborník Prachatického muzea. Prachatice: Prachatické muzeum, 14, (2007). ISBN 80-902990-6-7. S. 13–40.
  7. STARÝ, Václav. Prachatice a Jan Neumann. 1. vyd. Prachatice: Městský úřad Prachatice, Galerie Nahoře, 1997. 232 s. ISBN 80-900811-0-X. S. 18. 
  8. ING. OURODA, Vlastislav. Dílčí stavebně historický průzkum dvorního křídla, Měšťanský dům č.p. 84 v Prachaticích. Pracahtice: NPÚ, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2003. 14 s. 
  9. a b c d e PARKMAN, Marek. Příspěvek archeologie k poznání počátků a vývoje města Prachatic. In: Zlatá stezka: sborník Prachatického muzea, ročník 20 (2013). Prachatice: Prachatické muzeum, 20, (20013). ISBN 978-80-87421-14-7. S. 13–42.
  10. ČORNEJ, Petr. Jan Žižka, Život a doba husitského válečníka. 1. vyd. Praha: Paseka, 2019. 856 s. ISBN 978-80-7432-990-6. S. 338. 
  11. a b c d e f SLÁMA, František Josef; ŠOFFERLE, Vincent. Obraz minulosti starožitného města Prachatic. 2. vyd. Prachatice: Nákl. "České besedy" v Prachaticích, 1838, 1891. 139 s. S. 31–32. 
  12. a b c d e Dolní brána: Prachatice. www.prachatice.eu [online]. [cit. 2022-09-03]. Dostupné online. 
  13. a b c d e f MAREŠ, František; SEDLÁČEK, Jan. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém, Politický okres prachatický (1913), svazek 38. 1. vyd. Praha: Archaeologická komisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1913. 390 s. (Soupis památek uměleckých a historických od pravěku do polovice XIX. století; sv. Soupis památek, 38. Politický okres prachatický (1913)). (2019) Dostupné online. Kapitola Prachatice, s. 202–207. [Dále jen: MAREŠ, SEDLÁČEK]. 
  14. a b c d e f g h i j ŽABKOVÁ, Gabriela. Renesanční nástěnná malba a sgrafito na fasádách domů v Prachaticích. Renaissance mural paintings and sgraffiti on the facades in town Prachatice. Praha, 2011-06-09 [cit. 2022-09-03]. 283 s. Diplomová práce. Filozofická fakulta (FF) Univerzity Karlovy.Ústav pro dějiny umění (21-UDU). Vedoucí práce doc. PhDr. Martin Zlatohlávek, Ph.D.. s. 98–108. [Dále jen: ŽABKOVÁ, s.']. Dostupné online.

Literatura

  • RAZÍM, Vladislav. Středověká opevnění českých měst, 2. díl, 2. svazek, katalog Čechy P-Ž. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, 2020. 1151 s. ISBN 978-80-88339-07-6. Kapitola Prachatice, s. 756–774. 
  • MAREŠ, František; SEDLÁČEK, Jan. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém, Politický okres prachatický (1913), svazek 38. 1. vyd. Praha: Archaeologická komisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1913. 388 s. (Soupis památek uměleckých a historických od pravěku do polovice XIX. století; sv. Soupis památek, 38. Politický okres prachatický (1913)). (2019) Dostupné online. Kapitola Prachatice, s. 202–206. 
  • SLÁMA, František Josef; ŠOFFERLE, Vincent. Obraz minulosti starožitného města Prachatic. 2. vyd. Prachatice: Nákl. "České besedy" v Prachaticích, 1891. 139 s. S. 31–32. 
  • STARÝ, Václav. Příspěvek ke starším dějinám Prachatic a okolí. In: Zlatá stezka. Sborník Prachatického muzea, ročník 14 (2007). Prachatice: Prachatické muzeum, 2007. Svazek 14. S. 13–40.
  • PARKMAN, Marek. Příspěvek archeologie k poznání počátků a vývoje města Prachatic. In: Zlatá stezka. Sborník Prachatického muzea, ročník 20 (2013). Prachatice: Prachatické muzeum, 2013. Svazek 20. S. 13–42.
  • ŽABKOVÁ, Gabriela. Renesanční nástěnná malba a sgrafito na fasádách domů v Prachaticích. Praha, 2011 [cit. 2022-09-03]. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Martin Zlatohlávek. s. 98–108. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
7.8.20 1 Prachatice 01 (50200636143).jpg
Autor: Donald Judge, Licence: CC BY 2.0
7.8.20 1 Prachatice 01
Dolní Brána, Prachatice - znak města.jpg
Autor: MIGORMCZ, Licence: CC BY-SA 4.0
Znak města Prachatic na Dolní bráně v Prachaticích.
292 Prachatice od parku Parkán Městská škola SZ.jpg
Autor: Janmanak, Licence: CC BY-SA 4.0
Parkán Prachatice park u Hradeb
Prachatice, opevnění (007).jpg
Autor: Juandev, Licence: CC BY 3.0
Středověké opevnění města Prachatice.
NS Prachatické hradby, ul. Hradební (27).jpg
(c) Anaj7, CC BY-SA 3.0
Naučná stezka Prachatické hradby, Hradební ulice, Prachatice, jižní Čechy.
NS Prachatické hradby, ul. Hradební (01).jpg
(c) Anaj7, CC BY-SA 3.0
Naučná stezka Prachatické hradby, Hradební ulice, Prachatice, jižní Čechy.
Prachatice, opevnění (011).jpg
Autor: Juandev, Licence: CC BY 3.0
Středověké opevnění města Prachatice.
NS Prachatické hradby, 2. zastavení, bašta Helvít (04).jpg
(c) Anaj7, CC BY-SA 3.0
Naučná stezka Prachatické hradby, 2. zastavení – bašta Helvít. Prachatice, jižní Čechy.
Prachatice, městské opevnění2.JPG
Autor: H2k4, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Galerie Dolní Brána (10).jpg
(c) Jana Sekyrová, CC BY-SA 3.0
Galerie Dolní brána v Prachaticích, jižní Čechy. V přízemí je prodejní galerie, v patře je výstavní galerie . V době pořízení snímku byla výstava obrazů Barbory a Adama Kašparových.
Vyobrazení Dolní brány na obraze Jindřicha De Verle z roku 1670.jpg
Vyobrazení Dolní brány na obraze Jindřicha De Verle z roku 1670
Zakreslení vnitřní části Horní brány z roku 1858.jpg
Zakreslení vnitřní části Horní brány z roku 1858 (zákres pochází ze Soupisu památek historických a uměleckých v království Českém, vydaném v roce 1913): d-půdorys přízemí; e-půdorys patra; f-pohled vnitřní; g-pohled vnější
Prachatice, opevnění (016).jpg
Autor: Juandev, Licence: CC BY 3.0
Středověké opevnění města Prachatice.
Prachatice, Dolní brána 0246 upr.jpg
Autor: Michaela Sourisova, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled na Dolní bránu z parku Parkán přes č.p. 25 stejnojmenné ulice
Městské opevnění v Prachaticích.JPG
Autor: H2k4, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Prachatice, Dolní brána 0259 upr.jpg
Autor: Michaela Sourisova, Licence: CC BY-SA 4.0
Tento soubor byl získán v rámci projektu Editaton Prachatice 2.
Písecká (Dolní) brána.JPG
Autor: Elis J, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Park sv. Jana N. Neumanna, Prachatice (05).jpg
(c) Anaj7, CC BY-SA 3.0
Park svatého Jana Nepomuckého Neumanna. Prachatice, jižní Čechy.
Prachatice, městské opevnění..JPG
Autor: H2k4, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Prachatice, Dolní brána, průhled (01).jpg
(c) Anaj7, CC BY-SA 3.0
Prachatické hradby – Dolní brána (Písecká brána) sestává ze dvou bran. Prachaticích, jižní Čechy.
Vyobrazení Horní brány na vedutě Jana Willenberga z roku 1602.jpg
Vyobrazení Horní brány na vedutě Jana Willenberga z roku 1602
NS Prachatické hradby, ul. Hradební (20).jpg
(c) Anaj7, CC BY-SA 3.0
Naučná stezka Prachatické hradby, Hradební ulice, Prachatice, jižní Čechy.
Prachatice, Dolní brána – vnější brána (01).jpg
(c) Anaj7, CC BY-SA 3.0
Prachatické hradby – Dolní brána (Písecká brána) sestává ze dvou bran. Pohled na vnější bránu ve věži s cimbuřím. Prachatice, jižní Čechy.
Prachatice, Dolní brána (2020-08-17; 02).jpg
Autor: Harold, Licence: CC BY-SA 4.0
Dolní brána, Prachatice, okres Prachatice
Prachatice, Dolní brána 0253 upr.jpg
Autor: Michaela Sourisova, Licence: CC BY-SA 4.0
Kalvárie v Dolní bráně a část výmalby
Městská brána.JPG
Autor: H2k4, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
016 Prachatice Dolní brána JZ.jpg
Autor: Janmanak, Licence: CC BY-SA 4.0
Prachatice Dolní brána
Prachatice, Hradební, hradební věž (2020-08-17; 01).jpg
Autor: Harold, Licence: CC BY-SA 4.0
Věž městského opevnění, Prachatice, okres Prachatice
NS Prachatické hradby, ul. Hradební (23).jpg
(c) Anaj7, CC BY-SA 3.0
Naučná stezka Prachatické hradby, Hradební ulice, Prachatice, jižní Čechy.
Vyobrazení města Prachatice na vedutě Jana Willenberga z roku 1602.jpg
Vyobrazení města Prachatice na vedutě Jana Willenberga z roku 1602.
Prachatice, Hradební, hradební věž (2020-08-17; 03).jpg
Autor: Harold, Licence: CC BY-SA 4.0
Věž městského opevnění, Prachatice, okres Prachatice
Park sv. Jana N. Neumanna, Prachatice (02).jpg
(c) Anaj7, CC BY-SA 3.0
Park svatého Jana Nepomuckého Neumanna. Prachatice, jižní Čechy.
Prachatice, bašta Helvít, pohled z Parkánu (05).jpg
(c) Anaj7, CC BY-SA 3.0
Bašta Helvít z vnitřní strany, z parku Parkán. Pohled na krov bašty. Prachatice, jižní Čechy.
Galerie Dolní Brána (12).jpg
(c) Jana Sekyrová, CC BY-SA 3.0
Strop – klenba v Galerii Dolní brána v Prachaticích, jižní Čechy.
Prachatice brana.JPG
Autor: Svíčková, Licence: CC BY 3.0
Prachatice brana
303 Prachatice Dolní Brána JZ od Malého náměstí.jpg
Autor: Janmanak, Licence: CC BY-SA 4.0
Dolní brána, brána a ulice v Prachaticích, Dolní brána (Prachatice)
290 Prachatice park Parkán ke vstupu.jpg
Autor: Janmanak, Licence: CC BY-SA 4.0
Parkán Prachatice park u Hradeb
Dolní Brána, Prachatice 02.jpg
Autor: MIGORMCZ, Licence: CC BY-SA 4.0
Dolní Brána, Prachatice - detail malby
Prachatice, městské opevnění1.JPG
Autor: H2k4, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Prachatice, bašta Helvít, pohled z Parkánu (04).jpg
(c) Anaj7, CC BY-SA 3.0
Bašta Helvít z vnitřní strany, z parku Parkán. Prachatice, jižní Čechy.
Park sv. Jana N. Neumanna, Prachatice (06).jpg
(c) Anaj7, CC BY-SA 3.0
Park svatého Jana Nepomuckého Neumanna. Prachatice, jižní Čechy.
011 Prachatice Dolní Brána SV.jpg
Autor: Janmanak, Licence: CC BY-SA 4.0
Dolní brána, brána a ulice v Prachaticích, Dolní brána (Prachatice)
Prachatice0337.JPG
Autor: Svíčková, Licence: CC BY 3.0
Prachatice
Prachatice, městské opevnění3.JPG
Autor: H2k4, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Prachatice, opevnění (021).jpg
Autor: Juandev, Licence: CC BY 3.0
Středověké opevnění města Prachatice.
Prachatice, opevnění (017).jpg
Autor: Juandev, Licence: CC BY 3.0
Středověké opevnění města Prachatice.
297 Prachatice park Parkán bašta Helvít JV.jpg
Autor: Janmanak, Licence: CC BY-SA 4.0
Prachatice park Parkán bašta Helvít
Prachatice, park Parkán (05).jpg
(c) Anaj7, CC BY-SA 3.0
Hradby při pohledu z parku Parkán v Prachaticích, jižní Čechy.
NS Prachatické hradby, 1. zastavení – Dolní brána (02).jpg
(c) Anaj7, CC BY-SA 3.0
Naučná stezka Prachatické hradby, 1. zastavení. Prachatice, jižní Čechy.
Prachatice, městské opevnění6.JPG
Autor: H2k4, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Prachatice, Městské opevnění.5.JPG
Autor: H2k4, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Prachatice, městské opevnění.JPG
Autor: H2k4, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
286 Prachatice Dolní Brána kalvárie.jpg
Autor: Janmanak, Licence: CC BY-SA 4.0
Dolní brána, brána a ulice v Prachaticích, Dolní brána (Prachatice)
Prachatice, bašta Helvít, pohled z Parkánu (03).jpg
(c) Anaj7, CC BY-SA 3.0
Bašta Helvít z vnitřní strany, z parku Parkán. Prachatice, jižní Čechy.
Dolní brána, Prachatice 02.jpg
Autor: MIGORMCZ, Licence: CC BY-SA 4.0
Dolní brána, Prachatice
018 Prachatice Dolní Brána JZ.jpg
Autor: Janmanak, Licence: CC BY-SA 4.0
Prachatice Dolní brána
Prachatice, Dolní brána (2020-08-17; 03).jpg
Autor: Harold, Licence: CC BY-SA 4.0
Dolní brána, Prachatice, okres Prachatice
Dolní brána (014).jpg
Autor: Juandev, Licence: CC BY 3.0
Ulice Dolní Brána v Prachaticích. Česká republika.
Prachatické opevnění.JPG
Autor: H2k4, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
658 Prachatice Zahradní ul. JJZ pod parkem Parkán Bašta Helvít.jpg
Autor: Janmanak, Licence: CC BY-SA 4.0
Prachatice Zahradní ulice pod parkem Parkán Bašta Helvít
Prachatice, opevnění (015).jpg
Autor: Juandev, Licence: CC BY 3.0
Středověké opevnění města Prachatice.
Prachatice, městské opevnění4.JPG
Autor: H2k4, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Prachatice, opevnění (002).jpg
Autor: Juandev, Licence: CC BY 3.0
Středověké opevnění města Prachatice.
Prachatice, Dolní brána (2020-08-17; 05).jpg
Autor: Harold, Licence: CC BY-SA 4.0
Dolní brána, Prachatice, okres Prachatice
296 Prachatice park Parkán bašta Helvít.jpg
Autor: Janmanak, Licence: CC BY-SA 4.0
Prachatice park Parkán bašta Helvít
Prachatice, Dolní brána 0249 upr.jpg
Autor: Michaela Sourisova, Licence: CC BY-SA 4.0
Detail výzdoby Dolní brány v Prachaticích
Prachatice, opevnění (004).jpg
Autor: Juandev, Licence: CC BY 3.0
Středověké opevnění města Prachatice.
Prachatice, opevnění (018).jpg
Autor: Juandev, Licence: CC BY 3.0
Středověké opevnění města Prachatice.
NS Prachatické hradby, ul. Hradební (18).jpg
(c) Anaj7, CC BY-SA 3.0
Naučná stezka Prachatické hradby, Hradební ulice, Prachatice, jižní Čechy.
Prachatice (011).jpg
(c) Richenza, CC BY-SA 3.0
Městské opevnění. Prachatice. Česká republika.
Bašta v Prachaticích.JPG
Autor: H2k4, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Prachatice, Hradební, hradební věž (2020-08-17; 02).jpg
Autor: Harold, Licence: CC BY-SA 4.0
Věž městského opevnění, Prachatice, okres Prachatice