Městské opevnění (Telč)
Městské opevnění v Telči | |
---|---|
Horní brána | |
Poloha | |
Adresa | Telč-Vnitřní Město, Česko |
Souřadnice | 49°10′56,68″ s. š., 15°27′16,83″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 24688/7-5249 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Městské opevnění v Telči je částečně dochovaný systém hradby a příkopu, který od poloviny 14. století zajišťoval bezpečnost města. Dochované zbytky opevnění jsou od roku 1958 chráněny jako kulturní památka.[1]
Historie
Městské opevnění vzniklo v Telči s výstavbou nového města pod původně středověkým hradem, od poloviny 14. století poté, kdy Telč získal roku 1339 do vlastnictví Oldřich III. z Hradce z rodu Vítkovců. Na jihovýchodní, severovýchodní a jihozápadní straně byly městské hradby zdvojeny a spojeny do souvislého celku. V severovýchodní části chránilo město opevnění telčského hradu, předchůdce pozdějšího zámku. Dvě městské brány byly postaveny v jižním cípu města,[2] v jeho severním cípu potom vznikla tzv. Malá brána.[3] Před východní částí města byly vyhloubeny vodní příkopy a na ostatních stranách vznikla trojice rybníků – Ulický, Štěpnický a Staroměstský, které dotvořily kompletní vodní tvrz. První písemná zmínka o existenci hradeb pochází z roku 1387. Jeho součástí se stala také původně románská parkánová bašta v pozdější ulici Na Parkáně.
V druhé polovině 16. století prošly obě brány byly přestavbami. Horní brána získala svou současnou podobu v roce 1629 poté, co bylo mj.odstraněno její cimbuří, roku 1814 jí byla pak přidána mansardová střecha. Hradby byly rekonstruovány v letech 1611, v období tzv. Vpádu pasovských, a 1629, během třicetileté války, čímž následně vznikla jednotná linie hradeb o výšce 10,5 metru.[4] Od 17. století probíhala na vnitřní straně městských hradeb výstavba obytných domů a byl dále budován příkop. Padací mosty byly postaveny na počátku 17. století, v 19. století pak byly nahrazeny kamennými mosty.
Na sklonku 19. a ve 20. století se město stavebně nerozvíjelo, takže se značná část opevnění dochovala. Komplex opevnění je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka.[1] Telčské Vnitřní Město, které de facto ohraničují, patří k nejcennějším městským památkovým rezervacím na Moravě a v roce 1992 bylo zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stadtbefestigung Telč na německé Wikipedii.
- ↑ a b Městské opevnění [online]. Národní památkový ústav [cit. 2024-02-21]. Dostupné online.
- ↑ Městské opevnění, Telč [online]. Hrady.cz [cit. 2024-02-21]. Dostupné online.
- ↑ Městské hradby a brány. www.unesco-czech.cz [online]. [cit. 2024-02-21]. Dostupné online.
- ↑ Opevnění, hradby, městské brány a rybníky [online]. Město Telč [cit. 2024-02-21]. Dostupné online.
Literatura
- HRDLIČKA, Josef; HRDLIČKOVÁ, Markéta; BÍNA, Antonín. Telč. Památky ve městě a okolí. Telč: Dobrý důvod, 2007. 59 s. ISBN 978-80-903546-4-7. S. 25–27.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu městské opevnění v Telči na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: H2k4, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: H2k4, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: