Městské opevnění (Vodňany)
Městské opevnění | |
---|---|
Poloha | |
Adresa | Vodňany I, Česko |
Ulice | Heritesova |
Souřadnice | 49°8′47,42″ s. š., 14°10′25,34″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 25842/3-4432 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Městské opevnění ve Vodňanech představuje pozůstatky původních středověkých hradeb. Na rozdíl některých dalších českých měst nebyly místní hradby strženy a stále existují poměrně dlouhé úseky hrazení, především v jižní a západní části. Dochované části hradeb jsou od roku 1963 zapsány jako kulturní památka.[1]
Podoba
Vodňanské opevnění mělo podobu dvojitých hradeb o výšce asi pět metrů s parkánem. Ze severní strany, kde k historickému jádru města přiléhala řeka Blanice, nebyl původně parkán vystavěn, neboť obranný prvek tvořila samotná řeka.
Hradby doplňovalo celkem jedenáct věží (bašt).[2] Příkop okolo hradeb měl průměrnou šířku dvanáct metrů. Do města vedly čtyři brány; Písecká, Budějovická, Bavorská a Nová.
Historie
Středověké město mělo okolo své zástavby zbudováno opevnění v podobě palisády nejspíše již na počátku 15. století. To bylo později nahrazeno kamennými zdmi. Důvodem byla častá obléhání a plenění města (1395, 1406). Oldřich z Rožmberka nechal po dobytí města dokonce původní palisádu rozebrat a strhnout. Vzhledem k neklidnému patnáctému století byly původní hradby rozšiřovány a nakonec nahrazeny dvojitým předsazeným opevněním s parkánem.
Hradby byly opravovány během různých válek a konfliktů, doloženy jsou nicméně záznamy o nekvalitních stavebních pracích a riziku zřícení zdí, např. na začátku třicetileté války. V závěru 17. století byly v natolik špatném stavu že i přes skutečnost, že zůstávaly Vodňany jako město v zástavě, bylo povoleno použít prostředky z vaření místního piva na jejich obnovu.
V roce 1722 byly poničeny požárem. Ke konci 18. století byl prostor parkánu rozprodán jednotlivým majitelům domů ve městě, které do nich v následujícím století rozšířili své domy i zahrady. Prodejem město vyřešilo problém neustálých vysokých nákladů na opravy zdí.
V 19. století ztratilo opevnění na významu již zcela. Ve třicátých letech bylo místní samosprávě povoleno strhnout jednotlivé brány. V roce 1837 bylo o demolici rozhodnuto, a o dva roky později byly strženy jak budějovická, tak i bavorská brána. Obě stavby v té době již sloužily jako byty, takže město muselo původní obyvatele přestěhovat do nových domů. Brány však byly odstraněny ještě před masovým rozšířením fotografie, a proto se nedochovaly informace o jejich přesné podobě. Na několika dalších místech byly hradby vybourány tak, aby ulice mohly pokračovat dál za historické centrum Vodňan.
Ve třicátých letech 20. století byl stav hradeb podrobně zkoumán z hlediska ochrany památkové péče. Bylo zaznamenáno, že stav hradeb není uspokojující. K realizaci návrhu na obnovu a ochranu dochovaných částí však kvůli nedostatku finančních prostředků nedošlo. První moderní archeologický průzkum v oblasti hradeb se uskutečnil v letech 1939 až 1940 a odhalil pozůstatky zaniklého barbakanu.
Od roku 1963 jsou hradby památkově chráněné. V roce 1999 byl proveden detailní archeologický výzkum prostoru hradeb. Dvě z původně jedenácti hradních bašt se dochovaly až do počátku 21. století, jedna z nich je veřejnosti přístupná jako výstavní prostor.
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-09-07]. Identifikátor záznamu 136980 : Městské opevnění. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ MAREŠ, František; SEDLÁČEK, Jan. Soupis památek historických a uměleckých v Království Českém, Okres písecký. Praha: Archaeogická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1910. S. 341.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Městské opevnění na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Roman Vodny, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: