Městské opevnění (Vysoké Mýto)

Městské opevnění ve Vysokém Mýtě
Poloha
AdresaVysoké Mýto-Město, ČeskoČesko Česko
Ulicenám. Tyršovo
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky25944/6-4106 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městské opevnění ve Vysokém Mýtě je jedním z nejlépe zachovalých a ucelených středověkých opevnění českých měst.[zdroj⁠?!]

Historický vývoj

Pás hradeb budovaný od poloviny sedmdesátých let 13. století obíhal kolem čtvercového půdorysu města. Vzorem k budování vysokomýtských hradeb byl fortifikační systém města Kolína.

Pražská brána
Litomyšlská brána

Zakladatelem města byl král Přemysl Otakar II. Město budoval jako město opevněné. Svými privilegii osvobodil měšťany na tři roky od placení úroků a berní do královské komory včetně placení cel v celém království za to, že město během té doby opevní silnými hradbami s parkány. Z nejstarších hradeb přemyslovského období před rokem 1265 se zachovaly tři brány s průjezdy, z opevnění z první poloviny 14. století se zachovala souvislá část hradeb na jihovýchodní, východní a severní straně města včetně tří bran.

Definitivní hradební opevnění bylo vybudováno až ve druhé čtvrtině 14. století.[1]

V roce 1602 císař Rudolf II. povolil městu ročně pořádání tří dobytčích trhů, z jejichž výnosu se hradby opravovaly; oprava proběhla např. v letech 1617–1618. Do roku 1844 se opevnění zachovalo zcela neporušené.

Hradby s nápisy na kamenných deskách

Vysokomýtští obrozenci v 19. století o systém hradeb velmi dbali. Díky jejich péči původní zachované hradby obkružují zhruba polovinu historického jádra města. Navíc do části hradeb (na bývalém choceňském parkánu, tj. v dnešních Jungmannových sadech) jsou od obrozenských dob do hradeb vsazovány pamětní tabule připomínající významné události života města.[2]

Popis

Opevnění bylo vybudované z opuky a tvořila ho hlavní hradební zeď s cimbuřím vysoká deset metrů a tlustá dva metry. V nepravidelných rozestupech ji zesilovaly poloválcové, dovnitř otevřenými věže převyšující hradbu o 3–4 metry. V odstupu asi deseti metrů vedla nižší parkánová zeď, před kterou byl hluboký obezděný příkop s valem. Na severní straně fortifikační soustavu doplňoval Mlýnský potok a řeka Loučná, na východní straně Knířovský potok.

Do města vedly tři brány a na severní straně fortna. Dosud jsou zachovány bašta klášterská, vodárenská věž a brány Choceňská (zvané Karaska), Litomyšlská, Pražská (zvaná Vratislavská s kamennou deskou o historii města a zbytcích hradeb) sestávající ze dvou věží (jedné menší, druhé mohutnější) spojených v patře nad branou hradebním ochozem.

Z vlastních zdí hradeb je zachovaná část na severní straně od vodárenské věže. U klášterní bašty je zachován hrotitý vchod.

Hradby

Vyšší zachovaná hradba byla vybudována z lomového kamene s pilíři. V hradbě pod baštou se zachovaly tři otvory pro střílny a tři opěráky. Dále hradba pokračuje až do průchodu do města do místa, kde dříve bývala fortna. Zde končí rekonstruovaná část, dále je hradba pobořená a od vodárenské věže k Pražské bráně jsou zachované různě vysoké hradby z lomového kamene vyspravené cihlami, které tvoří zdi domů a ohrazení zahrádek.[3]

Památková hodnota

Hradby jsou dokladem stavebního vývoje města a technické vyspělosti řemesel té doby. Zachovány jsou nesouvislé pozůstatky středověkého hradebního okruhu. Parkán je dnes většinou přeměněn na zahrádky, parkánová zeď tvoří dnes spíše jejich terasy.[1]

Reference

  1. a b Městské opevnění [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-01-14]. Dostupné online. 
  2. https://www.kudyznudy.cz/aktivity/mestske-hradby-ve-vysokem-myte
  3. RAZÍM, Vladislav. Středověká opevnění českých měst. 2. díl, 2. svazek katalog Čechy P–Ž. Praha: Národní památkový ústav, 2020. 1151 s. ISBN 978-80-88339-07-6. S. 1028-1043. 

Literatura

  • Dějiny města na jedné zdi: o slávě města Otakarova, Vysokého Mýta, jež je vtesána do kamenů v Jungmannových sadech. Večerní české slovo, 1933, roč. 15, č. 55, s. 8.
  • RAZÍM, Vladislav. Středověká opevnění českých měst. 2. díl, 2. svazek katalog Čechy P - Ž. Praha: Národní památkový ústav, 2020. 1151 s. ISBN 978-80-88339-07-6. S. 1028-1043.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vysoké Mýto European Heritage Days 2011 - 9.JPG
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek, uvedených níže, jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.

Další mé obrázky naleznete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Hradby s pamětními deskami v Jungmanových sadech ve Vysokém Mýtě
Vysoké Mýto, středověké hradby.jpg
Autor: Jrnka ka, Licence: CC BY-SA 4.0
Vysoké Mýto, středověké hradby
Litomyšlská brána (Vysoké Mýto).jpg
Autor: Erik Frydrich, Licence: CC BY-SA 4.0
Litomyšlská brána ve Vysokém Mýtě.