Městské opevnění (Vysoké Mýto)

Městské opevnění ve Vysokém Mýtě
Poloha
Adresa	Vysoké Mýto-Město, Česko Česko
Ulice	nám. Tyršovo
Souřadnice	49°57′21,27″ s. š., 16°9′33,59″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	25944/6-4106 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městské opevnění ve Vysokém Mýtě je jedním z nejlépe zachovalých a ucelených středověkých opevnění českých měst.^[zdroj⁠?!]

Pás hradeb budovaný od poloviny sedmdesátých let 13. století obíhal kolem čtvercového půdorysu města. Vzorem k budování vysokomýtských hradeb byl fortifikační systém města Kolína.

Zakladatelem města byl král Přemysl Otakar II. Město budoval jako město opevněné. Svými privilegii osvobodil měšťany na tři roky od placení úroků a berní do královské komory včetně placení cel v celém království za to, že město během té doby opevní silnými hradbami s parkány. Z nejstarších hradeb přemyslovského období před rokem 1265 se zachovaly tři brány s průjezdy, z opevnění z první poloviny 14. století se zachovala souvislá část hradeb na jihovýchodní, východní a severní straně města včetně tří bran.

Definitivní hradební opevnění bylo vybudováno až ve druhé čtvrtině 14. století.^[1]

V roce 1602 císař Rudolf II. povolil městu ročně pořádání tří dobytčích trhů, z jejichž výnosu se hradby opravovaly; oprava proběhla např. v letech 1617–1618. Do roku 1844 se opevnění zachovalo zcela neporušené.

Vysokomýtští obrozenci v 19. století o systém hradeb velmi dbali. Díky jejich péči původní zachované hradby obkružují zhruba polovinu historického jádra města. Navíc do části hradeb (na bývalém choceňském parkánu, tj. v dnešních Jungmannových sadech) jsou od obrozenských dob do hradeb vsazovány pamětní tabule připomínající významné události života města.^[2]

Opevnění bylo vybudované z opuky a tvořila ho hlavní hradební zeď s cimbuřím vysoká deset metrů a tlustá dva metry. V nepravidelných rozestupech ji zesilovaly poloválcové, dovnitř otevřenými věže převyšující hradbu o 3–4 metry. V odstupu asi deseti metrů vedla nižší parkánová zeď, před kterou byl hluboký obezděný příkop s valem. Na severní straně fortifikační soustavu doplňoval Mlýnský potok a řeka Loučná, na východní straně Knířovský potok.

Do města vedly tři brány a na severní straně fortna. Dosud jsou zachovány bašta klášterská, vodárenská věž a brány Choceňská (zvané Karaska), Litomyšlská, Pražská (zvaná Vratislavská s kamennou deskou o historii města a zbytcích hradeb) sestávající ze dvou věží (jedné menší, druhé mohutnější) spojených v patře nad branou hradebním ochozem.

Z vlastních zdí hradeb je zachovaná část na severní straně od vodárenské věže. U klášterní bašty je zachován hrotitý vchod.

Vyšší zachovaná hradba byla vybudována z lomového kamene s pilíři. V hradbě pod baštou se zachovaly tři otvory pro střílny a tři opěráky. Dále hradba pokračuje až do průchodu do města do místa, kde dříve bývala fortna. Zde končí rekonstruovaná část, dále je hradba pobořená a od vodárenské věže k Pražské bráně jsou zachované různě vysoké hradby z lomového kamene vyspravené cihlami, které tvoří zdi domů a ohrazení zahrádek.^[3]

Hradby jsou dokladem stavebního vývoje města a technické vyspělosti řemesel té doby. Zachovány jsou nesouvislé pozůstatky středověkého hradebního okruhu. Parkán je dnes většinou přeměněn na zahrádky, parkánová zeď tvoří dnes spíše jejich terasy.^[1]

• Dějiny města na jedné zdi: o slávě města Otakarova, Vysokého Mýta, jež je vtesána do kamenů v Jungmannových sadech. Večerní české slovo, 1933, roč. 15, č. 55, s. 8.
• RAZÍM, Vladislav. Středověká opevnění českých měst. 2. díl, 2. svazek katalog Čechy P - Ž. Praha: Národní památkový ústav, 2020. 1151 s. ISBN 978-80-88339-07-6. S. 1028-1043.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Městské opevnění ve Vysokém Mýtě na Wikimedia Commons