Městský hřbitov v Jaroměři
| Městský hřbitov Jaroměř | |
|---|---|
 Novogotický kříž na jaroměřském městském hřbitově | |
| Lokalita | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Královéhradecký |
| Okres | Náchod |
| Obec | Jaroměř |
| Zeměpisné souřadnice | 50°21′49,74″ s. š., 15°55′49,81″ v. d. |
| Specifikace | |
| Výstavba | 1888 |
| Odkazy | |
| Oficiální web | http://www.tsm-jaromer.cz/cs/menu/hrbitovni-sprava/ |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Městský hřbitov v Jaroměři je hlavní městský hřbitov. Nachází se na severním okraji města, v ulici Náchodská, u břehů Jaroměřského rybníka. Díky hodnotné sochařské výzdobě a funerální architektuře byl roku 1958 zapsán do státního seznamu kulturních památek.[1]
Historie
%2c_h%c5%99bitov1.JPG)
Vznik
Hřbitov byl zbudován roku 1888 jako nový městský hřbitov náhradou za pohřebiště u barokního Kostela sv. Jakuba, který nadále sloužil jako obřadní kostel. Roku 1893 v areálu vznikl také židovský hřbitov.
Vstup tvoří neoklasicistní brána s přilehlými přízemními budovami, které tvoří zázemí hřbitovní správy. V přední části hřbitova bylo v roce 1888[2] umístěno sochařské dílo Plačící žena od Matyáše Bernarda Brauna, které vytvořil jako náhrobek pro svou tchyni Annu Miseliusovou roku 1730.[3] V roce 2004 byl originál barokního sousoší přemístěn do lapidária městského muzea v Josefově a nahrazen kopií. [4]
Uprostřed hřbitova se nachází centrální kříž, od kterého vybíhají tři cesty k okrajům hřbitovní zdi. Na konci těchto cest jsou symetricky umístěny tři hrobky tehdy nejvýznamnějších jaroměřských podnikatelů, Alberta Wenkeho, Vladislava Čerycha a Josefa Etricha. Secesní hrobka Alberta Wenkeho byla v roce 2010 zapsána na seznam kulturních památek jako samostatná položka.[5] Podél obvodní zdí areálu je umístěna řada hrobek dalších významných obyvatel města.
Na výzdobě hrobů se zde podíleli například sochaři a výtvarníci Otakar Španiel, Václav Wagner, Josef Wagner, Josef Pekárek, Josef Max, Miloslav Vávra či Vladimír Preclík. Soubor soch včetně náhrobků je chráněn jako kulturní památka.[1]
Krematorium
Roku 1994 bylo podle návrhu architekta Ing arch. Nováka z ateliéru A09 postaveno také městské krematorium a obřadní síň ležící přibližně půl kilometru severně od hřbitova.
Osobnosti pohřbené na tomto hřbitově
- Antonín Čerych (1829–1902) – průmyslník a politik
- Vladislav Čerych – velkoprůmyslník a měšťan
- Josef Etrich (1803–1878) – majitel textilní továrny
- Albert Wenke (1844–1905) – továrník a majitel obchodního domu v Jaroměři
- František Polický (1815–1880) – majitel koželužské továrny
- Valuška Dvořáková – žákyně druhé třídy městské školy v Josefově. Byla zastřelena 8. května 1945 důstojníkem Zbraní SS.[6]
- Josef Šubrt (1848–1888) – zakladatel a první předseda dělnického spolku Ruka
- Vladimír Preclík (1929–2008) – sochař
Galerie
hrob Rodiny Polických se sousoším Piety od Otakara Španiela
hrobka Alberta Wenkeho a jeho rodiny
hrob sochaře Vladimíra Preclíka a jeho rodiny
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Tento objekt je v evidenci v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovým číslem 23212/6-1660 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD).
- ↑ MUDROVÁ, Ivana. Jaroměř založil kníže Jaromír. Krkonošské noviny [online]. 2002-02-20 [cit. 2024-06-26]. Dostupné online.
- ↑ Plačící žena. www.jaromer-josefov.cz [online]. [cit. 2024-06-25]. Dostupné online.
- ↑ hřbitovní plastiky - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-08-26]. Dostupné online.
- ↑ Wenkeova hrobka - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-08-26]. Dostupné online.
- ↑ Ivo Šťastný. Hrob Valuška Dvořáková [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2022-06-08]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu městský hřbitov Jaroměř na Wikimedia Commons - Hroby významných osobností na hřbitově
- Historie hřbitova
- Správa hřbitovů Jaroměř
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Miroslava Fišerová, Licence: CC0
Wenkeova hrobka v Jaroměři, postavená podle návrhu sochaře J. V. Pekárka v letech 1906-1907
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Jiří Novák, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Miroslava Fišerová, Licence: CC0
hrob rodiny sochaře Vladimíra Preclíka v Jaroměři
.jpg)
Autor: Miroslava Fišerová, Licence: CC0
hrob rodiny Polických se sousoším Piety od Otakara Španiela (hřbitov Jaroměř)
