Městský hřbitov v Jaroměři

Městský hřbitov Jaroměř
Novogotický kříž na jaroměřském městském hřbitově
Novogotický kříž na jaroměřském městském hřbitově
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
KrajKrálovéhradecký
OkresNáchod
ObecJaroměř
Zeměpisné souřadnice50°21′49,74″ s. š., 15°55′49,81″ v. d.
Specifikace
Výstavba1888
Odkazy
Oficiální webhttp://www.tsm-jaromer.cz/cs/menu/hrbitovni-sprava/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městský hřbitov v Jaroměři je hlavní městský hřbitov. Nachází se na severním okraji města, v ulici Náchodská, u břehů Jaroměřského rybníka.

Historie

Sousoší Plačící žena od Matyáše Bernarda Brauna, 1730[1]

Vznik

Hřbitov byl zbudován roku 1888 jako nový městský hřbitov náhradou za pohřebiště u barokního Kostela sv. Jakuba, který nadále sloužil jako obřadní kostel. Vstup tvoří neoklasicistní brána s přilehlými přízemními budovami, které tvoří zázemí hřbitovní správy. Roku 1893 v areálu vznikl také židovský hřbitov. Podél zdí areálu je umístěna řada hrobek významných obyvatel města, do centrální části bylo umístěno sochařské dílo Plačící žena od Matyáše Bernarda Brauna, který vytvořil jako náhrobek pro svou tchyni Annu Miseliusovou roku 1730.

Na výzdobě hrobů se zde podíleli například sochaři a výtvarníci Otakar Španiel (jaroměřský rodák), Josef Wagner, Josef Pekárek, Josef Max, Miloslav Vávra či Vladimír Preclík. Soubor soch včetně náhrobků je chráněn jako kulturní památka.[1]

Krematorium

Roku 1994 bylo podle návrhu architekta Ing arch. Nováka z ateliéru A09 postaveno také městské krematorium a obřadní síň ležící přibližně půl kilometru severně od hřbitova.

Osobnosti pohřbené na tomto hřbitově

  • Antonín Čerych (1829–1902) – průmyslník a politik
  • Vladislav Čerych – velkoprůmyslník a měšťan
  • Josef Etrich (1803–1878) – majitel textilní továrny
  • Albert Wenke (1844–1905) – továrník a majitel obchodního domu v Jaroměři
  • František Polický (1815–1880) – majitel koželužské továrny
  • Valuška Dvořáková – žákyně druhé třídy městské školy v Josefově. Byla zastřelena 8. května 1945 důstojníkem Zbraní SS.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Tento objekt je v evidenci v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovým číslem 23212/6-1660 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD).
  2. ↑ Ivo Šťastný. Hrob Valuška Dvořáková [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2022-06-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“