Mětikalov

Mětikalov
Letecký snímek vesnice z 50. let 20. století
Letecký snímek vesnice z 50. let 20. století
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecVojenský újezd Hradiště
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíTureč u Hradiště (45,52 km²)
Mětikalov
Další údaje
Zaniklé obce.cz53
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mětikalov (německy Meckl) je zaniklá vesnice ve vojenském újezdu Hradištěokrese Karlovy Vary. Stála v Doupovských horách necelých šest kilometrů od Podbořanského Rohozce v nadmořské výšce okolo 660 metrů.[1]

Název

Název vesnice je odvozen z příjmení Mětikal (tj. ten, kdo mísí kal) ve významu Mětikalův dvůr. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Metikalow (1495), … Mitikalovem (1542), Mietikalow (1546), Netikalow (1555), Netikalow (1603), zu Mekel (1653), Mekelen (1654), Meckel (1787) a Meckl nebo Mekel (1846).[2]

Historie

První písemná zmínka o Mětikalovu je z roku 1495, kdy vesnici koupil tepelský klášter. Roku 1542 Mětikalov patřil k panství hradu Mašťov. Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly z roku 1654 žilo osm sedláků, deset chalupníků, dva zahradníci a tři poddaní bez pozemků. Jeden ze sedláků měl hospodu a jeden chalupník provozoval pilu u pustého mlýna s jedním kolem. Na polích se pěstovalo žito a malé množství pšenice, ale hlavním zdrojem obživy byla výroba příze.[3]

Podle adresáře z roku 1914 byl Mětikalov prosperující vesnicí. Měl dvoutřídní školu založenou v roce 1785 (školní budova byla postavena v roce 1896), spořitelnu a záložnu. Fungovaly zde dva mlýny, dva hostince, dva obchody a dvě trafiky, živnost provozoval řezník, obchodník s dobytkem a deset řemeslníků. Ve vsi také sídlila stavební firma. Obyvatelé se sdružovali v pěveckém a hudebním spolku a hrávali divadlo. Pošta a železniční stanice byly v Doupově.[3]

Ve středu vesnice stál kostel, fara a škola. V sousedství kostela býval malý park s pomníkem padlým. Zásobování vodou zajišťovala zastřešená studna na návsi, od které vedla dřevěná potrubí ke dvěma největším selským usedlostem.[3]

Mětikalov zanikl vysídlením v důsledku zřízení vojenského újezdu během druhé etapy rušení sídel. Úředně byla vesnice zrušena 31. srpna 1953.[3]

Přírodní poměry

Mětikalov stával v katastrálním území Tureč u Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi osm kilometrů severozápadně od Valče. Nacházel se v nadmořské výšce okolo 660 metrů na severovýchodním úpatí vrchu Jírovské strážiště (856 metrů). Oblast leží v centrální části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Hradišťská hornatina.[4] Půdní pokryv tvoří v širším okolí kambizem eutrofní. Východně od zaniklé vesnice protéká říčka Liboc.[5]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí stál Mětikalov na rozhraní mírně teplé oblasti MT3 (severovýchodně od vsi) a chladné oblasti CH7 (jihozápadně od vsi).[4] Pro oblast MT3 jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je 20–30, počet mrazových dnů se pohybuje od 130 do 160 a sněhová pokrývka zde leží 60–100 dnů v roce. V chladnější oblasti CH7 dosahují průměrné teploty v lednu −3 až −4 °C a 15–16 °C v červenci. Roční úhrn srážek se pohybuje mezi 850 a 1000 milimetry, sníh zde leží 100–120 dní v roce. Mrazových dnů bývá 140–160, zatímco letních dnů jen 10–30.[6]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 318 obyvatel (z toho 159 mužů), z nichž byli dva Čechoslováci, 315 Němců a jeden cizinec. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 297 obyvatel německé národnosti, kteří byli s výjimkou šesti židů a dvou evangelíků členy římskokatolické církve.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů[9]
18691880189019001910192119301950
Obyvatelé25928032434532431829755
Domy2444495152535440

Obecní správa

Mětikalov býval až do zrušení patrimoniální správy součástí mašťovského panství.[3] Poté se roku 1850 stal obcí v okrese Kadaň, ke které patřily osady Bukovina a Jeseň,[3] která však byla sčítání lidu v roce 1880 uváděna samostatná obec.[10]

Pamětihodnosti

Dominantou vesnice býval kostel Panny Marie Sněžné postavený roku 1783. Boční oltáře pocházely ze sedmnáctého století a krucifix (z okruhu Ulricha Creutze) z první čtvrtiny století šestnáctého.[3]

Osobnosti

Od roku 1834 zde jako lokalista krátce působil Johann Nepomuk Oettl.[11]

Odkazy

Reference

  1. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-04-06]. Dostupné online. 
  2. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 59–60. 
  3. a b c d e f g BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska. Svazek V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1998. 94 s. ISBN 80-239-4566-1. Kapitola Mětikalov, s. 50–51. 
  4. a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. 
  5. CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. 
  6. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 237. 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 130. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-30]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 208.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  11. MAREŠ, Jan. O včelaři Oettlovi z Podbořanska. Svobodný hlas. 18. duben 2002, čís. 16, s. 5. Dostupné online. 

Literatura

  • BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Mětikalov – Meckl, s. 50. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Mětikalov, historická ortofotomapa (50. léta).jpg
Autor: Historická ortofotomapa © CENIA 2010 a © GEODIS Brno, spol. s r.o. 2010 Podkladové letecké snímky poskytl VGHMÚř Dobruška, © MO ČR 2009., Licence: CC BY 4.0
Dnes již zaniklá vesnice Mětikalov (vojenský újezd Hradiště)