Mšeno

Mšeno
Náměstí Míru s budovou radnice v roce 2018
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Mšeno
Obec s rozšířenou působností	Mělník (správní obvod)
Okres	Mělník
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°26′17″ s. š., 14°37′57″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 403 (2024)[1]
Rozloha	26,74 km²[2]
Nadmořská výška	358 m n. m.
PSČ	277 35 až 277 36
Počet domů	626 (2021)[3]
Počet částí obce	9
Počet k. ú.	4
Počet ZSJ	8
Kontakt
Adresa městského úřadu	náměstí Míru 1 277 35 Mšeno u Mělníka mu@mestomseno.cz
Starosta	Jiří Guttenberg st.
Oficiální web: www.mestomseno.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Mšeno
Další údaje
Kód obce	535052
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Mšeno (německy Mscheno, dříve Wemschen) se nachází v okrese Mělník ve Středočeském kraji. Leží na křížení silnic II/259 (Mladá Boleslav – Dubá) a II/273 (Mělník–Doksy) asi 15 km severovýchodně od Mělníka. Je označováno za vstupní bránu Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj, při jejímž jihovýchodním okraji leží. Žije zde přibližně 1 400^[1] obyvatel.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1306. Původní osada založená ve 14. století patřila ke královskému majetku. Již v roce 1367 je Mšeno městem. Ještě v tomto století tu byla založena tvrz a ze vsi se stalo městečko. Mšeno bylo poničeno častými požáry. V roce 1991 byl Mšenu navrácen status města.^[4] Ve městě se nachází několik hrázděných domů, historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou.

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Bělá^[5]
• 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Bělá
• 1868 země česká, politický okres Mnichovo Hradiště, soudní okres Bělá
• 1874 země česká, politický i soudní okres Mělník^[6]
• 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Mělník^[7]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Mělník^[8]
• 1945 země česká, správní i soudní okres Mělník^[9]
• 1949 Pražský kraj, okres Mělník^[10]
• 1960 Středočeský kraj, okres Mělník
• 2003 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Mělník

Ve městě Mšeno u Mělníka (přísl. Romanov, Skramouš, 2150 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[11]

• Instituce a průmysl: poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katolický kostel, evangelický kostel, důchodkový kontrolní úřad, obchodní gremium, sbor dobrovolných hasičů, Měšťanská cihelna, výroba hraček, kamenický závod, mlýn, 2 pily, sladovna.
• Živnosti a služby: 2 lékaři, zubní lékař, zvěrolékař, 3 autodopravci, Sokolský biograf, drogerie, fotoateliér, 3 hodináři, hospodářské družstvo, 13 hostinců, 3 hotely (Holuška, Honcová, Štolc), 3 hudební školy, 2 knihaři, lékárna, Okresní záložna hospodářská na Mělníce, Spořitelní a záložní spolek pro Mšeno a Sedlec, Úvěrní a spořitelní ústav ve Mšeně, Živnostenská záložna ve Mšeně, hlavní sklad tabáku, zubní ateliér.

Historické jádro města tvoří dvě části: městská, jejímž centrem je náměstí Míru a Masarykova ulice (krátký bulvár s charakterem náměstí) s kostelem sv. Martina nacházejícím se mezi nimi, a níže položená původně venkovská část, nazývaná Podolec. Obě části v dnešní době tvoří souvislý celek. V Podolci začíná Košátecký potok, na němž a jeho zdrojnicích leží městské lázně a několik rybníků (Blížka, Jezero, Černík).

K městu jsou v současné době připojeny i urbanisticky samostatné vesnice v okolí. Západním směrem se nacházejí vesnice Sedlec (vzdálená asi 1,5 km) a Hradsko (asi 4 km vzdálená, na návrší nad Kokořínským dolem, naproti Kokořínu). Obě spadají do katastrálního území Sedlec u Mšena a navzájem je odděluje rokle Kočičina, kterou silnice III/2732O ze Mšena obchází. Severně se nachází při silnici na Dubou osady Romanov (1 km) a Ráj (4 km) a v kilometrovém okruhu kolem Ráje ještě část osady Brusné (Brusné 2.díl, východně od Ráje) a osady Olešno (severozápadně od Ráje) a Vojtěchov (západně od Ráje) a samoty Víno (jižně od Ráje) a V Dolíku (mezi Vojtěchovem a Olešnem). Romanov a rozsáhlé přírodní území (Boudecká rokle, Vyhlídky, Kačina) patří katastrálně ke Mšenu, Ráj a osady kolem něj patří do katastrálního území Olešno. Přes Ráj a Vojtěchov protéká říčka Pšovka, do níž se ve Vojtěchově zprava vlévá potok Žebrák. Na severovýchodě (asi 3 km daleko) se nachází vesnice Skramouš s vlastním katastrálním územím. Na jižní straně nepatří ke Mšenu žádné vesnice, ale směrem k Velkému Újezdu neobydlená oblast s pomístními názvy Šibenec a Pod Šibencem.

Podolec, Sedlec, Hradsko, Romanov, Ráj, Brusné, Olešno i Vojtěchov spadají do Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj, místní část Mšena, Šibenec a Skramouš leží mimo ně. Zalesněné a skalnaté oblasti severně a severozápadně od města včetně údolí Debř vedoucího až k jeho okraji a včetně osad Ráj, Vojtěchov a Brusné 2.dil patří zároveň i do přírodní rezervace Kokořínský důl.

Území města se rozkládá na pomezí dvou geomorfologických celků – jihovýchodní polovina (Skramouš a vlastní Mšeno až k Romanovu) se počítá k Jizerské tabuli, zatímco ostatní přidružené části k Ralské pahorkatině.

Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 k městu patřil i Lobeč.^[12]

• Kostel svatého Martina u Masarykovy ulice a náměstí Míru
• Evangelický kostel v Boleslavské ulici, vystavěný v letech 1935–1936 v puristicko-funkcionalistickém stylu
• Evangelická zvonička v Mělnické ulici – galerie dobových fotografií
• Lidová dřevěná architektura
• Sousoší Panny Marie se sochami svatého Pavla a Šebestiána na náměstí Míru
• Radnice na náměstí Míru
• Městské lázně – koupaliště ve stylu art deco z roku 1932
• Skalní obydlí v údolí Debř
• Památník mistra Jana Husa v údolí Debř
• Muchomůrka – lesní altán v údolí Debř
• Polní opevnění Švédský val severně od města
• Kamenný železniční most
• Mšenské pokličky (nebo jen Pokličky) – bizarní skalní útvary

• Větrný mlýn

V katastrálním území Mšeno je chráněno vícero památných stromů:

v severní části města:

• Mšenská lípa 1, lípa malolistá na křižovatce ulic Palackého a Pod Javorem ^{[souř 1]}
• Mšenská lípa 2, lípa malolistá v ulici Palackého poblíž křižovatky s ulicí Karlova ^{[souř 2]}

ve východní části města:

• Lípa v parku u ZŠ Mšeno, lípa malolistá v ulici U Školy, po západní straně základní školy ^{[souř 3]}
• Buk v parku u ZŠ Mšeno, buk lesní červenolistý tamtéž ^{[souř 4]}

v jižní části města:

• Stromořadí ve Mšeně, řada 10 mohutných stromů různých druhů v prostoru někdejšího Šimonova zahradnictví západně od ulice Jatecká ^{[souř 5]}

mimo město:

• Jedle u Brusného, jedle bělokorá při jižní straně silnice Ráj – Libovice ^{[souř 6]}
• Romanovské lípy, dvojice stromů, (lípa malolistá a lípa velkolistá) v Romanově ^{[souř 7]}
• Mšenská lípa 3, lípa malolistá při výjezdu z města směrem na Romanov. Ochrana tohoto stromu byla zrušena v r. 2011 z důvodu špatného zdravotního stavu. ^{[souř 8]}

Dopravní síť

• Pozemní komunikace – Městem procházejí II/259 Dubá – Mšeno – Mladá Boleslav a II/273 Mělník–Mšeno–Doksy.
• Železnice – Město leží na železniční trati Mladá Boleslav – Mělník. Jedná se o jednokolejnou regionální trať, doprava byla zahájena roku 1897, a to jak na úseku Mělník–Mšeno, tak na úseku Mšeno–Skalsko–Chotětov. Na území města leží železniční dopravna Mšeno a železniční zastávka Skramouš.

Veřejná doprava 2012

• Autobusová doprava – Z města vedly autobusové linky do těchto cílů: Doksy, Dubá, Kokořín, Mělník, Mladá Boleslav, Praha.
• Železniční doprava – Po trati 076 v úseku mezi Mělníkem a Mladou Boleslaví přes Mšeno denně jezdí v pracovní dny 9 párů osobních vlaků, o víkendu o jeden pár méně.

• Cyklistika – Městem vede cyklotrasa č. 0009 Mělnické Vtelno – Kadlín – Mšeno – Hlučov.
• Pěší turistika – Územím města vedou turistické trasy Mšeno – Kokořínský Důl, Skramouš – Mšeno – Pokličky – Vidim, Kokořínský Důl – Sedlec – Mšeno – Vojtěchov.
• Cinibulkova naučná stezka

• Augustin Heřman (cca 1621 – cca 1686), obchodník, mořeplavec, kartograf a korzár
• Vojtěch Živný (1756–1842), klavírista, basista, houslista, skladatel
• Jan Křtitel Píšek (1814–1873), operní pěvec
• Josef Ladislav Píč (1847–1911), historik a archeolog
• Rudolf Vomáčka (1847–1926), architekt a stavitel
• František Bíza (1849–1904), ilustrátor
• Anna Bayerová (1852–1924), lékařka (narozená v místní části Vojtěchov)
• Jiří Zahajský (1939–2007), herec

• Josef Bedřich Cinibulk (1876–1944), ředitel místní školy, hybatel spolkového života a rozvoje města, propagátor turistiky na Kokořínsku

• 
  Kostel svatého Martina, z Masarykovy ulice
• 
  Radnice na Náměstí Míru
• 
  Evangelický kostel v Boleslavské ulici
• 
  Evangelická zvonice a roubené chalupy v Mělnické ulici
• 
  Základní škola v Boleslavské ulici
• 
  Nádraží
• 
  Městské lázně
• 
  Mšenská lípa 3
• 
  Skalní byt v Debři
• 
  Kokořínek v Debři
• 
  Přírodní divadlo v Debři
• 
  Husův pomník v Debři
• 
  Bývalý lesní altán Muchomůrka v Debři
• 
  Švédský val
• 
  Průsečná skála
• 
  Jeskyně Obraznice
• 
  Prolezovačky
• 
  Skalní bludiště
• 
  Cinibulkova stezka, tesané schody s řetězy
• 
  Cinibulkova stezka

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mšeno na Wikimedia Commons
• Mšeno v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální webové stránky města