M109 (houfnice)

M109
M109A6 Paladin
M109A6 Paladin
Typ vozidlasamohybná houfnice
Země původuSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Historie
VýrobceUnited Defense/BAE Systems
Návrh1956
Období výroby1962–dosud
Vyrobeno kusůmin. 4000
Ve službě1962–dosud
Základní charakteristika
Posádka4 (řidič, nabíječ, střelec, velitel)(M109A6)[1]
Délka6,807 m (podvozek)
9,677 m (vč. hlavně)[1]
Šířka3,922 m[1]
Výška3,24 m[1]
Hmotnost28 849 kg (bojová)[1]
Pancéřování a výzbroj
Pancéřováníaluminiové
Hlavní zbraň155mm/L39 kanónová houfnice M284[1]
Sekundární zbraněkulomet M2HB ráže 12,7 mm[1]
Pohon a pohyb
Motorpřeplňovaný vznětový osmiválcový vidlicový motor Detroit Diesel Model 8V-71T LHR[1]
Síla motoru440 hp (328,10 kW)[1]
Odpruženítorzní tyče
Max. rychlost64,4 km/h na komunikaci[1]
Poměr výkon/hmotnost15,25 hp/tunu[1]
Dojezd344 km[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

M109 je americká samohybná kanónová houfnice vzniklá k náhradě vozidel M44.

Objednávka vývoje byla zadána v roce 1952, první prototyp byl dokončen roku 1959[2] a první sériové jednotky opustily montážní haly v roce 1962.[3] Po zavedení četných vylepšení se M109 stala nejrozšířenější samohybnou houfnicí na světě. Vozidla tohoto typu se zúčastnila vietnamského konfliktu, arabsko-izraelských válek, irácko-íránské války a války v Zálivu.

Spojené státy prodaly vozidla tohoto typu do téměř 30 zemí.[3]

M109 může po přípravě silou překonávat vodní překážky a vystřelovat různé typy střel, včetně taktické jaderné dělostřelecké munice[3] a laserově naváděných granátů M712 Copperhead.[2] Dělo má šroubový závěr a nemá nabíjecí automat - nabíjí se manuálně.[4]

V následujících letech byla modernizována lafetace děla, konstrukce věže i samotné dělo, proběhla také instalace automatického systému řízení palby a zesílení pancéřování.

Hlavní modernizací byla verze M109A6 Paladin z 90. let 20. století,[5] která používala nový věžový systém, digitální systém řízení palby, vylepšenou houfnici M284 a upravený pohonný systém.[4] Byla poháněna motorem 8V-71T o výkonu 450 hp.[4] Doba zahájení palby od okamžiku zastavení vozidla se snížila na 30 sekund a kadence palby se mírně zvýšila.[4] S nábojem typu M203/M203A1 dosáhla dostřelu až 30 km.[5] Od verze M109A6 byl také standardizován granát s prodlouženým dostřelem a GPS naváděním M982 Excalibur.[6]

Od roku 2013 se vyrábí verze M109A7, s novým podvozkem s komponenty unifikovanými s bojovým vozidlem pěchoty M2 Bradley a zesíleným pancéřováním.[4] Byl použit motor VTA903T o výkonu 600–675 k. Modernizováno bylo i vybavení věže. S houfnicí spolupracují muniční vozidla M992A3 založená na stejném podvozku.[4]

K roku 1979 bylo vyrobeno přes 4000 samohybných houfnic M109.[2]

Varianty

  • M109A1 - šestičlenná posádka, dělo M126 ráže 155 mm
  • M109A2 / A3 - dělo M185
  • M109A3 GE A1 - německá licenční výroba M109A3
  • M109A4 - dělo M185
  • M109A5 - dělo M284
  • M109A6 Paladin - čtyřčlenná posádka
  • K55 / K55A1 - licenční jihorejská verze
  • M109L - varianta modifikovaná italskou firmou OTO Melara. Korba odpovídá verzi M109A3, výzbroj je tvořena dělem o délce hlavně L/39, které může užívat munici shodnou s taženou houfnicí FH-70 dosahující dostřelu 24 000 nebo, při použití střel s pomocným raketovým motorem, až 30 000 m.[7]
  • M109A7 - nejnovější verze

Služba

Bojově byly nasazeny také za ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 na straně ukrajinské armády. Houfnice byly darovány Ukrajině několika spřátelenými státy: Norsko darovalo 23 kusů verze M109A3GN, Lotyšsko 6 kusů verze M109A5Ö, Itálie 100+ kusů verze M109L, Velká Británie 20 kusů verze M109A4BE a Spojené státy americké 18 kusů verze M109A6.[8] Dle nezávislého webu Oryx ztratila Ukrajina ke květnu 2024 dle volně dostupné fotodokumentace nejméně 44 M109 všech verzí a dalších 16 bylo poškozeno.[9]

Uživatelé

Přehled uživatelů: modře současní, červeně bývalí
Houfnice M109 US Army ve Vietnamu
Egyptská M109
M109A3
M109A3GN pozemního vojska Ukrajiny
M109 Izraelských obranných sil
Testy M109A7
M109
M109A
M109A2/A3
M109A2/A5
M109A4
M109A5
K55/K55A1
M109L
M109A6 Paladin
M109A7

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků M109 SPH na polské Wikipedii, M109 (obuseiro autopropulsado) na portugalské Wikipedii a M109 na slovinské Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l Jane's 2011, s. 864.
  2. ↑ a b c Jane's 2011, s. 865.
  3. ↑ a b c Hogg 2000, s. 279.
  4. ↑ a b c d e f Ratka 2018.
  5. ↑ a b Jane's 2011, s. 863.
  6. ↑ Jane's 2011, s. 866.
  7. ↑ Oto Melara 155 mm M109L self-propelled howitzer (Italy), Self-propelled guns and howitzers (tracked). Jane's Armour and Artillery [online]. Jane's Information Group, 2008-12-11 [cit. 2022-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-12-12. (anglicky) 
  8. ↑ Jakub Janovsky; naalsio26; Aloha; Dan; Kemal. Answering The Call: Heavy Weaponry Supplied To Ukraine [online]. Oryx [cit. 2023-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ MITZER, Stijn; JANOVSKY, Jakub. Attack On Europe: Documenting Ukrainian Equipment Losses During The 2022 Russian Invasion Of Ukraine [online]. Oryx [cit. 2024-05-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Norway to provide Ukraine with M109A3GN 155mm tracked self-propelled howitzers. Defense News [online]. armyrecognition.com, 2022-05-01 [cit. 2022-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ NATO weapons boost for Ukraine. Sky News [online]. 2022-06-16 [cit. 2022-06-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Armour Focus – New Latvian M109 SPH [online]. 2018-04-04 [cit. 2022-06-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Eng.LSM.lv. Latvia donates helicopters and howitzers to Ukraine Share. LSM.lv [online]. Lotyšské veřejnoprávní zpravodajství, 2022-08-15 [cit. 2022-11-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Cannoni e mezzi hi tech, ecco le armi date dall’Italia per l’offensiva ucraina. la Repubblica. 2022-10-30. Dostupné online [cit. 2022-11-02]. (italsky) 
  15. ↑ DEYOUNG, Karen; HORTON, Alex. U.S. pledges $3 billion in arms to help Ukraine ‘retake territory’. The Washington Post. 2023-01-06. Dostupné online [cit. 2023-01-07]. (anglicky) 

Literatura

  • BAE Systems, US Combat Systems M109A6 155 mm Paladin self-propelled howitzer; BAE Systems, US Combat Systems M109 Series of 155 mm self-propelled howitzers. In: FOSS, Christopher C. Jane's Armour and Artillery 2011-2012. 32. vyd. Coulsdon, Surrey: Jane's Information Group Limited ISBN 978-0-7106-2960-9. S. 863–870. (anglicky)
  • HOGG, Ian, 2000. Dělostřelectvo dvacátého století. Překlad Petr Tůma. 1. vyd. Praha 3 - Královské Vinohrady: Svojtka & Co.. 320 s. ISBN 80-7237-350-1. Kapitola M109. 
  • RATKA, Damian, 2018. M109A7 - nowe wcielenie Paladyna. Nowa Technika Wojskowa. Varšava: Magnum-X, červen 2018, čís. 6/2018, s. 42–44. (polsky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Ethiopia.svg
Vlajka Etiopie
Flag of Iran.svg
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flag of Indonesia.svg
bendera Indonesia
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Thailand.svg
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
  • Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
  • White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
  • Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
M109 A3 self-propelled howitzer.jpg
Autor: Stephencdickson, Licence: CC BY-SA 4.0
M109 A3 self-propelled howitzer
M109A7 Self-propelled Howitzer.jpg
M109A7 155mm self-propelled howitzer being tested at Yuma Proving Ground, Arizona
Egyptian M109 during Operation Bright Star 2005.jpg
an Egyptian Soldier gives signals to his tanker while moving on shore after dismounting a U.S. Navy vessel during the Amphibious Landing Exercise on the Mediterranean Sea, Sept 15. The exercise is one of six major events conducted during the Central Command directed, Coalition Land Forces Component command/Third U.S. Army run Bright Star exercise.
Cannon fire - M109 self-propelled howitzer.jpg
a cannon firing - M109 self-propelled howitzer
Flag of Oman.svg
Autor: See File history below for details., Licence: CC0
Ománská vlajka
M109 operators (1).png
Autor: RakkotVM, Licence: CC BY-SA 4.0
Operators of M109 + Ukraine(legal borders)
UA 72nd bde M109A3GN 03.jpg
Autor: АрміяInform, Licence: CC BY 4.0
72nd Black Zaporozhians Brigade showing Norwegian M109A3GN in action in Donetsk region
Kings of battle keep the fire; 1-9 FA fires its last rounds 140910-A-CW513-046.jpg
M109A6 Paladins from Battery B, 1st Battalion, 9th Field Artillery Regiment “Battlekings”, 2nd Armored Brigade Combat Team, 3rd Infantry Division, sit ready to fire their Gunnery Table VI here, Sept. 11. The Battlekings’ B Battery just completed Paladin GT VI crew qualifications. Unique to this gunnery is the fact that it this will be the last rounds fired by the Battlekings for the foreseeable future as they are slated to inactivate in the very near future. (U.S. Army Photo by Staff Sgt. Richard Wrigley 2nd ABCT, 3rd ID, Public Affairs NCO)