M2 Browning

Browning Machine Gun, Cal. .50, M2, HB
Těžký kulomet M2 na lafetě M3 v Musée de l'Armée
Těžký kulomet M2 na lafetě M3 v Musée de l'Armée
TypTěžký kulomet
Místo původuUSA USA
Historie služby
Ve službě1933–dosud
Používánacca 50 zemí na světě
VálkyDruhá světová válka
Indočínská válka
Korejská válka
Válka ve Vietnamu
Šestidenní válka
Válka o Falklandy
Válka v Zálivu
Operace Trvalá svoboda
Válka v Iráku a mnoho dalších…
Historie výroby
KonstruktérJohn Browning
Navrženo1918[1]
Výrobce
  • Současní:
  • Fabrique Nationale
  • General Dynamics
  • Ohio Ordnance Works Inc.
  • U.S. Ordnance
Výroba1921–dosud
Vyrobeno kusů3 miliony[2]
Základní údaje
Hmotnost38 kg, 57 kg s trojnožkou M3
Délka1 650 mm
Délka hlavně1 143 mm
Typ náboje.50 BMG
Ráže12,7 × 99 mm NATO
Kadence
  • 450–600 ran/min (M2HB)[3][4]
  • 750–850 ran/min (AN/M2)
  • 1 200–1 300 ran/min (AN/M3)[5]
Úsťová rychlost930 m/s
Účinný dostřel2 000 m (s trojnožkou)
Maximální dostřel7 400 m
Zásobování municípás

M2 Browning nebo Browning .50 je těžký kulomet navržený koncem první světové války Johnem Browningem. Jeho konstrukce je podobná Browningovu dřívějšímu kulometu M1919 Browning, komorovaný pro náboj .30-06. Ve třicátých letech byla jeho konstrukce zjednodušena a obdržel silnější hlaveň – odtud označení HB (Heavy Barrel – těžká hlaveň). Od té doby zůstává prakticky nezměněn.

M2 je komorován pro mnohem větší a výkonnější náboj 0.50 BMG (12,7 mm), který byl vyvinut společně se zbraní a od ni odvozuje svůj název (BMG znamená Browning machine gun). Američtí vojáci mu přezdívají "Ma Deuce"[6] s odkazem na název. Konstrukce dostala mnoho konkrétních označení; oficiální americké vojenské označení pro současný pěchotní typ je Browning Machine Gun, Cal. .50, M2, HB, Flexible. Je účinný proti pěchotě, nepancéřovaným nebo lehce pancéřovaným vozidlům a člunům, lehkým opevněním a proti nízkoletícím letadlům či vrtulníkům.

Kulomet Browning ráže .50 je ve Spojených státech používán od 30. let 20. století po současnost jako letecký kulomet, či kulomet montovaný na vozidle ve všech významných konfliktech, kterých se USA zúčastnily včetně druhé světové války, korejské války, války ve Vietnamu, války o Falklandy, sovětské války v Afghánistánu, války v Zálivu, války v Iráku a v Afghánistánu. Je hlavním těžkým kulometem zemí NATO a služby se dočkal také v mnoha dalších zemích. M2 je v americkém inventáři používán déle než jakákoli jiná střelná zbraň, vedle pistole Colt 1911, která také patří mezi návrhy Johna Browninga.

Jeho výroba byla zastavena v sedmdesátých letech, ale přes četné pokusy se nepodařilo nalézt dostatečně účinnou náhradu. Proto byla nakonec v USA a Belgii obnovena. Současnou verzi M2HB v USA vyrábí společnost General Dynamics,[7] Ohio Ordnance Works,[8] a U.S. Ordnance[9] pro americkou vládu a pro spojence prostřednictvím zahraničních vojenských prodejů. Dále je produkován zahraničními výrobci jako FN Herstal.

Varianty a deriváty

  • M2
  • M2A1
  • FN Browning M.1939

Letecké kulomety

  • .50 Browning AN/M2
  • M296
  • XM213/M213, XM218, GAU-15/A, GAU-16/A a GAU-18/A
  • AN/M3, GAU-21/A a M3P

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku M2 Browning machine gun na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Viz M2 .50 Caliber [12.7mm Machine Gun]@globalsecurity.org
  2. ↑ Report: Profiling the Small Arms Industry - World Policy Institute - Research Project [online]. World Policy Institute, November 2000 [cit. 2021-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-11. 
  3. ↑ FN M2HB-QCB [online]. [cit. 2014-12-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 25 December 2014. 
  4. ↑ Dunlap, Roy F., Ordnance Went Up Front, Samworth Press (1948), pp. 310–311.
  5. ↑ Chinn 1951, III pp. 315, 323–334. In 1939, H. Arnold sought a cyclic rate greater that 1000 rounds/minute. The T25E3 gun was standardized as M3, and 2,400 had been made by September 1945. "The standardized basic machine gun fired at the rate of 1,200 rounds per minute."
  6. ↑ ROTTMAN, Gordon. The US Army in the Vietnam War 1965–73. Reading: Osprey Publishing, 2008. ISBN 978-1-84603-239-4. S. 56. 
  7. ↑ Contracts for Friday, September 03, 2010 [online]. Defense.gov [cit. 2011-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne May 29, 2011. 
  8. ↑ .50 M2HB QCB (M2A1) [online]. [cit. 2020-08-24]. Dostupné online. 
  9. ↑ Contracts for Wednesday, July 15, 2009 [online]. Defense.gov [cit. 2011-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne May 29, 2011. 

Literatura

  • BISHOP, Chris. Příruční encyklopedie pěchotních střelných zbraní. Brno: Books, s.r.o., 1998. ISBN 80-7217-064-3. S. 80. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce