Walter M601

M601
M601E v částečném řezu, ještě ve „staré“ Waltrovce v Jinonicích (rok 2007)
Typ	letecký turbovrtulový motor
Výrobce	Motorlet, později Walter a.s./Walter Aircraft Engines
Konstruktér	Václav Kačírek[1]
První rozběh	1967[2]
Hlavní použití	Let L-410 Turbolet PAC FU-24 Fletcher PZL-130 Orlik
Vyrobeno kusů	přes 4 450[2] (platí k r. 2005)
Výroba	od 1975[1]
Další vývoj	M602
Varianty	M601A, M601B, M601D, M601Z, M601E, M601F, M601T

Walter M601 je československý turbovrtulový letecký motor zkonstruovaný koncem 60. let 20. století v tehdejším národním podniku Motorlet, později Walter. Jednalo se o první turbovrtulový motor této firmy; nalezl široké uplatnění u lehkých transportních a užitkových, zemědělských a vojenských cvičných letounů.

Turbovrtulový motor M601 začal původně vznikat pro použití na připravovaném lehkém transportním typu, pozdějším Let L-410 Turbolet.

Vývoj probíhal s přestávkami a několika změnami celkové koncepce už od roku 1960; v prosinci 1964 byla vyzkoušena funkce jeho základního agregátu.^[3]:s.172 První kompletní motor se poprvé rozběhl v říjnu 1967,^[2][3]:s.173 ale trvající potíže s jeho vývojem způsobily, že první výrobní provedení letounu L-410A muselo být vybaveno dovezenými kanadskými motory PT6A-27.

První produkční varianta motoru, označená M601A, vstoupila do sériové výroby až roku 1975.^[1]

Kromě vývoje zdokonalených verzí určených pro nové varianty stroje L-410 došlo začátkem 80. let 20. století i k vývoji verzí pro zemědělský letoun Zlín Z-37 Čmelák (M601Z) a později pro polský PZL-106 Kruk a cvičný PZL-130 Orlik (M601T). Kromě těchto aplikací si typ získal popularitu i při modernizaci různých starších typů letounů, u kterých nahradil původní pístové pohonné jednotky, a po listopadu 1989 začal být široce vyvážen a získal provozní certifikaci v řadě zemí, včetně USA podle předpisů FAR 23/FAR33.^[1]

Motor je dvouhřídelového uspořádání s volnou (výkonovou) turbínou, s reverzním průtokem vzduchu a spalin - nasávání vzduchu do motoru probíhá v jeho zadní části, výfuk spalin v přední, dvěma postranními výfukovými koleny.^[3]:s.173. Motor tvoří dva základní montážní celky - generátor plynů a výkonová část.

Generátor plynů se skládá z vstupní části a z kombinovaného kompresoru – dva osové a jeden odstředivý stupeň s celkovým stlačením 6,55, prstencové spalovací komory s odstředivým rozstřikem paliva, jednostupňové generátorové turbíny, skříně pohonů s palivo regulační soupravou, dynamospouštěčem, vysílačem otáček generátoru a z náhonů pro drakové přístroje.^[3]:s.173

Hnací část motoru se skládá z volné (výkonové) jednostupňové turbíny, reduktoru a výstupní částí s výfukovými koleny. Reduktor je dvoustupňový, pseudoplanetový (s pevnými satelity) o převodovém poměru 1:14,91 a je opatřen náhony na vysílač otáček a regulátor vrtule. Reduktor dále zajišťuje přívod tlakového oleje do jednotlivých částí vrtulové jednotky.

Palivový regulační systém motoru je nízkotlaký se zubovým čerpadlem opatřený palivovým filtrem.

Olejový systém motoru je cirkulační, tlakový se zubovými čerpadly a integrovanou olejovou nádrží ve skříni pohonů o objemu 11 litrů. Objem oleje v nádrži je 7 litrů – minimální množství oleje pro spolehlivý provoz motoru je 5,5 litru. Maximální spotřeba oleje je 0,1 litrů za hodinu.

Motor je opatřen vstřikovací rampou na vodu před vstupem do kompresoru a systémem omezovačů kritických parametrů, který zajišťuje snížení sledovaných parametrů motoru při jejich překročení nad přípustnou hodnotu.

Připevnění motoru k drakovému motorovému loži je zajištěno třemi odpruženými čepy umístěnými v jedné závěsné rovině na skříni odstředivého kompresoru.

Použitím vstřikování vody při vzletovém režimu je zajištěn dostatečný výkon i při vyšších atmosférických teplotách. V případě poruchy jednoho z motorů při vzletu lze vzlet dokončit použitím mimořádného zvýšeného režimu a pokračovat v letu s použitím středního výjimečného režimu.

Spouštěcí systém je nízkonapěťový se dvěma cívkami a s dvěma svíčkami s cyklicky přerušovaným přívodem paliva do dvou pochodňových zapalovačů. Roztáčení motoru je zajištěno pomocí dynamošpouštěče napájeného buď z pozemního nebo palubního zdroje. Za letu je roztáčení motoru dynamospouštěčem podpořeno autorotací.

Motor M601 není tzv. modulární koncepce - tzn. nemá v případě poruchy vyměnitelné celky - moduly. Motor je považován za modul jako takový - je dodáván se všemi potřebnými přístroji a pro letoun Let L-410 je dodáván včetně drakových systémů. Tato koncepce umožňuje rychlé výměny motoru za motor přímo v poli u zákazníka a tedy minimalizuje prodlevy v provozu. Oproti konkurenčnímu motoru PT6 tedy nabízí zákazníkovi přímou a rychlou integraci do letounu.

Pozemní využití původně pouze letadlového motoru M601 se stalo významným doplňkem výrobního programu a.s. Walter, zvláště po roce 1989.^[4]

GP601

M601A vyřazené z leteckého provozu a upravené na průmyslový generátor plynů, užívaný například při rozmrazování povrchů nebo odstraňování sněhové pokrývky z VPD.^[1]

M601M

M601 Marine – projekt námořní verze pro použití k pohonu plavidel, například rychlých člunů, vzniklý začátkem 90. let 20. století z verze M601E, upravené pro chod na palivo pro námořní dieselové motory a se speciální převodovkou namísto reduktoru.^[1] Vznikl ve verzích 750 Marine Gas Turbine a ve zdvojené variantě Double 7 Marine Gas Turbine.

G601P

Pozemní energetická jednotka, upravená pro spalování zemního plynu vzniklá v jednom prototypu.^[1]

G601PT

Studie zdvojeného provedení G601P.^[1]

Jetstart

Pozemní startér pro větší turbínové motory dopravních letounů vzniklý po roce 1995 na základě M601E ve spolupráci s britskou společností Phillips GSE a dodávaný firmě Honeywell.^[1]

G601E

Kogenerační jednotka na zemní plyn vyvíjená na základě M601E ve spolupráci s britskou firmou Turbo Genset Ltd a americkou DTE Energy.^[1]

• Aerocomp Comp Air 7SLX
• Aerocomp Comp Air 10XL
• Air Tractor AT-300^[5] (konverze)
• Air Tractor AT-400^[5] (konverze)
• Air Tractor AT-502^[5] (konverze)
• Ayres Thrush S2R^[5] (konverze)
• Beechcraft 90/A100 King Air^[1][5] (konverze)
• Cessna 207^[5] (konverze)
• Cessna 208 Caravan^[5] (konverze)
• de Havilland Canada DHC-3 Otter^[5] (konverze)
• Dornier Do 28 G-92^[1][5] (konverze)
• Lancair IV Turbine^[5] (konverze)
• Lancair Propjet
• Let L-410 Turbolet^[1][5]
• Let L-420^[5]
• Mjasiščev/Sokol M-101T^[1][5]
• PAC FU-24 Fletcher^[1][5] (konverze)
• Piper PA-31 Navajo^[5] (konverze)
• Piper PA-46 Malibu^[1] (konverze)
• Privateer Industries Privateer
• PZL-106BT-601 Turbo Kruk^[1][5]
• PZL-130TB/TM Orlik^[1][5]
• Schweizer G-164 Ag-Cat^[1][5] (konverze)
• Technoavia Rysačok^[5]
• Technoavia SM-92T/SMG-92 Turbo Finist^[5]
• Vulcanair VF600W^[5] (prototyp)
• Zlín Z-37T AgroTurbo/Turbočmelák^[1][5]

Motor Walter M601 je vystaven na letounu Let L-410UVP v Leteckém muzeu Kbely. Samostatný exemplář motoru Walter M601B v řezu je vystaven v Národním Technickém muzeu Praha. Další exemplář motoru Walter M601B byl roku 2020 dodán i do Leteckého muzea v Kunovicích.

Údaje podle^[5][1]

• Typ: dvouhřídelový turbovrtulový motor s volnou turbínou a obráceným průtokem plynů^[3]:s.172
• Délka: 1 675 mm
• Průměr: 590 mm
• Suchá hmotnost: 197 kg
• Otáčky generátoru: 36 600 ot/min
• Otáčky volné/výkonové turbíny: 31 000 ot/min
• Otáčky vrtule: 2 080 ot/min

• Kompresor: dvoustupňový axiální, jednostupňový radiální
• Spalovací komora: prstencová s rotačním rozprašováním paliva^[3]:s.172
• Turbína: jednostupňová vysokotlaká a jednostupňová volná
• Reduktor: dvoustupňový, pseudoplanetový (s pevnými satelity) o převodovém poměru 1:14,91
• Skříň pohonů: zajišťuje náhony pro jednotlivé agregáty (palivové čerpadlo, alternátor, …); zároveň slouží jako olejová nádrž

• Výkon: 544 kW (740 hp) maximální, 490 kW/675 hp trvalý
• Teplota na vstupu turbíny: 690 °C
• Stupeň stlačení: 6,55
• Měrná spotřeba paliva: 377 g/kWh
• Poměr výkon/hmotnost: 2,76 kW/kg

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Walter M601 na anglické Wikipedii.

• GUNSTON, Bill. World Encyclopedia of Aero Engines. 5. vyd. Stroud: Sutton Publishing, 2006. Dostupné online. ISBN 0-7509-4479-X. Kapitola Walter (Czechoslovakia), s. 239-240. (anglicky) 
• KUBEŠ, Josef. Historie motoru Walter M601 [online]. walterjinonice.cz, 1967 [cit. 2019-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-11. 
• NĚMEČEK, Václav. Československá letadla II (1945–1984). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1984. 246 s. Kapitola Poválečné konstrukce motorů a vrtulí, s. 160–178. 

Srovnatelné motory

• Allison Model 250
• Lycoming LTP101
• Pratt & Whitney Canada PT6

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Walter M601 na Wikimedia Commons

• (česky) Historie motoru Walter M601 a pozemní aplikace motoru M601 na www.walterjinonice.cz
• (česky) M-601: Přehled verzí na www.valka.cz
• (anglicky) Walter M601 Turboprop