M61 Vulcan
| M61 Vulcan | |
|---|---|
 | |
| Typ | Šestihlavňový rotační kanón typu Gatling |
| Místo původu | USA |
| Historie služby | |
| Ve službě | 1959–dosud |
| Používána | USA/NATO |
| Války | Vietnamská válka Válka v Zálivu Válka s terorismem |
| Historie výroby | |
| Navrženo | 1946 |
| Výrobce | General Electric |
| Varianty | M61A1, M61A2 |
| Základní údaje | |
| Hmotnost | M61A1: 112 kg (samotný kanon, bez podavače munice), M61A2: 92 kg (samotný kanon, bez podavače munice) |
| Délka | 1 827 mm |
| Typ náboje | 20×102 mm |
| Ráže | 20 mm |
| Kadence | M61A1: 6000 ran za minutu M61A2: 6600 ran za minutu |
| Úsťová rychlost | 1050 m/s |
| Účinný dostřel | 600 m (2000 stop) |
| Zásobování municí | Bezpásový zásobník |
M61 Vulcan je hydraulicky nebo pneumaticky poháněný šestihlavňový, vzduchem chlazený, elektricky odpalovaný rotační kanón typu Gatling, který střílí náboje ráže 20 mm při extrémně vysoké kadenci. M61 a jeho deriváty byly základním kanónovým vybavením amerických vojenských letadel po dobu 50 let. M61 původně vyráběla společnost General Electric, ale po několika fúzích a akvizicích je v současnosti vyráběný firmou General Dynamics.[1]
Vývoj
Vývoj kanonu začal od roku 1946, kdy letectvo hledalo novou organickou výzbroj pro letouny proudové éry, na něž již nestačila stávající výzbroj. Nově požadované parametry byly zvýšení dostřelu a rychlosti střelby. USAF zadalo zakázku General Electric na projekt Vulcan s požadavkem na šestihlavňový kanon ráže 15 mm s kadencí 7200 výstřelů za minutu.[1]
První prototyp T45 byl dokončen v roce 1949, ráže 15 mm dosahoval kadence 2500 výstřelů za minutu, následující rok (1950) bylo dosaženo kadence 4000 výstřelů za minutu.[1]
V roce 1952 byly vyrobeny a porovnávány dva nové prototypy o větší ráži T171 20 mm a T150 27 mm, z důvodu ověření efektivity munice v cíli, jelikož se ukázalo, že ráže 15 mm je pro tyto účely nedostačující.
Během vývoje a testech letounu F-104 Starfighter se zjistilo, že systém podávání munice s pásem v kanonu T171 je značně nespolehlivý a způsobuje zaseknutí podávacího mechanizmu. Tento problém vyřešili GE vyvinutím nového systému podávání munice bez pásu, jenž velmi zvýšil celkovou spolehlivost kanonu.
Poznámky
První letoun používající kanon M61A1, byl F-104C Starfighter.
Šest hlavní bylo zvoleno z důvodu prodloužení životnosti kanonu při střelbě vysokou kadencí. Menší počet hlavní by zvyšoval jejich namáhání a snižoval jejich životnost.
Standardní M61 využívá hydraulický systém pro pohon hlavně, jež jsou otáčeny hydraulickým motorem. Odpal munice je iniciován elektricky.
GAU-4 (letectvo), nebo také M130 (armáda), je varianta M61 s integrovaným pohonem. Roztáčení hlavně (zahájení palby) probíhá pneumaticky, kanon je v tomto případě plně automatický a po zahájení palby nepotřebuje žádný další zdroj. Plně automatická střelba je zajištěna odběrem plynů ze tří hlavní. Kvůli těmto úpravám je tato varianta o 4,5 kg těžší.
Novější verzí kanonu, M61A2, jsou vybaveny letouny F-22 Raptor a F/A-18E/F Super Hornet. Nová verze se vyznačuje zejména lehčími hlavněmi, díky čemuž byla snížena celková hmotnost kanonu.[2]
Reference
- ↑ a b c M61 20mm cannon [online]. Federation of American Scientists [cit. 2009-02-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ F/A-18E/F Super Hornet Strike Aircraft, United States of America (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu M61 Vulcan na Wikimedia Commons - Evoluce zbraně M61 Vulcan na Army.mil (anglicky)
- Firemní prezentace M61 (anglicky)
- Firemní prezentace - Fakta o M61 (anglicky)
Média použitá na této stránce
Autor: taken by Thomas Fedor
uploaded by Rhodekyll, Licence: Copyrighted free use
An unmounted M61 Vulcan.