MICo

MICo s.r.o. je česká strojírenská společnost, která byla založena v roce 1993 jako servisní firma Jaderné elektrárny Dukovany.^[1] V bezprostřední blízkosti této elektrárny v areálech v Hrotovicích a Kramolíně jsou i výrobní závody firmy. Jejich celková výrobní plocha je 60 000 m². Inženýrské centrum má společnost v nedaleké Třebíči.

Charakter výroby spadá pod těžký průmysl. Firma se zaměřuje na trubkové výměníky tepla, tlakové nádoby, těsnění v jaderných zařízeních (prostřednictvím dceřiné a později sesterské firmy MICo servis) a další zakázkovou výrobu, kde je vysoký podíl svařování silnostěnných materiálů.^[2]

Hlavními obchodními segmenty firmy jsou jaderná energetika, klasická energetika, teplárenství, spalování odpadu, chemický průmysl, petrochemie a další.^[2]

Od roku 2022 je MICo součástí divize energetického strojírenství průmyslového holdingu CE Industries podnikatele Jaroslava Strnada.^[3][4]

Společnost byla založena v roce 1993 jako servisní firma působící v Jaderné elektrárně Dukovany. V roce 1998 zahájila vlastní výrobu v areálu v Hrotovicích a v roce 2011 byla výrobní kapacita rozšířena o areál v Kramolíně.^[2]

Název "MICo" je odvozen z anglického „Moravian Industrial Company“^[5] odkazujícího na lokaci firmy v historickém území Moravy (nicméně v současnosti v administrativním začlenění v kraji Vysočina).

Společnost svým zaměřením vycházela z potřeb české jaderné energetiky. Tomu odpovídal výrobní program v rozsahu konstrukce a výroby výměníků tepla, kondenzátorů, tlakových nádob a nádrží, ocelových konstrukcí a technologických částí pro jadernou a šířeji pak i pro klasickou energetiku a průmysl.^[2] Dceřiná (později sesterská) společnost MICo servis se věnovala vývoji a výrobě těsnění pro primární a sekundární okruh jaderných elektráren technologie VVER .^[6]

K neenergetických oblastem patřila produkce pro chemický a potravinářský průmysl či dodávka technologických zařízení pro čističky odpadních vod typu ADN včetně vlastní projekce a konstrukce.^[2]

MICo postupně vytvořilo několik divizí sdružených pod MICo group pod vedením generálního ředitele Jiřího Dennera, syna zakladatele Karla Dennera. Skupina mimo jiné vyráběla i ventilátory během pandemie covidu-19 v roce 2020.^[7] Ve stejném roce MICo získalo významnou zakázku pro první tureckou jadernou elektrárnu Akkuyu - dodávky výměníků k dochlazování vody, která jde z turbíny.^[8]

Z důvodů ztrátových projektů, nevydařených investic, zdražování materiálu, komplikací při plnění zakázek za pandemie covidu-19 a dalších se společnost MICo v roce 2022 dostala do úpadku s dluhem téměř půl miliardy korun.^[3]

MICo v krizové situaci zachránil holding CE Industries českého podnikatele Jaroslava Strnada. Podle reorganizačního plánu, který schválila schůze věřitelů, se investorem a majitelem společnosti MICo stala nejdříve firma TURNIKA SPV stoprocentně vlastněná skupinou CE Industries.^[3] Dle obchodního rejstříku se finálním vlastníkem MICo stala skupina CE Industries 1. ledna 2024.^[9]

Nový vlastník dle dohody zachoval výrobu v obou výrobních závodech v Hrotovicích a Kramolíně. Generálním ředitelem se stal Petr Litvan^[10]. CE Industries spojil manažersky a obchodně MICo s další třebíčskou inženýrsko-dodavatelskou společností Chemcomex, kterou CE Industries převzalo v roce 2021.^[11] Tyto společnosti jsou základem divize energetického strojírenství CE Industries.

Na konci roku 2023 se stal generálním ředitelem MICo Marián Lipovský^[1]. Společnost je aktivní při jednání s KHNP - hlavním dodavatelem dostavby Jaderné elektrárny Dukovany^[12] a uzavřela memorandum o spolupráci se společností Doosan.^[13]

Hlavním výrobním oborem společnosti MICo je jaderná energetika, kde společnost využívá bezprostřední blízkosti obou svých výrobních závodů od Jaderné elektrárny Dukovany. Své produkty MICo dodává i pro klasickou energetiku, teplárny, spalovny, chemický a potravinářský průmysl a petrochemii.^[2]

Část své produkce MICo dodává koncovým uživatelům (například českému provozovateli jaderných a klasických elektráren - společnosti ČEZ), ale většinu své produkce, zejména pro zahraničí zákazníky, dodává prostřednictvím generálních dodavatelů nebo dodavatelů klíčových zařízení technologických celků, jako jsou turbíny a kotle. Takovými strategickými partnery jsou společnosti Doosan, Siemens, Westinghouse, Rolls Royce a další.^[zdroj?]

Výrobní zaměření se od doby založení firmy příliš nezměnilo. Obecně jsou to velmi objemné, těžké a přesné produkty, kde je vysoký podíl technologie svařování silnostěnných materiálů a obrábění.^[2]

Jsou to zejména:

• trubkové výměníky tepla (kondenzátory páry, ohříváky vysokotlaké, ohříváky nízkotlaké, topné ohříváky, chladiče oleje, chladiče vzduchu, vaporizéry),
• tlakové nádoby (nádrže, kolony, kotlová tělesa (bubny), separátory),
• těsnění v jaderných zařízeních (prostřednictvím sesterské firmy MICo servis),
• další zakázková výroba, kde je vysoký podíl svařování silnostěnných dílců, včetně kooperace.^[2]

Společnost má dva výrobní areály v obcích Hrotovice a Kramolín v bezprostřední blízkosti Jaderné elektrárny Dukovany (6 a 8 km). Jejich celková výrobní plocha je 60 000 m². Maximální zatížení jeřábu je 2×80 tun. Nejtěžší vyrobené zařízení mělo hmotnost přes 480 tun.^[2]

Inženýrské centrum má společnost v Třebíči. Má vlastní konstruktéry, technology, projektové manažery, manažery kvality a další inženýrské profese.^[zdroj?]

S ohledem na požadavky na certifikaci systému řízení kvality má společnost MICo tyto certifikace.^[2]

• Základní systém řízení kvality je certifikován dle normy ČSN EN ISO 9001.
• Systém environmentálního managementu je certifikován dle ČSN EN ISO 14001.
• Systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je certifikován dle ČSN ISO 45001:2018.
• Pro dodávku pro jadernou energetiku je společnost certifikována ČSN EN ISO 3834-2 s prověřením zákazníkem ČEZ, a.s. v souladu s požadavky na systém řízení dle Atomového zákona 263/2016 Sb. v platném znění a vyhlášky SÚJB č. 408/2016 Sb. o požadavcích na systém řízení.^[2]

Výrobním zaměřením společnosti MICo jsou velmi těžké a objemné produkty, často pro jaderná zařízení. Mezi jejími produkty je tak i největší kondenzátor v Evropě s celkovým povrchem teplosměnné plochy 21 600 m² a celkovou váhou převyšující 480 tun.^[2]