MIMOSA
MIMOSA | |
---|---|
COSPAR | 2003-031B |
Katalogové číslo | 27841 |
Start | 30. červen 2003 |
Kosmodrom | Pleseck |
Nosná raketa | Rokot/Briz-KM |
Stav objektu | zanikl v atmosféře |
Provozovatel | AÚ AV ČR |
Výrobce | Space Devices, Česko |
Druh | atmosférická sonda |
Hmotnost | 51,3 kg |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
MIMOSA (zkratka z anglického Micromeasurements of Satellite Acceleration, česky Mikroměření satelitních zrychlení) byla česká družice určená k výzkumu atmosféry pomocí mikroakcelerometru. Odstartovala v roce 2003, ale své cíle nesplnila kvůli technickým problémům, které se objevily krátce po startu.
Cíle mise
Družice byla projektována pro měření změn hustoty v zemské atmosféře pomocí měření negravitačních zrychlení během letu. Zadavatelem projektu, výrobcem zařízení na palubě družice a provozovatelem byl Astronomický ústav Akademie věd ČR, vlastní těleso družice vyrobila česká firma Space Devices.
Popis sondy
Sonda měla tvar pravidelného 28stěnu o průměru 57 cm (byla tedy přibližně kulového tvaru).[1] Prakticky celý její povrch byl pokryt solárními panely. Jejím jediným vědeckým přístrojem byl mikroakcelerometr MACEK. Na sondě byly dále přístroje zajišťující její provoz – hlavní a záložní palubní počítač s 16bitovým procesorem a celkovou pamětí RAM 2 MB, vysílače a 6 antén, systém orientace družice v prostoru (sluneční a magnetická čidla a stabilizační magnetické cívky) aj. Plánovaná aktivní životnost družice byla 18 měsíců. Výroba družice stála 32 milionů Kč, z toho její vypuštění 25 milionů, které byly odečteny z dluhu Ruska.[2]
Mikroakcelerometr MACEK
Mikroakcelerometr MAC-03 zvaný MACEK je zařízení pro měření negravitačních zrychlení, tedy těch, která jsou způsobována jinými silami než gravitací. Je to především odpor atmosféry a tlak slunečního záření (přímého i odraženého od Země).[1] Přístroj byl připraven na základě zkušeností s dřívějšími verzemi mikroakcelerometru MACEK na ruské družici Resurs v roce 1992 a především z úspěšného experimentu na palubě raketoplánu Atlantis při letu STS-79 v roce 1996.
Průběh letu
Družice byla do vesmíru vynesena ruskou raketou Rokot 30. června 2003.[3] Tentýž den se úspěšně oddělila od nosné rakety a bylo s ní navázáno první radiové spojení. V následujících dnech se však objevily technické problémy[4] – nepodařilo se uvolnit (odaretovat) mikroakcelerometr MACEK – čímž byla znemožněna zamýšlená vědecká měření.[5] S družicí byla sice ze sledovací stanice v Panské Vsi navazována spojení, ale po jejich ukončení obíhala Zemi jako nefunkční těleso po eliptické dráze. Po startu byla její vzdálenost od Země 318 km – 846 km a oběžná doba 96 minut.[6] Tyto vzdálenosti se postupně snižovaly, až družice 11. 12. 2011 v 22:53 SEČ shořela v atmosféře (pravděpodobně nad západním Atlantikem).[6]
Odkazy
Reference
- ↑ a b MIMOSA (MIcroaccelerometric Measurements Of Satellite Accelerations) : Komplexní projekt GAČR 205/96/K119 [online]. Astronomický ústav AV ČR Ondřejov, 1998-10-21 [cit. 2012-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-07.
- ↑ PACNER, Karel. Češi v kosmu. Praha: Academia, 2011. 191 s. ISBN 978-80-200-2033-8. Kapitola 10. Nové astronomické projekty, s. 121.
- ↑ CLARK, Stephen. Rockot booster successfully launches 9 payloads [online]. Spaceflight Now, 2003-06-30 [cit. 2012-02-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FEDOSSOV, Viktor; CHVOJKA, Milan. Perspektivy rozvoje kosmických aktivit v České republice. Technický týdeník. Roč. 2006, čís. 5. Dostupné online [cit. 2007-12-01].[nedostupný zdroj]
- ↑ Na české družici Mimosa se objevila porucha. Novinky.cz [online]. Borgis, 2003-08-03 [cit. 2012-2-4]. Dostupné online.
- ↑ a b VÍTEK, Antonín. 2003-031B - MIMOSA [online]. Space40, 2003-06-30, rev. 2011-12-13 [cit. 2012-02-04]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu MIMOSA na Wikimedia Commons
- Podrobný popis programu na stránkách Astronomického ústavu AV
- MIMOSA na stránkách katalogu SPACE 40
Média použitá na této stránce
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 2.5
Mikroakcelerometr MACEK na výstavě v budově kosmické laboratoře v Astronomickém ústavu na Ondřejově