Ma'ariv
Ma'ariv (hebrejsky מעריב, soumrak), v sefardském[zdroj?] prostředí též arvit (hebrejsky ערבית, večerní) je židovská večerní modlitba. Vzhledem k tomu, že v judaismu den začíná soumrakem, jedná se tak o první modlitbu dne.
Původ modlitby
Ma'ariv je jedinou židovskou bohoslužbou, která nemá svůj vzor v chrámové liturgii. Tradice připisuje její ustanovení Jákobovi, ale první přímé zmínky o večerní modlitbě nacházíme až v Talmudu, kde se vyskytují diskuze o tom, zda má být tato modlitba dobrovolná nebo povinná (argumenty pro povinnou modlitbu jsou především biblické verše Da 6, 11 (Kral, ČEP) a Ž 55, 18 (Kral, ČEP). Arvit je pravděpodobně starší název, název ma'ariv je doložitelný od 16. století.
Jednotlivé části večerní modlitby
Modlitba se skládá z následujících částí:
- Šema Jisra'el – vyznání víry, a příslušných požehnání.
- Amida – tichá modlitba o devatenácti požehnání.
- Alejnu – chvalozpěv nazvaný podle úvodních slov „Nám přísluší chválit Pána všehomíra...“, závěr bohoslužby.
Hlavní esencí je podobně jako v případě ranní modlitby šacharit recitace Šema Jisra'el (která vychází z povinnosti recitovat vyznání víry večer) a Amidy, bez které se nemůže obejít žádná židovská bohoslužba. Oproti ostatním modlitbám se na ma'ariv nikdy nečte Tóra (neboť Tóra jakožto zákon se stejně jako soudní pře a soudní spisy může studovat a číst pouze za dne), nikdy se také neopakuje Amida, s výjimkou šabatu, kdy se Amida opakuje ve zkrácené podobě.
Na šabat a svátky je součástí modlitby také kiduš (požehnání nad vínem a přivítání svátečního dne) eventuálně havdala (rozloučení se svátkem a jeho slavnostní zakončení). V pátek večer také samotné modlitbě předchází zvláštní liturgie Kabalat šabat. Během svátků také modlitba končí zpěvem písní, nejčastěji Jigdal nebo Adon olam.
Bibliografie
- BLAŽEK, Jiří; HOLUBOVÁ, Markéta. Sidur Adir ba-marom. Modlitební kniha pro všední dny, šabat a svátky s paralelním českým překladem a komentářem. Praha: Nakladatelství Bergman Tomáš, 2008. 676 s. ISBN 978-80-904207-0-0.