Mačice (zámek)

Mačice
Zahradní průčelí (pohled od jihovýchodu)
Zahradní průčelí (pohled od jihovýchodu)
Základní informace
Slohbarokní
Výstavba14. století
Přestavba16. století
18. století
19. století
Poloha
AdresaMačice, Soběšice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Mačice
Mačice
Další informace
Rejstříkové číslo památky19758/4-2799 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mačice jsou tvrz přestavěná na zámek ve stejnojmenné vesniciSoběšicokrese Klatovy. Tvrz sloužila od poloviny čtrnáctého století jako panské sídlo malého statku. Postupně ji nahradilo pohodlnější renesanční sídlo, které bylo později přestavěno na barokní zámek. Během osmnáctého a devatenáctého století byl zámek upraven na zemědělský velkostatek s reprezentačním panským domem. Celý areál je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie

Mačická tvrz byla postavena přibližně v polovině čtrnáctého století,[2] kdy vesnici vlastnil vladyka Dobeš. Dalšími majiteli byli Racek ze Žihobce připomínaný roku 1368, po něm Domek v roce 1414 a Aleš z Mačic (1418).[3] Nejspíše od něj statek koupili bratři Heřman a Vojtěch Horčicové z Prostého, kteří na tvrzi sídlili v roce 1420 a samotný Vojtěch ještě roku 1460. Vojtěchův majetek zdědili synové Dobrohost a Štěpán. Dobrohost brzy zemřel a Štěpán sloužil vimperské větvi Kaplířů ze Sulevic.[4] Štěpánův syn Jan spolu se Zdeňkem Malovcem loupili na cestách a působili značné škody okolním městům.[3] Krajská hotovost v čele s Táborem proto tvrz i s vesnicí dobyla a vypálila. Stalo se to v roce 1520[3] nebo 1521.[4]

Jan tvrz obnovil[3] a žil na ní ještě v roce 1535. S manželkou Kunhutou ze Šertynku měli syny Bedřicha a Vojtěcha, kteří se rozdělili o majetek tak, že Mačice připadly Bedřichovi. Oženil se s Marjánou z Mirovic a v roce 1557 od svého synovce Jana, syna Vojtěchova, koupil vesnici Damětice. Ke statku patřila také ves Bukovník. Před rokem 1581 Mačice získali neznámým způsobem bratři Diviš, Václav, Jindřich a Karel Březští z Ploskovic.[4] Za nich byla v sousedství staré tvrze postavena nová tvrz v renesančním slohu.[2] V Mačicích žil Václav s manželkou Eliškou Mírkovnou ze Solopisk. Přestože měli čtyři syny, Mačice od nich převzal Václavův bratr Diviš, který je spojil s Bílenicemi. Po Divišově smrti Mačice zdědil syn Oldřich. Zúčastnil se stavovského povstání v letech 1618–1620 a před císařským vojskem generála Baltasara Marradase se ukryl v Sušici. Po kapitulaci města byl omilostněn a mohl si ponechat majetek. V Mačicích potom žil ještě v roce 1625. Zemřel před rokem 1630 a správu panství tvořeného Mačicemi a Bukovníkem za nezletilého Jindřicha Jana převzala vdova Eliška z Přestavlk.[4]

Roku 1629 statek koupil Zdeněk Ježovský z Lub na Kalenici. Z několika jeho synů Mačice připadly Adamu Vilémovi Ježovskému.[4] Od roku 1687 statek spravovala Žofie Dorota Ježovská, rozená Boryňová ze Lhoty, jako poručnice nezletilých dětí Adama Viléma Ježovského. V roce 1702 potom vesnici prodala Terezii Marii Malovcové, rozené Ježovské z Lub. Po ní se majitelkou stela Anna Terezie z Unvertu, rozené Malovcová z Malovic, která panství roku 1724 prodala hejtmanovi Pražského hradu[2] Janu Arnoštu Šiškovi z Jamolic († 1793[2]). K mačickému statku tehdy patřily Mačice s tvrzí a novým pivovarem, dva dvory a ves Bukovník. Jan Arnošt nebo jeho syn Arnošt († 1793) přestavěli renesanční tvrz na barokní zámek. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1804, kdy od Arnoštovy vdovy Barbory Mačice koupil Jáchym Zádubský ze Šentalu.[3]

Stavební podoba

Památkově chráněný areál se skládá ze zámku, bývalého pivovary, sýpky a parku s ohradní zdí a bránou. Zdivo starší renesanční tvrze se dochovalo v budově sýpky s klenutým přízemím. Na fasádě sýpky jsou patrné fragmenty renesančních sgrafit. Budova má tři patra osvětlená ležatými okénky s dřevěným ostěním, která pochází z barokní úpravy na sýpku. Během ní budova získala tmavě červenou fasádu.[2]

V trojkřídlé zámecké budově se dochovaly renesanční, barokní, klasicistní a historizující prvky. Na přelomu osmnáctého a devatenáctého století byla u východního průčelí přistavěna klasicistní terasa a v polovině devatenáctého století proběhla poslední větší úprava. Při ní byla zdvojena okenní křídla, vyměněny dlažby a dveře v interiéru i exteriéru a hlavní vchod získal nové ostění. V severním křídle se dochovaly renesanční omítky, krov je barokní.[2]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-03-12]. Identifikátor záznamu 130544 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e f Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-03-12]. Dostupné online. 
  3. a b c d e Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Mačice – zámek, s. 126. 
  4. a b c d e SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XI. Prácheňsko. Praha: František Šimáček, 1897. 326 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Rábí, s. 103–104. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Mačice, zámek od JV.jpg
Autor: Horst, Licence: CC BY-SA 4.0
zámek, bývalá tvrz ze 16. století v obci Mačice, okres Klatovy od jihovýchodu