Maďarská diaspora

Magyar diaspora (Maďarská diaspora) je termín, kterým se klasifikují etničtí Maďaři roztroušení po celém světě.

Existují dvě skupiny této diaspory: mezi první patří tzn. autochtonní (vyskytující se v místech svého vzniku) a mezi druhé patří imigranti. Autochtonní skupina žije kolem hranic Maďarska (Slovensko, Srbsko, Ukrajina) nebo blízko ní (Rumunsko) a důvodů tohoto roztroušení bylo hned několik, především historický a politický. Dnešní území Maďarska je definováno především díky Trianonské smlouvě, která osekala 31 % (3,3 miliónů) Maďarů žijící v dalekých místech Uherského království. Důsledkem tohoto gambitu světových mocností a neochotností se přestěhovat na nově vytvořené území Maďarska s majoritní početností Maďarů, byli Maďaři odkázaní žít v „zahraničí“.^[1]

Druhá skupina čítající imigranty byla ovlivněna různými politickými (Maďarské povstání roku 1956) či sociálními (chudoba, bída, antisemitismus) indikátory.

Tento článek zahrnuje obě skupiny.

Demografie

Země	Počet	Poznámky	Článek
Největší počet Maďarů je v následujících státech
Kanada	315 510 (2006)^[2]	Imigranti
Izrael	až 250 000 (2000)	Imigranti
Německo	120 000 (2004)^[3]	Imigranti
Slovensko	520 528 (2001)^[4]	Autochtonní^[5]	Ano
Rakousko	40,583 (2001)^[6]	Autochtonní (Burgenland)
Rumunsko	1 434 377 (2002)^[7] (bez Čángů^[8])	Autochtonní(Transylvánie),^[9]	Ano
Francie	až 200 000 (2000)	Imigranti
Spojené království	80 135 (2001)	Imigranti
Brazílie	80 000 (2002)^[10]	Imigranti
Rusko	76 500 (2002)	Imigranti
Austrálie	55 000 (2002)^[11]	Imigranti
Argentina Argentina	až 50 000 (2000)	Imigranti
Chile Chile	40 000 (2008)	Imigranti
Švýcarsko	až 25 000 (2000)	Imigranti
Česko Česko	14 672 (2001)	Imigranti
Slovinsko	8 500 (1996)^[12]	Autochtonní (Zámuří)
Turecko	6 800 (2001)	Imigranti
Irsko	3 328 (2006)^[13]	Imigranti
CELKEM	5,2–5,6 milionu

Galerie maďarské diaspory

Ja'akov Ne'eman, ministr spravedlnosti Izraele
John von Neumann (1903–1957), matematik a fyzik
(c) photo by Alan Light, CC BY 2.0
Jerry Seinfeld, komik.
(c) Georges Biard, CC BY-SA 3.0
Adrien Brody, herec
Stephen Fry, komik, spisovatel, režisér a autor.
(c) Jim Accordino, CC BY 3.0
Rodney Dangerfield, komik.
Gene Simmons, člen skupiny KISS.
Benny Gantz, izraelský generál
Yotam Solomon, izraelský návrhář
Mutassim Gaddafi (1977–2011), pátý syn Muammara Gaddafiho
Nicolas Sarkozy, 23. francouzský prezident
Eva Henger, pornoherečka a herečka

Související články

Trianonská smlouva

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Maďarská diaspora na Wikimedia Commons

Reference

↑ Richard C. Frucht, Eastern Europe: An Introduction to the People, Lands, and Culture p. 359-360 online
↑ Canadian Census 2006. www12.statcan.ca [online]. [cit. 2012-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-25.
↑ Hungarians in Germany. www.buod.de [online]. [cit. 2012-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-02-06.
↑ Slovak census 2001. www.gramma.sk [online]. [cit. 2012-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-01.
↑ Roseann Duenas Gonzalez, Ildiko Melis. Language Ideologies: Critical Perspectives on the Official English Movement. [s.l.]: Lawrence Erlbaum Associates, 2001. Dostupné online. ISBN 978-0-8058-4054-4. S. 302. (anglicky)
↑ Austrian census 2001
↑ 2002 Romanian census. www.recensamant.ro [online]. [cit. 2012-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-05.
↑ 1,370 persons Archivováno 5. 11. 2010 na Wayback Machine. declared themselves Csángós at the 2002 Romanian census. Some estimates of the Csángó population run higher. For instance, the Council of Europe suggests a figure as high as 260,000.
↑ Patrick Heenan, Monique Lamontagne. The Central and Eastern Europe Handbook. [s.l.]: Taylor & Francis, 1999. Dostupné online. ISBN 978-1-57958-089-6. S. 70. (anglicky)
↑ Hungarians in Brazil. epoca.globo.com [online]. [cit. 2012-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-03.
↑ Estimation 2002. www.nonprofit.hu [online]. [cit. 2012-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-01-10.
↑ SZÉKELY, Andráds Bertalan. The Hungarian minority in Croatia and Slovenia. Nationalities Papers. 1996-09-01, roč. 24, čís. 3, s. 483–489. Dostupné online [cit. 2020-10-30]. ISSN 0090-5992. DOI 10.1080/00905999608408461.
↑ Irish census 2006

[1] Richard C. Frucht, Eastern Europe: An Introduction to the People, Lands, and Culture p. 359-360 online

[2] Canadian Census 2006. www12.statcan.ca [online]. [cit. 2012-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-25.

[3] Hungarians in Germany. www.buod.de [online]. [cit. 2012-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-02-06.

[4] Slovak census 2001. www.gramma.sk [online]. [cit. 2012-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-01.

[5] Roseann Duenas Gonzalez, Ildiko Melis. Language Ideologies: Critical Perspectives on the Official English Movement. [s.l.]: Lawrence Erlbaum Associates, 2001. Dostupné online. ISBN 978-0-8058-4054-4. S. 302. (anglicky)

[6] Austrian census 2001

[7] 2002 Romanian census. www.recensamant.ro [online]. [cit. 2012-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-05.

[8] 1,370 persons Archivováno 5. 11. 2010 na Wayback Machine. declared themselves Csángós at the 2002 Romanian census. Some estimates of the Csángó population run higher. For instance, the Council of Europe suggests a figure as high as 260,000.

[9] Patrick Heenan, Monique Lamontagne. The Central and Eastern Europe Handbook. [s.l.]: Taylor & Francis, 1999. Dostupné online. ISBN 978-1-57958-089-6. S. 70. (anglicky)

[10] Hungarians in Brazil. epoca.globo.com [online]. [cit. 2012-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-03.

[11] Estimation 2002. www.nonprofit.hu [online]. [cit. 2012-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-01-10.

[12] SZÉKELY, Andráds Bertalan. The Hungarian minority in Croatia and Slovenia. Nationalities Papers. 1996-09-01, roč. 24, čís. 3, s. 483–489. Dostupné online [cit. 2020-10-30]. ISSN 0090-5992. DOI 10.1080/00905999608408461.

[13] Irish census 2006

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

Navigation

Navigace

Tématické portály