Maďarská fotbalová reprezentace
Maďarsko | |||
---|---|---|---|
Přezdívka | Kouzelní Maďaři (50. léta) | ||
Asociace | Maďarský fotbalový svaz (Magyar Labdarúgó Szövetség) | ||
Konfederace | UEFA (Evropa) [1] | ||
Hlavní trenér | Marco Rossi | ||
Kapitán | Dominik Szoboszlai | ||
Nejvíce startů | Gábor Király (108)[2] | ||
Nejlepší střelec | Ferenc Puskás (84) | ||
Kód FIFA | HUN | ||
Žebříček FIFA | 53 (listopad 2017)[3] | ||
První zápas | |||
Rakousko – Maďarsko 5:0 (Vídeň, Rakousko-Uhersko; 12. října 1902) | |||
Nejvyšší výhra | |||
Rusko – Maďarsko 0:12 (Moskva, Rusko; 14. července 1912) Maďarsko – Francie 13:1 (Budapešť, Maďarsko; 12. června 1927) Maďarsko – Albánie 12:0 (Budapešť, Maďarsko; 24. září 1950) | |||
Nejvyšší prohra | |||
Maďarsko – Anglie 0:7 (Budapešť, Rakousko-Uhersko; 10. června 1908) Anglie (Amatéři) – Maďarsko 7:0 (Solna, Švédsko; 30. června 1912) Německo – Maďarsko 7:0 (Kolín, Německo; 6. dubna 1941) Nizozemsko – Maďarsko 8:1 (Amsterdam, Nizozemsko; 11. října 2013) | |||
Mistrovství světa | |||
Účasti | 9 (první v roce 1934) | ||
Mistrovství Evropy | |||
Účasti | 2 (první v roce 1964) | ||
Nejv. úspěch | (1964) | ||
Stránka týmu na FIFA.com | |||
Údaje v infoboxu aktuální k 2. 8. 2011 Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Fotbal na LOH | ||
OH 1952 Finsko | kopaná – muži | |
OH 1960 Itálie | kopaná – muži | |
OH 1964 Japonsko | kopaná – muži | |
OH 1968 Mexiko | kopaná – muži | |
OH 1972 Německo | kopaná – muži | |
Mistrovství světa ve fotbale | ||
1938 Francie | kopaná – muži | |
1954 Švýcarsko | kopaná – muži | |
Mistrovství Evropy ve fotbale | ||
1964 Španělsko | kopaná – muži |
Maďarská fotbalová reprezentace zastupuje Maďarsko v mezinárodních fotbalových soutěžích. V současnosti nemá příliš dobré výsledky, ovšem na začátku 50. letech 20. století byla maďarská reprezentace považována za nejsilnější národní tým na světě a vysloužila si přezdívku "Kouzelní Maďaři".
Seznam zápasů maďarské fotbalové reprezentace na MS
Rok | Účast | Soupisky |
---|---|---|
1930 | – | |
1934 | Vyřazeni ve čtvrtfinále Rakouskem | Soupiska |
1938 | Soupiska | |
1950 | – | |
1954 | Soupiska | |
1958 | Nepostoupili ze skupiny | Soupiska |
1962 | Vyřazeni ve čtvrtfinále Československem | Soupiska |
1966 | Vyřazeni ve čtvrtfinále SSSR | Soupiska |
1970 | Nepostoupili z kvalifikace | – |
1974 | Nepostoupili z kvalifikace | – |
1978 | Nepostoupili ze skupiny | Soupiska |
1982 | Nepostoupili ze skupiny | Soupiska |
1986 | Nepostoupili ze skupiny | Soupiska |
1990 | Nepostoupili z kvalifikace | – |
1994 | Nepostoupili z kvalifikace | – |
1998 | Nepostoupili z kvalifikace | – |
2002 | Nepostoupili z kvalifikace | – |
2006 | Nepostoupili z kvalifikace | – |
2010 | Nepostoupili z kvalifikace | – |
2014 | Nepostoupili z kvalifikace | – |
2018 | Nepostoupili z kvalifikace | – |
2022 | Nepostoupili z kvalifikace | – |
Celkem | účast – 9× zlato – 0×, stříbro – 2×, bronz – 0× |
Seznam zápasů maďarské fotbalové reprezentace na Mistrovství Evropy
Rok | Účast | Soupisky |
---|---|---|
1960 | Nepostoupili z kvalifikace | – |
1964 | Soupiska | |
1968 | Nepostoupili z kvalifikace | – |
1972 | Prohra v zápase o bronz s Belgií | Soupiska |
1976 | Nepostoupili z kvalifikace | – |
1980 | Nepostoupili z kvalifikace | – |
1984 | Nepostoupili z kvalifikace | – |
1988 | Nepostoupili z kvalifikace | – |
1992 | Nepostoupili z kvalifikace | – |
1996 | Nepostoupili z kvalifikace | – |
2000 | Nepostoupili z kvalifikace | – |
2004 | Nepostoupili z kvalifikace | – |
2008 | Nepostoupili z kvalifikace | – |
2012 | Nepostoupili z kvalifikace | – |
2016 | Vyřazeni v osmifinále Belgií | Soupiska |
2020 | Nepostoupili ze skupiny | Soupiska |
2024 | Nepostoupili ze skupiny | Soupiska |
Celkem | účast – 5× zlato – 0×, stříbro – 0×, bronz – 1× |
Historie
První zápas sehráli Maďaři proti Rakousku už v roce 1902. Největší úspěchy však přišly v období před a po 2. světové válce. Na MS 1938 se dokázali Maďaři dostat až do finále, kde však podlehli výsledkem 4:2 Itálii.
Zlatá éra maďarského fotbalu však přišla až na začátku 50. let, kdy se do maďarského týmu dostali hráči jako Ferenc Puskás, Sándor Kocsis nebo Nándor Hidegkuti. Maďarsko vyhrálo fotbalový turnaj na Olympijských hrách v roce 1952 a v roce 1953 jako první tým dokázal porazit Anglii na jejím hřišti ve Wembley výsledkem 6:3. V odvetě o rok později Maďaři rozstříleli Anglii 7:1. Právem byla maďarská reprezentace považována za největšího favorita Mistrovství světa ve fotbale 1954. Maďaři svoji reputaci potvrzovali a bez větších problémů postoupili do finále, kde proti nim stála reprezentace Západního Německa, kterou v předchozím průběhu turnaje Maďarsko porazilo 8:3. Ve finále Maďarsko už po osmi minutách vedlo 2:0, ovšem Němci předvedli ve zbytku zápasu slavný obrat na 3:2, který byl následně nazván Bernským zázrakem. Tím skončila také série 33 zápasů Maďarů bez porážky v letech 1950–1954.
Na následujícím mistrovství světa Maďaři skončili už v základní skupině. Největším úspěchem maďarského fotbalu od roku 1954 tak jsou vítězství na Olympiádě v letech 1964 a 1968. Na MS se Maďaři dostali nejdále do čtvrtfinále v letech 1962 a 1966. Další účasti na MS 1978, 1982 a prozatím posledního MS v roce 1986 skončily neúspěchem už v základní skupině. Na Mistrovství Evropy se Maďarsko dostalo dvakrát – v roce ME 1964 skončilo třetí a v roce 1972 čtvrté.
V poslední době byli Maďaři nejblíže postupu v kvalifikaci na EURO 2004, kdy ještě dva zápasy před koncem kvalifikační skupiny bylo jen 2 body od 2. místa zajišťujícího baráž, ovšem po prohrách s Polskem a Lotyšskem skončilo Maďarsko v pětičlenné skupině čtvrté.
V roce 2022 v Lize národů šokovali Evropu tím, že dvakrát porazili Anglii (v Puskás aréně 1:0, na Molineux Stadium 4:0) a také remízou s Německem 1:1, čímž po čtyřech zápasech vedou „skupinu smrti“.
Maďarští fotbalisté na olympijských hrách 1968, Mexico City
Na olympijském turnaji v Mexiku hrálo 16 družstev. Účastníci byli rozlosováni do čtyř skupin, z každé první dvě země postoupily do čtvrtfinále, od něhož se hrálo vyřazovacím způsobem.
Maďarsko reprezentovali: Károly Fatér, Dezső Novák, Lajos Drestyák Dunai, Miklós Páncsics, Iván Menczel, Lajos Szücs, László Fazekas, Antal Dunai, László Nagy, Ernö Noskó, István Juhász, Lajos Kocsis, István Básti, László Keglovich, Gábor Sárközi, Miklós Szalai, Zoltán Szarka. Maďarsko vyhrálo skupinu C:
- 13. října, Guadalajara – skupina C: Maďarsko – Salvador 4:0 (1:0)
- 15. října, Guadalajara – skupina C: Maďarsko – Ghana 2:2 (2:2)
- 17. října, Guadalajara – skupina C: Maďarsko – Izrael 2:0 (1:0)
- 20. října, Guadalajara – čtvrtfinále: Maďarsko – Guatemala 1:0
- 22. října, Mexico City – semifinále: Maďarsko – Japonsko 5:0
- 26. října, Mexico City – finále: Maďarsko – Bulharsko 4:1.
Celkové pořadí: 1. Maďarsko, 2. Bulharsko, 3. Japonsko, 4. Mexiko
Maďarští fotbalisté na olympijských hrách 1972, Mnichov
Na olympijském turnaji v Mnichově hrálo 16 družstev. Účastníci byli rozlosováni do čtyř skupin, z každé první dvě země postoupily do druhého kola. Ze dvou semifinálových skupin vzešli vítězové hrající finále, druzí ve skupinách hráli o bronzové medaile.
Maďarsko reprezentovali: István Géczi, Péter Vépi, Miklós Páncsics, Péter Juhász, Lajos Szücs, Mihály Kozma, Antal Dunai, Lajos Kü, Béla Várady, Ede Dunai, László Bálint, Lajos Kocsis, Kálmán Tóth, József Kovács, László Branikovits, Csaba Vidáts, Ádám Rothermel. Maďarsko vyhrálo skupinu C:
- 27. srpen, Norimberk – skupina C: Írán – Maďarsko 0:5 (0:1)
- 29. srpen, Mnichov – skupina C: Maďarsko – Brazílie 2:2 (1:0)
- 31. srpen, Augsburg – skupina C: Dánsko – Maďarsko 0:2 (0:1)
- 3. září, Pasov – semifinálová skupina 2: Maďarsko – NDR 2:0 (0:0)
- 6. září, Řezno – semifinálová skupina 2: NSR – Maďarsko 1:4 (1:2)
- 8. září, Norimberk – semifinálová skupina 2: Maďarsko – Mexiko 2:0 (1:0).
Celkové pořadí: 1. Polsko, 2. Maďarsko, 3. SSSR a NDR (zápas o 3. místo skončil i po prodloužení nerozhodně, oba týmy získaly bronzové medaile).
Reference
- ↑ Profil, UEFA.com
- ↑ Hrdina v teplákoch Király sa stal maďarským rekordérom, SME.sk, cit. 21. 5. 2016 (slovensky)
- ↑ Men's Ranking. FIFA. 23. listopadu 2017. Dostupné online. [cit. 2017-11-25].
Literatura
- Karel Procházka, Olympijské hry od Athén 1896 po Moskvu 1980, Praha 1984
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Maďarská fotbalová reprezentace na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Football kit template socks
Flag of Hungary from 6 November 1915 to 29 November 1918 and from August 1919 until mid/late 1946.
Flag of Hungary from 6 November 1915 to 29 November 1918 and from August 1919 until mid/late 1946.
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
An icon that represents a bronze medal
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
An icon that represents a gold medal
An icon that represents a silver medal
cancel symbol dark red
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Autor: Derived from image:soccer ball.svg, this version made by User:Ed g2s., Licence: CC0
A soccer ball with shade.
The civil ensign and flag of Belgium. It is identical to Image:Flag of Belgium.svg except that it has a 2:3 ratio, instead of 13:15.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Second Polish Republic and later People's Republic of Poland in period from March 29, 1928 to March 10, 1980. Red shade used here is HTML "vermilion" #E34234. Proportion 5:8.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Hungary from 6 November 1915 to 29 November 1918 and from August 1919 until mid/late 1946.