Maďarský parlament

Országgyűlés
Základní informace
Typ	jednokomorový (1918–1927, 1945–současnost) dvoukomorový (1608/1848–1918, 1927–1945)
Komory	Főrendiház (horní komora) Képviselőház (dolní komora)
Založení	1608, 1848
Sídlo	Országház, Budapešť
Vedení
Předseda	László Kövér (Fidesz) od 6. srpen 2010
Místopředsedkyně	Dóra Dúró (Naše vlast)
Místopředseda	Csaba Hende (Fidesz)
Místopředseda	János Latorcai (KDNP)
Místopředseda	Sándor Lezsák (Fidesz)
Místopředseda	Lajos Oláh (DK)
Majordomus	Márta Mátrai (Fidesz) od 1. leden 2013
Složení
Rozložení mandátů po volbách 2022
Počet členů	199 poslanců
Vláda	Fidesz–KDNP (135)      Fidesz (116)      KDNP (19)
Podpora	Zemská samospráva Němců v Maďarsku (1)
Opozice	Společně pro Maďarsko (57)      Hnutí Naše vlast (6)
Volby
Volební systém	smíšený
Volební období	2022−2026
Předchozí volby	3. duben 2022
Příští volby	jaro 2026
Jednací sál
zasedací síň
Oficiální web
http://www.parlament.hu/

Maďarský parlament (maďarsky Országgyűlés – doslovně přeloženo jako Zemský sněm či Zemské shromáždění) je jednokomorový zákonodárný sbor republiky Maďarsko. Má 199 poslanců zvolených smíšeným systémem v demokratických jednokolových tajných volbách na čtyřleté funkční období, kteří se schází v budově Országházu v hlavním městě Budapešti.

Zemský sněm má 199 poslanců, volených v jednokolových volbách každé čtyři roky, vždy na jaře. Sněm schvaluje ústavu, zákony a určuje hlavní linie sociální a hospodářské politiky Maďarska. Stará se o vyváženost státních financí, schvaluje státní rozpočet, dohlíží na jeho dodržování, schvaluje vládní program, ratifikuje mezinárodní smlouvy. Parlament hraje v politickém systému Maďarska stěžejní úlohu a díky volebnímu systému se pravidelně opírá o silnou parlamentní většinu. Parlament může vyhlásit také referendum, jehož výsledek je pro parlament závazný, pokud se referenda zúčastní minimálně 50 % voličů.

Poslanci shromáždění mají právo volit:

• Prezidenta republiky – Prezidentské volby v Maďarsku
• Předsedu vlády
• Prezidenta MNB
• Generálního prokurátora
• Prezidenta Státního soudu

Předseda parlamentu je v Maďarsku po prezidentovi a premiérovi třetí nejdůležitější politický činitel. Kromě vedení parlamentu má dále za úkol jmenování vedoucích pracovníků úředních subjektů parlamentu nebo je odpovědný za sestavení a plnění rozpočtu v parlamentu.

Místopředsedové parlamentu od 6. května 2014:

• Gergely Gulyás (Fidesz)
• István Hiller (MSZP)
• István Jakab (Fidesz)
• János Latorcai (KDNP)
• Sándor Lezsák (Fidesz)
• István Hiller (MSZP)
• Tamás Sneider (Jobbik)

• Dóra Dúró (Mi Hazánk)
• Csaba Hende (Fidesz)
• István Jakab (Fidesz)
• János Latorcai (KDNP)
• Sándor Lezsák (Fidesz)
• Lajos Oláh (DK)

Od parlamentních voleb 2014 došlo ke snížení počtu poslanců. Z 386 zákonodárců se jejich počet snížil na 199 poslanců zvolených i nadále smíšeným volebním systémem. Upraveny byly rovněž i jednomandátové volební obvody, kterých je 106 a platí v nich většinový volební systém. Zbývajících 93 poslanců je zvoleno poměrným systémem z republikových kandidátních listin, mandáty jsou přerozděleny stranám přesahující klauzuli 5 %.^[1]

Parlamentní volební systém, kdy se volilo 386 poslanců, byl značně komplikovaný. Jednalo se o kombinaci tří volebních systémů: relativního a absolutního většinového, ale také systému celostátní a regionální kandidátky. Cílem je zajistit vládnoucí koalici stabilní většinu v parlamentu a zároveň umožnit vstup nestranným osobnostem a zástupcům menšin. Volby byly dvoukolové, konaly se po čtyřech letech (1990, 1994, 1998, 2002, 2006, 2010), vždy na jaře – naposledy 11. a 25. dubna 2010.

Zvolit 386 poslanců bylo možno třemi způsoby. Prvních 176 mandátů je rozděleno v jednomandátových obvodech dvoukolovým většinovým principem. Do druhého kola postupují ti kandidáti, kteří při minimálně 50% účasti získali v prvním kole alespoň 15 % hlasů (minimálně však tři). Ve druhém kole stačí ke zvolení prostá většina hlasů při 25 %. Druhou možností, jak být zvolen, jsou župní listiny politických stran, kterými je zvoleno 152 poslanců. Pro sestavení župní listiny jsou ustavena přísná pravidla, strana musí mít dostatek kandidátů v předem určené struktuře, proto župní kandidátky staví pouze nejsilnějších pár stran. Pro rozdělení mandátů se používá Hagenbach-Bischoffova metoda. Aby byly volby platné, tak i zde musí být splněna podmínka 50% účasti (jinak se volby opakují). Každý volič má v maďarských parlamentních volbách dva hlasy. Jedním vybírá z regionálních kandidátek, druhým volí v jednomandátovém obvodě konkrétní osobnost. Zbylých 58 mandátů je přiděleno podle poměru k počtu tzv. frakčních hlasů systémem celostátních kandidátek zvaných kompenzační listiny. Všechny hlasy, které nevedly ke zvolení poslance, nepropadají, nýbrž se na celostátní úrovni sečtou a podle těchto sum jsou pomocí D’Hondtovy metody přeměněny na mandáty. V obou poměrných systémech (regionálních i celostátních kandidátkách) platí od roku 1994 pětiprocentní klauzule.

Tento volební systém obsaoval několik omezení, například registrace kandidáta v jednomandátovém obvodu je podmíněna shromážděním 750 podpisů, registrace stranické kandidátní listiny ve vícemandátovém obvodu byla podmíněna registrací kandidátů téže strany v minimálně jedné čtvrtině jednomandátových obvodů a nakonec kandidátka strany může být zařazena do celostátního obvodu, jen když tatáž strana zaregistruje své kandidátky v minimálně sedmi vícemandátových obvodech.^[2]

Tabulka zobrazuje počet mandátů přidělených stranám po parlamentních volbách 2014 a počet členů parlamentních frakcí jednotlivých stran aktuální k 1. září 2016.^[3]

¹: Od 11. května 2015 poslanec Lajos Rig zvolen v doplňovacích volbách obvod: Veszprém megye 3. sz. OEVK.

²: Od 21. září 2015 poslanec István Hollik (KDNP), odstoupil Ferenc Papcsák (Fidesz). Strany měly jednotnou republikovou kandidátní listinu.

^*: Poslanci za DK, E14, PM a MLP jsou zařazeni do frakce nezávislých.

Nezařazení poslanci: Gábor Fodor (MLP), Ferenc Gyurcsány (DK), Zoltán Kész (nestraník), Péter Kónya (E14/nestraník), Lajos Oláh (DK), Szabolcs Szabó (E14), Tímea Szabó (PM), Zsuzsanna Szelényi (E14), Ágnes Vadai (DK), László Varju (DK)

Přímluvčí národnostních a etnických menšin v parlamentu nedisponují hlasovacím právem. Poprvé voleni při volbách 2014.^[4]

Národnostní menšina	2014 – 2018	2018 – 2022	2022 – 2026
arménská (OÖÖ)	Tamás Turgyán	Silva Simani	Akopjan Nikogosz
bulharská (BOÖ)	Szimeon Varga	Szimeon Varga	Szimeon Varga
chorvatská (OHÖ)	Mihály Hepp	József Szolga	József Szolga
německá (MNOÖ)	Imre Ritter	Imre Ritter	Imre Ritter
polská (OLÖ)	Lászlóné Csúcs	Ewa Rónayné Slaba	Ewa Rónayné Slaba
slovenská (OSZÖ)	János Fuzik	Antal Paulik	Antal Paulik
slovinská (OSZÖ)	Erika Kissné Köles	Erika Kissné Köles	Erika Kissné Köles
srbská (SZOÖ)	Lyubomir Alexov	Lyubomir Alexov	Lyubomir Alexov
romská (ORÖ)	Félix Farkas	Félix Farkas	Félix Farkas
rumunská (MROÖ)	Traján Kreszta	Traján Kreszta	Traján Kreszta
rusínská (ORÖ)	Vera Giricz	Vera Giricz	Vera Giricz
řecká (MGOÖ)	Laokratisz Koranisz	Sianos Tamás	Laokratisz Koranisz
ukrajinská (UOÖ)	Jaroszlava Hartyányi	Brigitta Szuperák	Liliána Grexa

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Országgyűlés na maďarské Wikipedii.

• Maďarsko
• Országház
• Politický systém Maďarska
• Politické strany v Maďarsku
• Parlamentní volby v Maďarsku
• Prezident Maďarska
• Seznam prezidentů Maďarska
• Seznam premiérů Maďarska

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Maďarský parlament na Wikimedia Commons
• (maďarsky) (anglicky) Parlament.hu
• (česky) (anglicky) Ministerstvo zahraničních věcí České republiky - Vnitropolitická charakteristika
• (česky) EUROSKOP.cz - Maďarsko - Politický systém Archivováno 20. 5. 2009 na Wayback Machine.