Mašťov (zámek)

Mašťov
Jihovýchodní nároží zámku
Jihovýchodní nároží zámku
Účel stavby

Rodové sídlo a správa panství, dětský domov

Základní informace
Slohbarokní
Výstavbapřed rokem 1281
Přestavba1571, 17. až 18. století
StavebníkBřetislav a Purkart z Mašťova
Další majiteléKolovratové, Švamberkové, Štampachové, Verdugové, Goltzové, Černínové aj.
Poloha
AdresaZámecká 1, Mašťov, ČeskoČesko Česko
UliceZámecká
Souřadnice
Mašťov
Mašťov
Další informace
Rejstříkové číslo památky40316/5-628 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mašťov je hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenném městě v jižní části okresu Chomutov. Stojí na návrší v severní části města v nadmořské výšce 390 metrů. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie

Mašťovský hrad, připomínaný poprvé v roce 1281, vybudovali pravděpodobně Břetislav a Purkart z Mašťova, kteří snad pocházeli z rodu Milhostů. Po roce 1391 hrad patřil pánům z Dubé a v roce 1410 je zmiňován Habart z Hertenberku, který v roce 1421 otevřel hrad husitskému vojsku.[2] Husité na hradě zanechali posádku, která se krátce bránila vojsku druhé křížové výpravy. Opevnění hradu ovšem nebylo připravené odolávat dělostřelbě, a proto se posádka 3. září 1421 vzdala. Křižáci umožnili odchod hejtmanovi a každému desátému muži, dalších 84 obránců však bylo popraveno.[3]

Vstup do zámku s kašnou

V dalším období se na hradě vystřídalo mnoho majitelů: Bušek z Tachlovic (1431), Petr Vrš ze Sadlna (1436), Vilém z Nečtin (1444), Mašťovští z Kolovrat (1454 až 1531), Jan mladší z Lobkovic (1531) a Jeroným Šlik (1542).

V roce 1555 Mašťov patřil k panství Bohuslava Felixe Hasištejnského z Lobkovic. Po jeho smrti hrad připadl nejstaršímu synovi Valdemaru Hasištejnskému z Lobkovic, který ho nechal přestavět na renesanční zámek. Po Lobkovicích se opět rychle vyměnilo několik majitelů: Švamberkové (konec 16. století), Prokop Dvořecký z Olbramovic (1603) a od roku 1613 (nebo 1612[4]) Štampachové. Prvním z nich byl Matyáš Štampach ze Štampachu, po kterém jej v roce 1615 zdědil synovec Jan Rejchart Štampach ze Štampachu. Brzy poté zemřel i on, a panství připadlo jeho bratrovi Janu Jindřichu Štampachovi.[4]

Jan Jindřich Štampach se však zúčastnil stavovského povstání a na Mašťově dokonce pobýval král Fridrich Falcký, a proto mu byl celý majetek zkonfiskován. Od královské komory ho již v roce 1623 koupil španělský generál Vilém Verdugo.[2]

V roce 1662 panství koupil hrabě Jan František z Goltze. Jeho rod nechal zámek barokně upravit a přistavět věž. V bývalém předhradí vznikl pivovar. Za jejich vlády došlo na panství k selskému povstání, kdy se v roce 1682 u zámku shromáždilo několik tisíc sedláků. Další den se sedláci vydali ke Kadani, kde byli poraženi vojskem generála Haranta a většina jejich vůdců byla popravena. Arnošt Jan Goltz, poslední příslušník rodu v Mašťově, se na zámku zastřelil 30. prosince 1792 a panství po něm zdědil jeho příbuzný Vojtěch Mladota ze Solopysk.[5]

Posledními šlechtickými majiteli panství byla od roku 1838 Gabriela z Ditrichštejna o od roku 1845 Černínové z Chudenic.[2]

Stavební podoba

Podoba gotického hradu je nejasná, ale byl zřejmě dvojdílný. Nepravidelnosti v pětibokém půdorysu zámecké budovy by mohly kopírovat obvod původního hradního jádra, které obíhal parkán. Z něj se na západní straně dochovaly dvě okrouhlé dělostřelecké bašty, kterých bylo podle plánu města z roku 1727 celkem šest.[6]

Zámecká budova je jednopatrová a má čtyři křídla s uzavřenými arkádami okolo malého nádvoří. Na jižní straně z obvodu vystupuje hranolová věž s cibulovou bání a hodinami. Vnější zdi jsou hladce omítnuty a bez ozdob. Přízemní místnosti jsou zaklenuté valenými klenbamilunetami a v severovýchodní části je dvouramenné barokní schodiště. Před vstupem do zámku se nachází mísovitá kašna. Okolo budovy se rozkládá zámecký park.[2]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-16]. Identifikátor záznamu 152375 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Mašťo – hrad, s. 301. 
  3. ČORNEJ, Petr. Jan Žižka. Život a doba husitského válečníka. 1. vyd. Praha: Paseka, 2019. 844 s. ISBN 978-80-7432-990-6. S. 421. 
  4. a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Mašťov hrad, s. 381. 
  5. VALEŠ, Vladimír. Radonice, Mašťov a okolí. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 96 s. Kapitola Vintířov, s. 80–83. 
  6. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Mašťov, s. 355–356. 

Literatura

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Mašťov hrad, s. 380–382. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Mašťov - zámek.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Mašťov - vstup do zámku.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: