Ma Sing-žuej

Ma Sing-žuej
马兴瑞
Ma Sing-žuej v roce 2013
Ma Sing-žuej v roce 2013
Tajemník KS Číny v Sin-ťiangu
Úřadující
Ve funkci od:
25. prosince 2021
ZástupceÄrkin Tunijaz (reg. předseda)
PředchůdceČchen Čchüan-kuo
Guvernér Kuang-tungu
Ve funkci:
30. prosince 2016 – 27. prosince 2021
PředchůdceČu Siao-tan
NástupceWang Wej-čung
Tajemník KS Číny v Šen-čenu
Ve funkci:
26. března 2015 – 31. prosince 2016
ZástupceSü Čchin (starosta)
PředchůdceWang Žung
NástupceSü Čchin
Náměstek ministra průmyslu a informatizace Čínské lidové republiky
Ve funkci:
Březen 2013 – Listopad 2013
Ředitel Čínské národní vesmírné agentury
Ve funkci:
Březen 2013 – Listopad 2013
PředchůdceČchen Čchiou-fa
NástupceSü Ta-če
Stranická příslušnost
Členství Komunistická strana Číny (od 1988)
Narození6. října 1959 (64 let)
Jün-čcheng, Che-ce
Provincie Šan-tung
ČínaČína Čína
Alma materLiaoningská technická univerzita, Tchienťinská univerzita, Charbinská polytechnická univerzita
Profesepolitik, letecký inženýr a inženýr
CommonsMa Xingrui
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ma Sing-žuej (čínsky pchin-jinem Mă Xīngruì, znaky zjednodušené 马兴瑞; * 6. října 1959) je čínský politik a aerokosmický inženýr, od prosince 2021 tajemník výboru Komunistické strany Číny v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Předtím byl guvernér provincie Kuang-tung, stranický tajemník města Šen-čen, náměstek ministra průmyslu a informatizace a ředitel Čínské národní vesmírné agentury, Národní agentury pro atomovou energii a Státní správy pro vědu, techniku a průmysl pro národní obranu. Stál také v čele programu Čchang-e 3, první čínské lunární expedice.

Byl členem 18., a v současnosti je členem 19. ústředního výboru Komunistické strany Číny.

Životopis

Ma Sing-žuej se narodil 6. října 1959.[1] Pochází z okresu Jün-čcheng v prefektuře Che-ce na západě provincie Šan-tung.[2] V roce 1982 absolvoval bakalářské studium inženýrské mechaniky na Liaoningské technické univerzitě (tehdy Fusinská vysoká škola báňská).[1][2] V letech 1982–1985 vystudoval magisterský program na Tchienťinské univerzitě.[3] Poté roku 1988 absolvoval doktorské studium mechaniky na Charbinské polytechnické univerzitě, kde následně pracoval.[3][4] Postupně působil jako asistent, odborný asistent, docent, proděkan, děkan a prorektor.[1] V roce 1988 se stal členem Komunistické strany Číny.[2]

Od roku 1999 byl zástupce generálního ředitele a poté v letech 2007–2013 generální ředitel Čínské společnosti pro aerokosmický výzkum a technologie (CASC).[2] V té době se podílel na čínském programu výzkumu Měsíce a vedl program lunární sondy Čchang-e 3.[5]

Na XVIII. sjezdu Komunistické strany Číny v roce 2012 byl zvolen členem 18. ústředního výboru.[3] V březnu 2013 byl jmenován náměstkem ministra průmyslu a informatizace.[1] Zároveň také zastával post ředitele Čínské národní vesmírné agentury, ředitele Národní agentury pro atomovou energii a ředitele Státní správy pro vědu, techniku a průmysl pro národní obranu (SASTIND).[3]

V listopadu 2013 se stal členem a zástupcem tajemníka výboru Komunistické strany Číny provincie Kuang-tung.[1]

26. března 2015 byl jmenován tajemníkem stranického výboru města Šen-čen, de facto lídrem prudce se rozvíjejícího technologického centra jižní Číny.[4] Ve funkci setrval do 31. prosince 2016, kdy jej nahradil Sü Čchin, tehdejší starosta Šen-čenu a dosavadní zástupce stranického tajemníka.[6]

30. prosince 2016 se stal úřadujícím guvernérem provincie Kuang-tung, následně byl 23. ledna 2017 kuangtungským zákonodárným sborem formálně zvolen řádným guvernérem.[7][8] Na XIX. sjezdu Komunistické strany Číny v roce 2017 byl zvolen členem 19. ústředního výboru.[3] 25. prosince 2021 byl jmenován tajemníkem výboru Komunistické strany Číny v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang na západě Číny, kde vystřídal Čchen Čchüan-kuoa.[9] Následně jej 27. prosince 2021 na postu guvernéra Kuang-tungu nahradil Wang Wej-čung.[10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e Boao Forum for Asia. www.boaoforum.org [online]. [cit. 2022-06-01]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d China Vitae: Biography of Ma Xingrui: Biography. www.chinavitae.com [online]. [cit. 2022-06-01]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e China Vitae: Biography of Ma Xingrui: Career Data. www.chinavitae.com [online]. [cit. 2022-05-31]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b HE, Huifeng. China's moon mission chief Ma Xingrui named party chief of high-tech hub Shenzhen. South China Morning Post [online]. 2015-03-26 [cit. 2022-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-12-28. (anglicky) 
  5. ↑ CLAY, Marcus. The Re-emergence of an ‘Aerospace Clique’ in Chinese Politics?. thediplomat.com [online]. [cit. 2022-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ China hi-tech hub mayor adds party chief to his résumé. South China Morning Post [online]. 2016-12-31 [cit. 2022-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-11-13. (anglicky) 
  7. ↑ CHOI, Chi-yuk; LI, Eva; ZHOU, Laura. China hi-tech hub chief promoted to Guangdong governor. South China Morning Post [online]. 2016-12-30 [cit. 2022-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-12-28. (anglicky) 
  8. ↑ Ma Xingrui elected governor of Guangdong - Xinhua | English.news.cn. www.xinhuanet.com [online]. [cit. 2022-06-01]. Dostupné online. 
  9. ↑ Guangdong Governor Ma Xingrui appointed Xinjiang Party chief [online]. 2021-12-25 [cit. 2022-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ ZHANG, Phoebe; RUI, Guo. Shenzhen party boss takes over as acting governor of Guangdong province. South China Morning Post [online]. 2021-12-27 [cit. 2022-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-20. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Chinese Communist Party.svg
Flag of the Chinese Communist Party
Ma Xingrui.jpg
Autor: IAEA Imagebank, Licence: CC BY-SA 2.0
Ma Xingrui, Chair China Atomic Energy Authority (CAEA) crop image taken from a picture at a Bilateral meeting between him and IAEA Director General Yukiya Amano at the IAEA 57th General Conference. IAEA, Vienna, Austria. 16 September 2013. Photo Credit: Dean Calma / IAEA
Danghui.svg
Emblem of the Communist Party of China.