Machiavellismus

Niccolò Machiavelli

Machiavellismus je dnes považován za označení pragmatického a cynického jednání v politice. Machiavellistou je myšlen ten, kdo uznává, že „účel světí prostředky“ (daný účel by však dle Machiavelliho měl být ctnostný) a je ochoten dopouštět se morálně pochybných jednání ve snaze dosáhnout obecně prospěšného cíle.

Historie

Pojem má původ od Niccolò Machiavelliho, především pro jeho dílo Vladař, ve kterém detailně popsal taktiky, které by měl vladař používat, aby si získal a udržel moc. V důsledku popisuje způsob střízlivé vlády oproštěné od emocí. Niccolò Machiavelli navrhl dva možné postupy, jeden mírový a legitimní a druhý je založen na síle. Pokud první postup ztroskotá, je, podle Machiavelliho, nutno využít právě sílu. Proto je jedním z rysů machiavellismu povolení odvolání slibu.[1]

Ačkoliv Machiavelli uznával pouze svět reálný plný vrtošivé lidské povahy, jeho cíle vždy byly morálně ospravedlnitelné – fungující silný stát. Základem Machiavelliho názoru je fakt, že politika se odehrává v reálném světě a nikoliv ve světě morálním.

Politická filosofie machiavellismu

Z hlediska politické filosofie lze Machiavellismus vymezit jako koncept, který byl využíván v souvislosti s politickými vůdci, kteří se dostali do vůdčích pozic právě díky svému despotickému a autoritářskému charakteru.[2]

Machiavellistická osobnost

Podle Richarda Christie a Florence Geis lze zkoumat machiavellismus jako charakterový rys. V jejich dílu Studies in machiavellianism (1970) určili, že machiavellismus lze spojit s určitým způsobem přístupu ke světu a se způsobem chování. Machiavellismus podle nich není jen charakteristikou vůdců a není přímo spojen s autoritativní osobností a nejedná se ani o psychopatologický fenomén. V díle Studies in machiavellianism popisují, že většina lidí může na určité úrovni prosazovat machiavellismus. Každý jedinec je více či méně ochotný se přetvařovat a klamat ostatní za určitých okolností.[3]

Christie a Geis popsali osobností profil machavellianisty, který obsahuje základních pět vlastností: manipulace, amorálnost, cynismus, emoční chladnost a chybějící empatie.[3]

Odkazy

Reference

  1. Machiavelli, Niccolò. Vladař, Argo, 2012
  2. Bereczkei, Tamás. Machiavellianism: The Psychology of Manipulation, Routledge, 2017
  3. a b Christie, Richard; Geis, L. Florence. Studies in Machiavellianism, Academic Press, 1970

Literatura

  • MACHIAVELLI, Niccolò: Vladař. Argo, 2012, ISBN 9788025707364
  • BERECZKEI, Tamás: Machiavellianism: The Psychology of Manipulation. Routledge, 2017. ISBN 9781138093317
  • CHRISTIE, Richard: Studies in Machiavellianism. Academic Press, 1970. ISBN 9780121744502

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce