Macrocarpaea

Macrocarpaea
Macrocarpaea sodiroana
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	hořcotvaré (Gentianales)
Čeleď	hořcovité (Gentianaceae)
Rod	Macrocarpaea (Griseb.) Gilg,
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Macrocarpaea je rod rostlin z čeledi hořcovité. Jsou to polodřevnaté byliny, keře a malé stromy s velkými vstřícnými listy a bledě zbarvenými zvonkovitými květy, které jsou specializované na opylování netopýry a můrami. Rod zahrnuje asi 120 druhů a je rozšířen ve Střední a Jižní Americe. Nejvíce druhů roste ve středních Andách.

Popis

Zástupci rodu Macrocarpaea jsou vytrvalé polodřevnaté byliny, keře a stromy dorůstající výšky až 10 metrů. Výjimečně rostou i jako epifyty. Listy jsou často rozměrné, eliptické, vejčité nebo obvejčité, tenké nebo kožovité, vstřícné, celistvé a celokrajné. Žilnatina je zpeřená, často vyniklá, s prohnutými postranními žilkami. Květy jsou pravidelné nebo lehce dvoustranně souměrné, pětičetné, stopkaté, uspořádané v bohatých, rozvolněných, koncových vidlanech skládajících thyrsy. Kalich (botanika) je zvonkovitý, s 5 cípy, kožovitý nebo tlustý a dřevnatý a za plodu vytrvalý. Koruna je zelená, bílá nebo žlutá, nálevkovitá až široce nálevkovitá (u druhu M. rubra baňkovitá), tlustá a dužnatá. Korunní trubka je válcovitě zvonkovitá, zakončená krátkými zaoblenými cípy. Tyčinky přirůstají v polovině korunní trubky. Semeník je srostlý ze 2 plodolistů a obsahuje 2 komůrky. Čnělka je tenká a dlouhá, za plodu vytrvalá, zakončená dvoulaločnou bliznou. Plodem je dřevnatá tobolka. Semena jsou hranatá, poněkud zploštělá, bezkřídlá.^[1][2]

• 

  Macrocarpaea sodiroana

• 

  (c) Jasonrgrant, CC BY-SA 3.0

  M. apparata

• 

  M. auriculata

Rozšíření

Rod Macrocarpaea zahrnuje asi 120 druhů. Je rozšířen ve Střední a Jižní Americe od Kostariky po Brazílii a Bolívii a na Karibských ostrovech.^[2] Největší počet druhů se vyskytuje ve vlhkých horských lesích jihoamerických And (celkem 98 druhů), zejména v jižním Ekvádoru a severním Peru. Z Ekvádoru je známo 34 druhů, z toho 25 endemických.^[2] Z jižní části Střední Ameriky je uváděno 5 druhů, z Velkých Antil 3 druhy, z horského atlantického lesa při pobřeží jihovýchodní Brazílie 8 druhů. Celkem 6 druhů roste na vrcholech stolových hor ve Venezuele. Některé druhy rostou také jako keře v andské alpínské vegetaci, známé jako páramo.^[3][2] Nevyskytují se v nížinné Amazonii ani v temperátních oblastech na jihu Jižní Ameriky.^[3]

Zástupci rodu rostou ve vlhkých horských biotopech. Většina druhů jsou endemity relativně nevelkých oblastí.^[3]

Ekologické interakce

Květy Macrocarpaea lákají celou řadu denních i nočních návštěvníků, nejúčinnějšími opylovači jsou však netopýři a můry. Z denních opylovačů je navštěvují kolibříci a nejrůznější hmyz. Květy jsou tvarem a bledou barvou přizpůsobeny opylování netopýry, otevírají se navečer a začínají silně vonět. Produkují velké množství nektaru.^[2]

Taxonomie

Rod Macrocarpaea je v rámci hořcovitých řazen do trubu Helieae a je největším rodem tohoto tribu.^[2] Nejblíže příbuzným rodem je rod Chorisepalum. Tyto 2 rody tvoří společně s rody Zonanthus a Tachia monofyletickou skupinu. Všechny tyto rody se vyskytují v Latinské Americe.^[4]

Poslední kompletní revize rodu Macrocarpaea byla zveřejněna v roce 1948 a bylo v ní uvedeno 30 druhů.^[2]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Macrocarpaea na Wikimedia Commons
• Taxon Macrocarpaea ve Wikidruzích