Madame Rolandová

Madame Rolandová
Rodné jménoמארי-ז'אן פיליפון
Narození17. března 1754
Paříž
Úmrtí8. listopadu 1793 (ve věku 39 let)
Paříž
Příčina úmrtípoprava stětím
Místo pohřbeníHřbitov Madeleine
Katakomby
Povoláníspisovatelka a politička
Politická stranaGirondisté
ChoťJean-Marie Roland de La Platiére (od 1780)[1]
PodpisMadame Rolandová – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie-Jeanne Manon Rolandová de La Platiére, zvaná Madame Roland (17. března 1754 Paříž – 8. listopadu 1793 Paříž), byla společně se svým manželem Jeanem-Mariem Rolandem francouzskou revolucionářkou z období Velké francouzské revoluce.

Život

Execution of Madame Roland. Rytina z životopisné knihy Johna S. C. Abbotta o Mme Rolandové (1850)

Narodila se roku 1754 jako dcera Gratiena Philippona a Madame Philipponové. V mládí studovala literaturu, hudbu a kresbu a později získala vzdělání i na klášterní škole. Roku 1780 se vdala za o 20 let staršího Jeana Rolanda de La Platiére, s nímž se věnovala literární tvorbě. Poté, co se manželé přestěhovali do Lyonu, účastnili se politického života a vydávali noviny. Roku 1791 se přestěhovali do Paříže, kde se ocitli v centru politického dění a Roland byl zvolen do Zákonodárného shromáždění. Madame Rolandová otevřela salón, který se stal místem setkávání významných revolucionářů a začalo se zde formovat budoucí politické uskupení girondistů. Rolandovi se brzy stali jedněmi z nejvlivnějších lidí revoluce. Madame Rolandová pomáhala manželovi v politice a psala jeho proslovy, prohlášení a dopisy. Dostala se do boje s radikálními montagardy a často byla terčem jejich nevybíravých narážek. V červnu roku 1793 byla spolu s ostatními girondisty zatčena a dne 8. listopadu 1793 odsouzena k smrti a popravena. Pohřbena byla na pařížském hřbitově Madeleine.

Její manžel, kterému se podařilo prchnout z Paříže, poté co se dozvěděl o její smrti, spáchal sebevraždu.

Madame Rolandová a François-Nicolas Buzot se spolu přátelili; Rolandová mu z vězení psala dopisy, jež se zachovaly stejně jako její memoáry. Buzot rovněž spáchal sebevraždu.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Dostupné online.
  2. ↑ CHARLES DE MAZADE. Madame Roland. S. 25–33. Literární příloha k Národním listům: Časopis věnovaný literatuře, umění, poučení a zábavě [online]. Národní listy, 20. leden 1865 [cit. 2024-05-25]. Roč. 2, čís. 2, s. 25–33. Dostupné online. 

Literatura

  • TINKOVÁ, Daniela. Revoluční Francie 1787-1799. Praha: Triton, 2008. 426 s. ISBN 978-80-7387-211-3. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

History of Madame Roland (1850) (14754584896).jpg
Autor: Internet Archive Book Images, Licence: No restrictions

Identifier: historyofmadamerolabbo (find matches)
Title: History of Madame Roland
Year: 1850 (1850s)
Authors: Abbott, John S. C. (John Stevens Cabot), 1805-1877
Subjects: Roland, Mme (Marie-Jeanne), 1754-1793
Publisher: New York, Harper & brothers
Contributing Library: Information and Library Science Library, University of North Carolina at Chapel Hill
Digitizing Sponsor: University of North Carolina at Chapel Hill

View Book Page: Book Viewer
About This Book: Catalog Entry
View All Images: All Images From Book
Click here to view book online to see this illustration in context in a browseable online version of this book.

Text Appearing Before Image:
gardens ofthe Tuileries and the Elysian Fields, thenknown as the Place de la Revolution. Thisspot is now called the Place de la Concorde.It is unsurpassed by any other place in Europe.Two marble fountains now embellish the spot.The blood-stained guillotine, from which crim-son rivulets were ever flowing, then occupiedthe space upon which one of these fountains hasbeen erected; and a clay statue to Liberty rearedits hypocritical front where the Egyptian obe-lisk now rises. Madame Roland stood for a mo-ment upon the elevated platform, looked calm-ly around upon the vast concourse, and thenbowing before the colossal statue, exclaimed, O Liberty ! Liberty! how many crimes arecommitted in thy name. She surrendered her-self to the executioner, and was bound to theplank. The plank fell to its horizontal position,bringing her head under the fatal ax. The glit-tering steel glided through the groove, and thehead of Madame Roland was severed from herbody. Thus died Madame Roland, in the thirty-
Text Appearing After Image:
1793.) Trial and Execution. 303 Wonderful attachment. Grief of M. Roland. ninth year of her age. Her death oppressed allwho had known her with the deepest grief.Her intimate friend Buzot, who was then a fu-gitive, on hearing the tidings, was thrown intoa state of perfect delirium, from which he didnot recover for many days. Her faithful fe-male servant was so overwhelmed with grief,that she presented herself before the tribunal,and implored them to let her die upon the samescaffold where her beloved mistress had perish-ed. The tribunal, amazed at such transportsof attachment, declared that she was mad, andordered her to be removed from their presence.A man-servant made the same application, andwas sent to the guillotine. The grief of M. Roland, when apprised of theevent, was unbounded. For a time he entirelylost his senses. Life to him was no longer en-durable. He knew not of any consolations ofreligion. Philosophy could only nerve him tostoicism. Privately he left, by night, the kind

Note About Images

Please note that these images are extracted from scanned page images that may have been digitally enhanced for readability - coloration and appearance of these illustrations may not perfectly resemble the original work.
ManonRolandSignature.png
Signature of Marie-Jeanne de La Platiere née Roland (1754-1793).