Madamina, il catalogo è questo

Wolfgang Amadeus Mozart

Madamina, il catalogo è questo (česky Donno, hleďte, tento zábavný seznam[1]) je basová árie z Mozartovy opery Don Giovanni, složené na italské libreto od Lorenza da Ponte. Jedná se o jednu z nejznámějších a nejpopulárnějších Mozartových árií.

V opeře je zpívána Leporellem, sluhou dona Giovanniho, donně Elvíře během prvního dějství v páté scéně.[2] Elvíra se krátce předtím znovu setká s donem Giovannim, kterého nenávidí, protože ji svedl a po třech nocích opustil; Leporello ji v této árii „uklidňuje“ tím, že není první ani poslední oběť jeho pána a že don Giovanni ženy svádí neustále a systematicky. Elvíra je nicméně utvrzena ve své nenávisti a v recitativu, který po této árii následuje, donu Giovannimu přísahá pomstu.

Text

Italsky
Madamina, il catalogo è questo
Delle belle che amò il padron mio;
un catalogo egli è che ho fatt'io;
Osservate, leggete con me.
In Italia seicento e quaranta;
In Alemagna duecento e trentuna;
Cento in Francia, in Turchia novantuna;
Ma in Ispagna son già mille e tre.
V'han fra queste contadine,
Cameriere, cittadine,
V'han contesse, baronesse,
Marchesane, principesse.
E v'han donne d'ogni grado,
D'ogni forma, d'ogni età.
Nella bionda egli ha l'usanza
Di lodar la gentilezza,
Nella bruna la costanza,
Nella bianca la dolcezza.
Vuol d'inverno la grassotta,
Vuol d'estate la magrotta;
È la grande maestosa,
La piccina è ognor vezzosa.
Delle vecchie fa conquista
Pel piacer di porle in lista;
Sua passion predominante
È la giovin principiante.
Non si picca – se sia ricca,
Se sia brutta, se sia bella;
Purché porti la gonnella,
Voi sapete quel che fa.
Česky (překlad Rudolf Vonásek[3])
Donno vzácná, v tomto soupise lásek
provždy psána je pánova sláva,
ten vám sám autor shlédnouti dává,
čtěte se mnou a zvíte hned víc.
Hle, v Itálii hned šestsetdvacet,
dvěstětřicet zas v Německé zemi,
též mnoho měl s dvěma sty Turkyněmi.
Ach, kolik u nás! V Hispanii jich měl o tři víc přes tisíc.
Jsou to venkovanky čilé,
tu zas panské roztomilé,
urozené baronesy,
blahorodé vikomtesy,
a zde máme všechny stavy,
všechny tvary, každý věk.
V kráskách plavých má zalíbení,
říkává, jak prý jsou něžné.
Též ty černé stejně cení,
prý jsou věrné, což je běžné.
V létě má rád štíhlou mřenku,
v zimě kyprou majolenku.
Což když dáma vznešená je!
A ta malá je darem ráje.
Stará panna vábí pána
než je též registrována.
Smysly však mu nejvíc planou
s roztouženou mladou pannou.
Ať je dáma nebo selka, maličká anebo velká,
ať je veselá či ať si stýská,
zkrátka každou snadno získá.
Vy snad víte, co je dál, dobře víte, co je dál.
Starší český překlad (Václav Juda Novotný)[4]
Doňo, hleďte! Tento zábavný seznam
jistě každinkou vám zjeví krásku,
jížto přísahal pán věčnou lásku.
Pozor mějte - chci vám rád vše říc'.
Šest set čtyřicet, hle, zde v Italii,
dvě stě třicet zas v německém kraji,
z Francie sto, kopu v tureckém ráji,
však zde v Hispánii jich měl na tisíc... Možná víc!
Jsou tu venkovanky čilé,
tu zas panské roztomilé,
dále vznešené jsou dámy -
a tu seznámil se s vámi!
O, zde máme všecky druhy,
všecky tvary, každý stav!
Modrookým rád se koří
pro cit jemný, ručku hladkou;
k černookým vášní hoří,
k smědým cítí touhu sladkou.
U kyprých vždy věrnost stálá,
útlé zdobí nožka malá;
u velkých vše majestátní,
maličká je delikátní.
Staré panny - jaká sláva! -
v seznam pro žert mnohdy dává
nejsladší však je mu vnadou -
má-li nezkušenou, mladou.
Ať je vzácná, nebo selka,
ať je drobná nebo velká -
vše jedno; on každou vnadí.
Věneček vše vynahradí - a květ záhy je ten tam!
Doslovný český překlad
Slečno, toto je katalog
krásek, které miloval můj pán,
je to katalog, který jsem sestavil já:
dívejte se, čtěte se mnou
V Itálii šest set čtyřicet,
v Německu dvě stě třicet jedna,
sto ve Francii, v Turecku devadesát jedna,
ale ve Španělsku je jich už tisíc tři.
Jsou mezi nimi venkovanky,
komorné, měšťanky,
jsou tu hraběnky, baronky,
markýzy, kněžny,
jsou zde ženy každého stavu,
každého tvaru, každého věku.
U blondýnek má ve zvyku
chválit jemnost,
u brunetek vytrvalost,
u bledých sladkost.
V zimě chce tlustší,
v létě hubenější,
veliká je vznešená,
maličká je vždy rozpustilá.
Staré dobývá
pro radost z toho, aby je mohl přidat do seznamu,
jeho největší vášeň
jsou mladé začátečnice.
Nezáleží mu na tom, jestli je bohatá,
jestli je ošklivá, jestli je krásná,
jen když nosí sukni -
víte, co udělá.

Árie byla do češtiny přeložena několikrát, verze Václava Judy Novotného zazněla s několika odlišnostmi v podání Karla Kalaše ve filmu Kulový blesk. Veršované české verze určené ke zpěvu jsou poněkud upraveny s ohledem na hudební možnosti a neodpovídají doslova italskému originálu.

Odkazy

Madamina, il catalogo è questo
Árie v podání Fernanda Coreny, orchestr Vídeňské státní opery diriguje Josef Krips (1955)
Problémy s přehráváním? Nápověda.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Madamina, il catalogo è questo na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Scénář filmu Kulový blesk, in Filmové komedie (osm scénářů) od Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka. Kruh, Hradec Králové 1991. ISBN 80-7031-504-0
  2. ↑ Don Giovanni Libretti [online]. naxos.com [cit. 2015-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-25. (italsky) 
  3. ↑ http://www.hulka.cz/aktivity/dongio/dongiotxt/dg1scena05c.html
  4. ↑ http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowMonograph.do?id=20687&author=

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Wolfgang-amadeus-mozart 1.jpg

This posthumous portrait of Wolfgang Amadeus Mozart was painted by Barbara Kraft at the request of Joseph Sonnleithner in 1819, long after Mozart died. Sonnleithner, who was making a "collection of portraits in oils of well-known composers" (Deutsch) wrote to Mozart's still-living sister Maria Anna ("Nannerl"), asking her to lend a picture to Kraft (a well-known artist working in Salzburg). Here is part of Nannerl's reply:

... [her friend ] Councillor von Drossdick ... sent the artist to me to see all 3 [of my] pictures [of Mozart], the one that was painted when he came back from the Italian journey is the oldest, he was then just 16 years old, but as he had just got up from a serious illness, the picture looks sickly and very yellow; the picture in the family portrait when he was 22 years old is very good, and the miniature, when he was 26 years old, is the most recent I have, I therefore shewed this one to the painter first; it seemed to me from her silence that is would not be very easy to enlarge it, I therefore had to shew her the family portrait and the other one, too. ... she wants to take her copy from the family portrait and introduce only those features from the small picture which make him look somewhat older than in the big picture."

Deutsch identifies the three pictures as:

  1. "Perhaps" the portrait by Knoller, Milan 1773. [1]
  2. The family portrait by della Croce.
  3. A lost small version of the famous portrait by Joseph Lange.
For present purposes, this implies that Kraft painted this with some basis to go on (and not completely out of her head, as the painter of this ridiculous picture did). Also, it tells us that Nannerl thought that the della Croce picture was "very good".
W. A. Mozart - Don Giovanni - 06. Madamina, il catalogo è questo (Josef Krips, Wiener Staatsoper, 1955).ogg
Don Giovanni
  • Berry, Walter (ruolo: Baritono; Masetto)
  • Böhme, Kurt (ruolo: Basso profondo; Il Commendatore)
  • Corena, Fernando (ruolo: Basso-baritono; Leporello)
  • Coro dell'Opera di Stato di Vienna (ruolo: Coro)
  • Danco, Suzanne (ruolo: Soprano; Donna Anna)
  • Da Ponte, Lorenzo (ruolo: Autore del libretto)
  • Della Casa, Lisa (ruolo: Mezzosoprano; Donna Elvira)
  • Dermota, Anton (ruolo: Tenore; Don Ottavio)
  • Gueden, Hilde (ruolo: Mezzosoprano; Zerlina)
  • Krips, Josef (ruolo: Direttore)
  • Mozart, Wolfgang Amadeus (ruolo: Compositore)
  • Siepi, Cesare (ruolo: Baritono; Don Giovanni)
  • Orchestra dell'Opera di Stato di Vienna (ruolo: Orchestra)